Aleš Háma. Je skvělým moderátorem, hercem, dabérem, zpěvákem a muzikantem. Určitě ho znáte z televizní obrazovky. Moderoval celou řadu pořadů a hrál v nespočtech filmů a seriálů. Navíc působí i na divadelních prknech. Jeho láskou je ale i muzika. Hraje na kytaru, a také zpívá, ve skupině Hamleti.
Takto nabitý program by ale unavil každého. A proto Aleš Háma někdy hledá klid a odpočinek od lidí u vody s prutem v ruce. Ryby jsou totiž jeho další láskou, která jej pohltila už v dětství. Alešův vřelý vztah k rybám, vodě a přírodě je cítit z každého slova našeho rozhovoru. „Někdy si třeba vyjdu jen na Botič lovit plotičky a hrouzky. Ale i tohle mi stačí k tomu, abych si hned zlepšil náladu,“ prozrazuje Aleš Háma.
Promiňte mi můj předsudek, ale k lidem ze showbyznysu mi spíše sedí hraní golfu než sezení u vody s prutem v ruce. Co Vás na rybaření tak baví?
K vodě mě nejvíce láká klid, příroda, vůně vody, a také touha přelstít chytré ryby.
O Vás je známé to, že jste s rybařením začal už v dětství. Kdo Vás k rybařině přivedl? Máte v rodině rybáře nebo jste začal chytat ryby díky někomu jinému?
Úplně poprvé jsem chytal ryby pod jezem na Lužnici, když mi bylo šest. Tam jsem chytil prvního okouna na pytlačku, a rázem jsem byl ztracen. Pak mi dědeček věnoval jeho bambusáky a staré cajky, a já začal chodit do rybářského kroužku v Karlových Varech k panu Panochovi.
Jaká vzpomínka se Vám vybaví jako první, když zavzpomínáte na rybaření v dětství? Rybařil jste jako kluk často?
No, moc často ne, podle toho jak měli rodiče čas. Ale rád vzpomínám na Karlovarskou přehradu na Teplé, kde jsme chytali hlavně duháky. Pamatuji si, jak se tam tehdy protrhly síťové sádky a duháků bylo ve vodě plno. Chytali jsme je na kolínka ve strouhance. Za jedinou hodinu se jich dalo vytáhnout třeba i 15. Dodnes si pamatuji ty krásné ryby různých velikostí.
Jakým způsobem vlastně nejraději lovíte ryby?
Rád chodím podél vody a hledám rybu. Proto v poslední době hodně vláčím nebo muškařím a pod jezy či v peřejích chytám tlouště, okouny a bílou rybu. Rád si ale občas sednu a políčím na candáta či sumce. Co mě moc nebaví, je kaprařina. Jenže to bude hlavně tím, že je to většinou časově velmi náročné. Ale mít na prutu metrového kapra, je taky krásný zážitek.
A kam na ryby jezdíte nejčastěji? Máte oblíbenou vodu, kterou byste označil takříkajíc za tu srdcovou?
Mám moc rád řeky Berounku a Lužnici. A ze pstruhových vod Mži, Otavu, Jizeru, Úpu, Rolavu a Teplou.
Vydal jste se na ryby někdy i za hranice naší země? Vím o Vás, že jste pobýval i v Americe. Zašel jste si tam někdy na ryby?
Když jsem tam žil před dvaceti roky, tak ne. Ale loni se mi splnil velký rybářský sen a vyrazil jsem na Yukon a na Aljašku. Bylo to neskutečně krásné. A to nejen ohledně rybaření, ale hlavně mě oslnila ta neposkvrněná a širá příroda. Chytali jsme především siveny, lipany, pstruhy a štiky. A vždy, když mne přepadne splín či špatná nálada, tak mi stačí, abych se v duchu vrátil zpátky na Yukon a za chvilenku je mi zase fajn.
V současnosti jste jistě hodně pracovně vytížen. Jak často se za sezónu dostanete k vodě?
No, žádná sláva to není, ale alespoň třikrát až pětkrát do měsíce si chvilku najdu. Někdy si třeba vyjdu jen na Botič lovit plotičky a hrouzky. Ale i tohle mi stačí k tomu, abych si hned zlepšil náladu.
Jezdíte na ryby sám, anebo berete s sebou rodinu nebo kamarády?
Na zahájení dravců jezdím už léta s mým kamarádem Mirdou. Jinak jsem ale u vody rád sám. Je to pro mě taková terapie a spočinutí, možná i útěk od lidí, mezi kterými trávím poměrně dost času. Ale vzhledem k tomu, že s mouchou teprve začínám, tak jsem vděčný, když můžu vyrazit s některým z kamarádů, od kterých se něco nového i naučím.
A co Vaši synové? Budou také rybáři?
Můj starší syn Jáchym je v současné době ve fanatické fázi rybaření, takže u vody tráví obrovskou část svého volného času. A to ať už s mušákem, přívlačákem či plavačkou. Takže jeho rybařina chytla a mám z toho velikou radost. Navíc, když jdeme k vodě, tak vždycky uloví větší rybu než já. A sedmiletý Mikuláš ještě nemá tu trpělivost, ale čudličky si taky rád zachytá.
Čemu je chcete naučit v rybařině?
Vždycky se snažím, abychom byli součástí přírody a ne jen návštěvníci.
Zajímal by mě Váš pohled na fungování rybářství u nás. Vadí Vám u vody něco?
Ale jistě, že některé věci nedávají logiku a jsou v řádu 30, a někdy i více let. Třeba lov na mrtvou rybku na pstruhových vodách v západních Čechách. Věřím ale, že se snad už blýská na lepší časy. Určitě bych pracoval s dobou lovu, alespoň v letních měsících na mimopstruhovce.
Chtěl byste něco vzkázat našim čtenářům?
Radujte se z úlovků a ne z kilogramů masa, které si nesete od vody. Pro některé rybáře je nadlidský výkon vrátit do vody mírovou rybu, a tak si ji berou a raději ji dají sousedovi, než aby ji pustili. Tak ji příště pusťte a uvidíte, že je to náhodou pěknej pocit. Ona vám to na přes rok vrátí.
Autor: Viktor Krus
Foto: archiv Aleše Hámy
