DomůRybářské radyRybářská legislativaŽIVOT PORYBNÉHO: O tom, jací jsou rybáři vyčůraní parchanti! Co s takovými...

ŽIVOT PORYBNÉHO: O tom, jací jsou rybáři vyčůraní parchanti! Co s takovými dělat?

- Reklama -

Slovo redakce na úvod: Tento seriál publikuje na InRybar.cz člen rybářské stráže. Jedná se tak o „přímá svědectví“, která prožívá při kontrolách u našich revírů. Tento seriál publikujeme především proto, abychom poukázali na to, že ne vždy je u našich vod všechno v pořádku. A bohužel, představitelé svazu na podobné případy nereagují. Doufáme, že tento seriál napomůže ke změně. Výměnou za zveřejněné texty jsme danému pisateli přislíbili naprostou anonymitu.

Okolo vody chodím s odznakem už pěknou řádku let. A za tu dobu jsem narazil na neuvěřitelně širokou škálu rybářů. Naprostá většina z nich je úplně v pohodě. Kontroly probíhaj bez nejmenších obtíží a kolikrát i dobře pokecáme. Tohle je super. Pak ale existuje sorta lidí, a není jich zrovna málo, kteří by si zasloužili na přesdržku. Jsou arogantní, netolerantní a slizce urýpaní. A tohle mě žere. Někdy si připadám jako policajt na fotbalovém stadiónu, na kterého hulákají opilí chuligáni. Jasný, tohle přirovnání je přehnaný, ale chápete, jak to myslím…

A občas se mi stane, že narazím na neuvěřitelnou jobovku – na rybáře, kterej je namachrovanej jak mačo a k tomu se chová, jakoby mě chtěl zadupat do země.

 

Červenec 2014

Máme tu léto. Tedy období, kdy se rybáři houfně stěhují k revírům, aby si trochu odpočinuli od toho shonu – od práce, od manželky a dětí, prostě od všeho. Kempy okolo vod jsou narvaný k prasknutí. A proto nemám tyhle místa moc rád. Hromady rybářů, kteří sedí na travnatejch plážích, do sebe od rána nalévají nějaký to pivko, anebo ostřejší pálenky. A spolu se sluníčkem je to vražedná kombinace. Odpolední kontroly u vody tak spíše připomínaj kontrolu hygieny v nějakým zaplivaným pajzlu. Ale co, i na tyhle místa musím chodit, ať se mi to líbí nebo ne. Někteří rybáři dokonce ani nemusej bejt nalití – prostě se chovají jako nezodpovědní parchanti tak jako tak.

Mířím k jednomu „vyhlášenému“ kempu v mým „rajonu“. Ani nevím proč, ale tenhle je oproti ostatním kempům na „mý“ vodě prostě nejhorší. Kravál nebo neustálý porušování rybářskejch předpisů je tu časté. Proto tu taky jezdíme často ve dvojicích. Je to prostě jistější, kdyby se něco podělalo. Jenže dneska žádnej z mejch kolegů nemůže – všichni makaj v práci. Navíc, na nebi se proháněj těžký mraky, ze kterejch začínají padat drobný kapky deště. Tak nějak tuším, že tohle nebude zrovna ta nejlepší kontrola.

Jsem tu. Nechávám auto u brány kempu a scházím dolů k vodě. Na to, že je pracovní část tejdnu, a k tomu ještě prší, je tu docela dost lidí. Kontroluji první dva rybáře. Jsou v pohodě, všechno maj v pořádku a ještě příjemně zkecneme o rybách. Chlapům to moc nebere, dneska za celej den vytáhli jednoho malýho kapříka. Mířím dál. Procházím po travnatý pláži. Posečená tráva, která pod dešťovými kapkami navlhla, se mi lepí na boty. Ale to není ten největší problém. Najednou si všímám opuštěnejch prutů.

Na místě stojej dva stany a před nimi je nahozeno pět udic. A nikde nikdo. Koukám po okolí a čekám, co se bude dít. Najednou ty rybáře zbystřím. Seděli pod střechou nedaleké hospody, asi 80 metrů daleko. Oukej, tak takhle ne!

„Dobrej den, pánové. Rybářská stráž, předložte prosím doklady,“ řeknu klidně.

„Jasně šéfe! Hned to bude!“ odpovídaj mi.

Déšť teď docela dost zesílil. Z „olovnatých“ mraků začínají padat provazce vody. Tohle je naprd! Nevzal jsem si deštník, takže budu muset chránit doklady od rybářů pod svým tělem. To jsem teda nevychytal. Kruci!

„Tady jsou, šéfe,“ říká jeden z rybářů a podává mi jeho doklady.

„Díky. A ještě vy, prosím,“ říkám druhému.

„Jasný, hned to bude,“ odpovídá.

Dávám si povolenky do kapsy, aby nenavlhly, tohle bude na delší dobu: „Chlapi, jaktože nejste u prutů? Nemyslíte, že tohle je už moc? Pít pivko někde támhle pod střechou?“ ptám se dvojice rybářů.

„Ale šéfe, máme příposlechy. Navíc docela prší, chtěli jsme se schovat. Jako o nic nejde, ne?“ odpovídají.

„Ale jde. Ta pravidla v řádu tam nejsou pro srandu,“ oznámím rybářům. „Navíc, nějak mi nevycházej počty prutů. Jste tady dva, ale ve vodě máte prutů pět. Co to má znamenat?“ ptám se zamračeně.

„Ten pátej je mýho kluka. Před chvíli odjel, a já nestihnul ten prut stáhnout,“ přizná se jeden rybář.

„Nezlobte se, ale to je trochu chabá výmluva,“ říkám mu. „Chlape, takhle ne! Vaše papíry Vám za toto vážné porušení řádu odeberu,“ oznamuji hříšníkovi.

„Klidně,“ odvětí bez připomínek.

Vytáhnu obě povolenky z kapsy. Do jedněch zapisuji zápis ohledně nepřítomnosti u prutů. A druhou povolenku se chystám rybářovi odebrat. Kouknu na iniciály na povolence. Tohle nesedí! V kolonce „datum narození“ je strašně „nízké“ datum.

„To jsou Vaše papíry?“ ptám se rybáře.

„Ne. To jsou papíry mýho syna. Není tu, tak mu je vezměte,“ řekne rybář klidně.

„V žádném případě. Vy máte nahozeno, chci Vaše papíry,“ odvětím.

„Ty pruty nejsou moje, ale mýho syna, kterej odjel na trénink,“ spustí na mě. „Nemůžu za to, že můj syn je nezodpovědnej, a že odjel, aniž by si stáhnul své věci,“ povídá.

Začíná to ve mně vařit. Tomu klučinovi, kterej tu ani není, je asi 13 let. Nechci mu kazit prázdniny jenom proto, že jeho otec je parchant. Ale nevím si rady. Fakt nevím, co dělat. Mám vzít tomu malému klukovi papíry? Chvíli se to ve mně vaří. Nakonec se ale rozhodnu – ty papíry beru. Zase začíná silně pršet.

„Zvláštní, ještě před chvílí jste říkal, že prut Vašeho syna je jen jeden. Ale dobře, udělám to tak, že beru povolenku Vašeho syna. Vás požádám, abyste stáhnul udice, o kterých tvrdíte, že jsou jeho,“ říkám chlápkovi.

„Dobře,“ souhlasí rybář.

Začalo fakt hodně pršet. Jdu pod košatý strom, nahnu se nad lejstra a začínám je vypisovat. Jsem naštvanej, podělal jsem to! Doprčic! Když to mám z půli hotové, rybář mi poklepe na rameno.

„Heleďte, proč to vypisujete? Co se stalo?“ říká mi.

„Nerozumím. O čem to mluvíte?“ ptám se.

„Tak na břehu mám dvě udice. Vy je nevidíte?“ odpovídá.

„A na tu třetí jste zapomněl?“ říkám mu.

„Jakou třetí? Vy jste viděl nějakou třetí udici? Máte důkaz nebo svědka?“ povídá mi.

Mlčím.

„Karle, ty jsi viděl, že bych měl nahozené tři udice?“ ptá se ten parchant svýho kumpána. Ten jen zavrtí hlavou.

Sklopím zrak k zemi a zmačkám polovypsaný lejstro. Docela zuřím, ale můžu si za to sám. Doprčic, taková chyba! Zvednu hlavu a podívám se tomu ksindlovi do očí: „Na Vás si tady počkám,“ řeknu mu. Rybář se jenom usměje a pokývne hlavou.

Ano, vím. Udělal jsem řadu chyb. Choval jsem se jako naprostej amatér. A ti dva mě vyškolili jako nějakýho „duševního mrzáčka“. K vodě chodím takovou dobu, ale takhle se mnou ještě nikdo nevymetl. Moje chyba. Měl jsem si minimálně nafotit ono místo. Měl jsem si zkontrolovat, že mi ten rybář dává jeho povolenku. Měli jsme tu bejt dva porybní. Měl jsem prostě udělat celou řadu věcí jinak. Věřte mi, že mě to doteď žere a hodně se za to stydím. Však taky, ten jeho obličej a jeho jméno nikdy nezapomenu. Ale já si počkám…

Autor: Rybářskej Šerif

Přidejte i vy své hodnocení
- Reklama -
- Reklama -
- Reklama -

Nejnovější články

Akční nabídky

Nejnovější techniky

Nejnovější články

Akční nabídky

Nejnovější techniky

8 KOMENTÁŘE

  1. Nejsem stráž ale obcas kolem vody najdu nahozene pruty po konzultaci s policii jsem pruty stahnul a odevzdal jako nález. A hotovo urcite bych nikoho nehledal po hospodě.

    • Petře , máš naprostou pravdu a to se děje dost často ! V poslední době se tento nešvar rozmohl na Dyji 7 ! Nahozené udice ale rybáři nikde ! Již jich pár sebrala RS v nočních hodinách ale nejdřív si počkali a když se nikdo neobjevil tak to prostě sbalili a odvezli ! S tímto souhlasím ! Ale taky jsem se sešel že přijeli Rakouský rybáři,naházeli návnadu na dlouhých návazcích , zakotvili na kořeny nebo připravené a zatlučené trubky do břehů a odjeli . Druhý den dojeli sebrat úlovek a opět odjeli ! Upozornil jsem na to přímo generalitu ale nic se nedělo ! Tak jsem to udělal sám , hákem jsem vytáhl vlasce nebo návazce , odřezal a úlovek jsem vrátil vodě ! Nástrahy jsem prostě zlikvidoval !

  2. Plně souhlasím s tímto článkem . opravdu se dějí takto neskuteční věci a rybáři jsou nezodpovědní a prolhaní pro svou osobní „zálibu“! Jak já jím říkám jsou to “ mistři světa“ ale od pohledu již arogance a neochota něco udělat pro společnou věc a aby se stali věci a dění okolo vod skutečností a pravou pohádkou tak jak má být ! Bohužel není tomu tak a to je moc špatná věc ! Jsem sice rybářem krátkou dobu ale okolo vody chodím již pěknou řádku let a vyděl jsem co se děje a jak bývalo okolo vody veselo a kamarádství . A dnes ???? Už to není ! A co se jedná ohledně RS , tak to jsem si myslel že jsou to zkušení a férový lidi určení k výkonu odpovídajícího k jejich postavení . Bohužel tomu tak není !!! Za tu moji krátkou oficiální dobu jsem se sešel se slušnými lidi od Rs ale taky jsem se osobně setkal z byrokracii a namyšleností : Já jsem od RS a ty nejsi nic tak bacha na mne ! A pak je ještě jedna skupina která má sice odznak RS ale jenom proto aby se schovala a mohla tak v klidu dělat to co se jí zalíbí , tedy i dopouštět se vědomě přestupků vůči výkonu práva , no a to je dost závažná věc ! osobně se snažím jemně a slušně upozornit na věci které nemají u vody co dělat, někdy to zabere jindy jsem se stekla s tím , já si platím povolenku a nech se stará ten co mu to tady patří ! Toto je v některých oblastech revírů smutná věc a tak vychází na světlo špatná organizační schopnost samotného porybného . Proto se dnes nemůžeme divit že Soukromí sektor přebírá pomalu a jistě další a další vody do svého soukromého sektoru , i když za hodně vysokou cenu ! I když jste vlastníkem RL a máte zakoupenou oficiální povolenku , tak na soukromém lovném místě , Vám není k ničemu ! ALE , dodržovat všechna ustanovení musíte ! To je v naprostém pořádku a taky se rybář cítí na takové vodě v čistém prostředí velice dobře . PŘÍKLAD PRO PORYBNÉ JAK SE MÁ STARAT O SVĚŘENÝ REVÍR A CO JE JEHO POVINNOSTÍ – bohužel se tak neděje a to je smutná věc ! Jedno mi však nejde do hlavy , PROČ se musí podřídit na soukromém lovném místě lovící Rybářské stráži ? Přeci každý soukromý sektor má svá práva a předpisy ! Co je za tím asi schovaného ??? Osobně jsem za přísnější kontrolu ale ne jenom co má rybář za výbavu nebo co chytil a jak to má okolo sebe ve třech metrech ale vůbec okolo sebe, to znamená víc faktorů spadajících okolo sebe ,přístupová cesta na lovní místo, ODPADKY ROZHÁZENÉ ŠIROKO DALEKO OKOLO SEBE ATD !!! RS se tímto největším problémem moc nezajímá , ZKUŠENOST A PRAXE ! Porybný jako takový by se měli zamyslet nad sebou a začít konečně dělat svou funkci tak jak se patří a sluší ! Jinak je to k ničemu a nikdy nebude to co má být ! VŠEM PETRŮV ZDAR . Milda.

  3. Ale mame tu aj clenov rybarskej straze ktory za kazdu cenu hladaju chybycku aby buzerovali slusnych rybarov,a vazne prehresky a tychto vychcanych takzvanych rybarov neriesia.Vlastne co to je za stranku,zda sa mi ako by bola namierena proti rybarom….

  4. Tvrdim uz delsi dobu a neustale mne to utvezuje
    ze mam pravdu . Chyba je v rybarskem radu . Povolit lov 24 hodin a ke kazdemu reviru vedle jeho cisla dat i cislo na spravce popripade pochuzkare mestske policie . Rybar zjisti spatnosti napise sms cislo reviru oco jde a pocka . Vzdalenost od prutu je do 40 vterin od zaberu . Kolikrat u prutu cekame i dyl nez se rozjede ale pro kontrolu staci zatahnout za vlasec a pockat . Nedobehnes ? Dojdi si pro papiry . A urcite kontroly za asistence mestske nebo statni policie . A proc 24 ? Ulevi se protezovanym revirum mnohdy by rybar jel i dal ale vi ze o pulnoci nebo v deset musi balit tak proc se strachat dal? Nehlede nato ze za upozorneni na nepravost bych daneho rybare odmenil slevou na brigadach . Za maly prohresek polovinu za zavazny treba ryby bez miry ci zapsani atp celw brigady odpustit .

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama -

Akční nabídky

- Reklama -