skingbranding-banner

Amurský lysec: Obrovský úspěch! Čeští vědci vyšlechtili nové plemeno kapra!


amursky-lysec

Obrovský úspěch! Přesně to mají „na svědomí“ jihočeští vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod. O co jde? Odborníci z fakulty, spolu s Rybníkářstvím Pohořelice, vyšlechtili nové plemeno kapra, které nazvali amurský lysec. Jedná se o fantastický počin! Vždyť v České republice nebylo nové rybí plemeno uznáno už více jak 20 let! Vědci z „rybářské fakulty“ a pracovníci Rybníkářství Pohořelice to ale dokázali a za jejich skvělou práci si zaslouží převeliký obdiv…    

Proč amurský lysec? Protože jeden „z rodičů“ pochází z řeky Amur, která protéká v dalekém Vladivostoku. Práce na tomto novém plemenu zabrala odborníkům z Fakulty rybářství a ochrany vod a z Rybníkářství Pohořelice dlouhá léta. Ale jejich snažení se vyplatilo! Světlo světa tak spatřilo nové plemeno kapra, které je odolné proti řadě nemocí. A to i proti smrtelně nebezpečnému onemocnění koi herpes virus (KHV).

Tip: Oficiální stránky Fakulty rybářství a ochrany vod

K novému plemenu kapra, které je obrovským úspěchem českých odborníků, se nadšeně vyjádřil děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Otomar Linhart: „Amurský lysec se na našem pracovišti šlechtil více než sedmnáct let,“ říká. Ale znova dodáváme, práce českých odborníků se vyplatila! Už v minulém roce nové plemeno uznalo ministerstvo zemědělství i Šlechtitelská rada pro chov ryb Rybářského sdružení ČR.

 

Šlechtění nového plemena kapra: Krůček po krůčku

Mravenčí práce. Asi nějak takto by se dalo popsat šlechtění nového plemena kapra. Podrobný popis šlechtění nového plemena kapra sděluje vedoucí Laboratoře molekulární, buněčné a kvantitativní genetiky centra CENAKVA Martin Flajšhans: „V první fázi výzkumu jsme od roku 1993 do roku 1997 studovali původní i dovezená plemena kapra i jejich hybridy. Cílem šlechtění bylo dostat do lysého kapra geny amurského divokého kapra, takzvaného sazana, který je uznáván jako samostatný poddruh asijského kapra, a s evropskými plemeny kapra je geneticky nejméně příbuzný.“

amursky-lysec

A pak přišla další titěrná práce. Opakované křížení, výběr, reprodukce, a následné testování užitkovosti růstu a odolnosti proti nemocem. Tak díky těmto metodám vzniklo naprosto nové lysé plemeno kapra, které v sobě nese geny původního divokého šupinatého amurského kapra. Díky tomu amurský lysec dobře přežívá, je velmi odolný vůči některým nemocem a roste stejně dobře jako jiné produkční linie kapra, které se tradičně v České republice chovají.

Tip: Oficiální stránky Fakulty rybářství a ochrany vod

Na tomto projektu podle Otomara Linharta pracoval velice široký počet odborníků z nejrůznějších vědeckých pracovišť. Takže pod novým plemenem amurský lysec jsou podepsáni odborníci z Fakulty rybářství a ochrany vod a jejího vědeckého výzkumného centra CENAKVA spolu s genetickým centrem Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech. Dále také odborníci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. Testy odolnosti amurského lysce proti nemoci KHV (koi herpes virus) ověřoval Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, jehož odborní pracovníci pracují v jedinečné laboratoři, která je schopna testovat rybí viry.

„Vědecká práce vycházející z rybářského entuziasmu kolektivu vědců je nyní k dispozici produkčním rybářům,“ říká Otomar Linhart, a zároveň dodává: „Díky spolupráci fakulty s Rybníkářstvím Pohořelice nyní existuje amurský lysec hned ve dvou liniích – ve vodňanské a pohořelické.“

 

Amurský lysec: Fakulta i Rybníkářství Pohořelice plánují jeho prodej

Plány fakulty i rybářského podniku z Pohořelic jsou velice zajímavé. Fakulta rybářství a ochrany vod ve spolupráci s Rybníkářstvím Pohořelice začne amurského lysce prodávat rybářům do chovných rybníků. „Amurského lysce linie pohořelické už využíváme v rybářském provozu a o nabízený plůdek a násady je velký komerční zájem,“ těší Vladimíra Chytku z Rybníkářství Pohořelice.

Tip: Oficiální stránky Fakulty rybářství a ochrany vod

Úspěch by mohl tkvít i v tom, že chov lysých kaprů, které nepokrývají téměř žádné šupiny, má na jihu Moravy velkou tradici. A právě v této tradici chtějí rybáři z Pohořelic pokračovat i s novým plemenem kapra.

Přesto, někdo může zapochybovat. V tuzemsku totiž produkce šupinatých kaprů dosahuje až 60 procent, což pro lysé kapry nevyznívá nijak přívětivě. Ale Vladimír Chytka z Rybníkářství Pohořelice nemá o budoucnost nového plemena kapra žádné obavy. „Lysí kapři jsou finančně, komerčně a exportně atraktivní a úspěšně se vyvážejí do Německa, Rakouska nebo Polska,“ uzavírá Vladimír Chytka.

Autor: Viktor Krus

Spolupráce: Gabriela Bechynská, tisková mluvčí FROV JÚ

Titulní fotografie: Václav Pancer

Štítky:
Rubrika: Rybářská věda

Nové články v rubrice

strevle_samec

VIDEO: Kráska z lesní tůně

admin | přečteno: 3396x | 1.06.2017 | Žádné komentáře

Naši zemi protkává důmyslná síť tisíců potůčku, které jako žíly …

amur

OKNO DO SVĚTA RYB #3: Amuři na krmném místě

admin | přečteno: 2883x | 24.10.2016 | Žádné komentáře

Amuři. Bájné ryby, které mají v rybářském světě pověst srdnatých bojovníků. …

Viktoriia Burkina

Čeští a švédští rybářští vědci zveřejnili světově významnou studii. Na co přišli?

admin | přečteno: 2446x | 27.07.2016 | Žádné komentáře

Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity si připisuje další …

Komentáře

  • Tento rozhovor jsem sledoval v sobotu v radiožurnálu a prostě bomba.Těď se to jen potvrdilo v tomto článku.To je super úspěch velice důležité a prospěšné.

  • Snad nám budou ty amurský lysce vysazovat aji do revírů. Co pozoruju, tak se sypou takový nízký vyhublý šupináči a jinde se zase dávají hezky vysocí vykrmení šupináči. Lysců moc za rok nechytnu, je fajn že se nemusí tak moc škrabat, ale zase děti tu tlustou kůžičku lysce nechávají na kraji talíře. Jedná se každopádně o veliký záslužný počin našich českých vědců a odborníků. Český Kapr je značka a tradice!! Český kapr se vyváží do mnoha zemí světa, i na francouzských jezerech s velkou pravděpodobností chytíte českého třeboňského Kapra, což si naši kapraři nedostatečně uvědomují.
    Doufejme že amurský lysec i tak dobře bojuje na udici a dobře chutná jako mu to sluší na snímku.

  • Zase jsou v tom jenom komerční cíle a tak se z toho dělá senzace a mnoho povyku kolem, aniž by to bylo něco mimořádného, když i ten, co není „sedlák“ zná efekt křížení, které v následných generacích nemusí být pokaždé přínosem bez stálého dlouhodobého selekčního výběru, než se žádoucí dědičné znaky ustálí. Jen je zajímavé, že v těchto případech nikdo neprotestuje proti zavádění nepůvodního genetického materiálu, žádné námitky od „vzdělaných“ ekologů a hlavně „odborníků“ z EU. Pro rybniční hospodářství to jistě má svůj význam, ale do volných říčních revírů by jistě nevadilo vysazovat skutečné divoké kapry sazany a udržovat v chovu jejich čistokrevnou populaci, dokud existují místa, kde ještě lze takové „nevylepšené“ ryby získat .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>