skingbranding-banner

Do tajů ichtyologie #1: Cítí ryby bolest?


Tohle téma budí nejen mezi odbornou veřejností plamenné vášně. A není se čemu divit. Každá strana zaujímá různá stanoviska. Nejčastěji v tomto názorovém souboji proti sobě stojí rybáři a ochránci zvířat. Rybáři obecně tvrdí, že ryby žádnou bolest necítí, ochránci jsou pak pochopitelně jiného názoru. Kde je pravda? Na to se pokusíme přijít v prvním díle našeho nového seriálu, který věnujeme ichtyologii…

Organizace PETA. Nezisková organizace bojující za práva zvířat, která byla založena v 80. letech minulého století ve Spojených státech, na svém oficiálním webu tvrdí, že ryby vnímají bolest stejně jako savci. A k tomuto argumentu odkazují i na několik studií, které mají dokázat, že ryby bolest skutečně cítí. Podle PETA například vědci při jednom výzkumu injekcemi vstříkli pstruhům duhovým do tlam kyselinu octovou. A jejich chování se prý rázem změnilo. Ryby nepřijímaly žádnou potravu, kolébaly se, byly nervózní a neustále si tlamy otíraly o stěny nádrže. Vědci tvrdili, že ryby sice mají jinak vyvinutý mozek, přesto některé jeho části „zodpovídají“ za vnímání bolesti. A ještě doložili, že ryby mají více jak 20 nociceptorů, tedy receptorů bolesti – především na hlavě a v ústech.

kapr-zdolavani

A teď z druhé strany. Zajímavá studie se objevila v magazínu Fish and Fisheries, která se tímto tématem taktéž zabývala. A tady dali vědci tentokrát za pravdu rybářům. Vědci tvrdili, že ryby nemají dostatečně vyvinutý mozek na to, aby ryba byla schopna cítit bolest. Na druhou stranu, výzkumníci připustili, že ryby také mají receptory bolesti (nociceproty) stejně jako savci. Jenže! Podle výzkumu mají ryby těchto receptorů bolesti výrazně méně, a některé druhy receptorů jim dokonce chybí. A ještě jedno zajímavé zjištění. Vědci přišli na to, že předchozí výzkumy bolesti u ryb se neprováděly metodicky správně. Což ovšem tvrzení předchozích výzkumů značně oslabuje.

Toto jsou informace, které jsou běžně dostupné na internetu. Každý si tak mohl na tuto problematiku udělat svůj názor. Ovšem my na nich základ našeho článku stavět nebudeme. Ne! My půjdeme naši vlastní cestou. A závěr, ať si udělá laskavý čtenář už sám…

 

Bolest: Co to vlastně je?

kapr-lysecBolest. Co je vlastně bolest? Bolest je pocit, který nejčastěji spojujeme s poškozováním živé tkáně. Jenže hned na úvod se potkáváme s prvním problémem. S jakým? Vnímání bolesti je totiž značně subjektivní a má hned několik definicí. Vnímání bolesti je složitý proces zahrnující jak aktivaci receptorů vnímající bolest (pozn. nociceptorů), tak specifických oblastí v mozku tento vzruch zpracovávající a zodpovědných za následnou behaviorální reakci (pozn. následující chování po přijetí a zpracování signálu bolesti).

Abychom vnímání bolesti pochopili, pak si musíme říci, že právě bolest je přenášena především dvěma typy vláken:

  • První typ vnímá ostrou, dobře lokalizovanou bolest vzniklou náhle.
  • Druhý typ vláken je zodpovědný za pomalý přenos přetrvávající difúzní bolesti (pozn. „tupá“ bolest nebo také rozptýlená bolest).

Abychom toto rozdělení ještě více vyjasnili, tak první typ bolesti si představte tak, jako když se říznete – ostrá bolest. Druhým typem bolesti potom je to, když se do řezné rány dostane infekce – difúzní bolest. Z anatomického hlediska ryby disponují především vlákny pro okamžité rozeznání bolesti –  tedy bolestí „prvního typu“. Naopak receptory druhého typu jsou zastoupeny velice řídce.

 

Mozek ryb: Dokáže vnímat bolest?

Velkým tématem tohoto sporu je, že ochránci zvířat často argumentují tím, že ryby mají dostatečně vyvinutý mozek na to, aby dokázaly cítit bolest. Můžeme se setkat i s takovými tvrzeními, která tvrdí, že ryby vnímají bolest stejně jako savci.

kapr-supinac

Jenže tohle není tak úplně pravdou! Protože, co se týká specifických regionů v mozku zpracovávající bolest, tak ty jsou popsány pouze u savců. Nacházejí se v oblastech mozku, které nejsou u ryb tak rozvinuté jako právě u již zmíněných savců. Podobné oblasti vnímající bolest nebyly prozatím u ryb objeveny. Je nutné rozlišit samotné rozpoznání vzruchu od jeho komplexní analýzy v mozku vedoucí k reakci. Pokaždé totiž nemusí dojít k obojímu.

Jak celou situaci ještě lépe pochopit? Uveďme si jednoduchý příklad. Představme si, že člověk v zápalu boje při nějakém sportu utrpí zranění. To pochopitelně aktivuje receptory bolesti, ale on sám bolest nevnímá. Podobně v říši živočišné neukazují zápasící samci bolest způsobenou protivníkem. Je tedy třeba odlišit aktivaci receptorů od projevů bolesti.

Zjednodušeně řečeno – vazba mezi zraněním a bolestí není zas tak pevná. Navíc, výzkum bolesti je dobře interpretovatelný u lidí, kde dokážeme na základě odpovědí vyšetřovaného zjistit, kdy pociťuje bolest a kdy ne. U zvířat se mnohdy můžeme jen domnívat, zda skutečně pociťují bolest či „jen“ dochází k čití receptorů bolesti.

 

Poznatky z výzkumů: Zajímavé výzkumy na rybách

Vzpomínáte si, jak jsme na začátku tohoto textu zmínili výzkum, při kterém vědci vstříkli látku do pysků pstruhům duhovým? Ryby se následně začaly kolébat, byly nervózní a nepřijímaly potravu. Tak to alespoň tvrdila ochranářská organizace PETA. Jenže pravda je úplně někde jinde!

kapr-souboj

Tento experiment byl skutečně proveden. Vědci se snažili zjistit vnímání bolesti u pstruha duhového tak, že vpíchli kyselinu octovou či včelí jed do jejich čelisti. Nicméně po této proceduře neměly ryby tendenci se skrývat do úkrytů a jejich aktivita se nijak výrazně nezměnila! Navíc, do 3 hodin od vpichu znovu přijímaly potravu!

Takže tady je zapotřebí doplnit následující: Kdyby pstruzi trpěli chronickou bolestí, tak by jejich jednání bylo opačné, než je uvedeno. Když byl proveden podobný experiment u kapra, tak nedošlo ke vzrůstu koncentrace stresových hormonů v krvi. K tomu by došlo, kdyby kapr cítil bolest. Dále, když uvážíme, že ryby, kterým jsou z experimentálních důvodů voperovány vysílače, tak je zapotřebí si uvědomit, že tyto ryby nemají změněnou schopnost plavání a to již několik minut po rekonvalescenci z anestezie. Toto opět nenasvědčuje tomu, že by ryby vnímaly bolest ve větší míře!

 

Rybáři nejsou bez viny!

I když informace, které jste si doposud mohli přečíst, „nahrávají“ spíše rybářům, přesto musíme rybářskou veřejnost důrazně upozornit. Ryby jsou živí tvorové. A tak jako každý živočišný druh, mohou i ryby uhynout vinou nešetrného zacházení.

Možná by se někomu mohlo zdát, že zdolávání je nejvíce stresovým zážitkem pro rybu. Ano, tento zážitek je pro rybu velice stresujícím. Ovšem, tahle „zkušenost“ není nejvíce stresující, neboť chycenou rybu můžete ulovit znovu už za několik chvil. Při jednom experimentu s okounky americkými chytili jednoho jedince dokonce 26krát za hodinu! Pravda, tady se znovu dostáváme k již zmíněné individualitě – jednoduše řečeno, jiné ryby si zase mohou dávat větší pozor.

kapr-detail

Co je ale to důležité? Pro rybu je mnohem více stresující nešetrné zacházení s ní na souši. Prosíme rybáře, aby tady četli pozorně! Pokud s rybou byť jen pár minut manipulujete na souši, pak se pro rybu jedná o největší stresový prožitek. Tento poznatek potvrzuje i vědecký experiment. Ten poukázal na to, že ryby po pobytu na souši měly zvýšené hladiny stresových hormonů v krvi. Tento fakt prozrazuje samotný průběh experimentu.

První měření totiž proběhlo ihned po vytažení ryby (pozn. zkoumání stresové reakce na zdolávání) a 72 hodin po vypuštění ryby (pozn. zkoumání stresu při zacházení s rybou na vzduchu). V druhém případě byla hladina stresových hormonů výrazně vyšší! Proto apelujeme na všechny rybáře, aby co nejčastěji, pokud to samozřejmě situace dovolí, vyháčkovali ryby ve vodě. Toto je nejšetrnější přístup!

Nejhorší kombinací je to, když rybáři nechávají své úlovky dlouhou dobu na suchém podkladu, a navíc na ně sahají suchýma rukama. Tímto nezodpovědným jednáním zakládáme rybě na pořádně nepříjemné zdravotní potíže. Ryba v tuto chvíli prožívá největší pocity stresu! A tady nastává problém! Stres působí imunosupresivně, což znamená, že ryba je více náchylná na nejrůznější onemocnění. Vytažení z vody způsobí rybě značný stres a navíc pokud rybář položí rybu na suchý podklad nebo na ni sáhne suchýma rukama, tak dojde k setření ochranné slizové bariéry z jejího těla, a riziko onemocnění se u ryby mnohonásobně zvyšuje!

Prosím, na tento fakt při manipulaci s úlovkem neustále myslete!

Poznámka redakce: Tento seriál je vytvářen s cílem zpopularizování ichtyologie mezi širokou veřejností. Budeme rádi, když budete své dotazy a případné návrhy na nová témata psát do diskuze pod článkem. Děkujeme…

Autor: Jakub Žák

Foto: archiv InRybar.cz

Štítky:
Rubrika: Rybářská věda

Nové články v rubrice

VIDEO: Kráska z lesní tůně

admin | přečteno: 3843x | 1.06.2017 | Žádné komentáře

Naši zemi protkává důmyslná síť tisíců potůčku, které jako žíly …

OKNO DO SVĚTA RYB #3: Amuři na krmném místě

admin | přečteno: 3361x | 24.10.2016 | Žádné komentáře

Amuři. Bájné ryby, které mají v rybářském světě pověst srdnatých bojovníků. …

Čeští a švédští rybářští vědci zveřejnili světově významnou studii. Na co přišli?

admin | přečteno: 2623x | 27.07.2016 | Žádné komentáře

Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity si připisuje další …

Komentáře

  • Zdravím. Mě by hodně zajímalo téma: Vidí sladkovodní ryby barevně? Děkuji

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *