Na oblíbené nádrži uhynulo 4,5 tuny ryb, mezi nimi i trofejní obři

Jen pár hodin po oznámení uzavření Modlanské nádrže kvůli akutnímu nedostatku kyslíku ve vodě přicházejí další bolestivé zprávy. Ze dna nádrže již bylo odklizeno přes 4,5 tuny mrtvých ryb – a další bohužel stále vyplouvají.

Mezi uhynulými kusy byli i obrovští sumci a candáti, tedy ryby, které běžně patřily k trofejním úlovkům této severočeské vody.

Tragédie, kterou nešlo zastavit

„Hromadný úhyn ryb je vždy smutnou záležitostí, při které mohou roky práce přijít vniveč,“ uvedl tiskový mluvčí Severočeského územního svazu ČRS Jan Skalský. Připomněl, že taková situace není jen ekologickým, ale také emočním a logistickým problémem. Mrtvé ryby bylo nutné urychleně odklidit, nejen kvůli zápachu a hrozbě kontaminace, ale i z úcty k životu, který v nádrži existoval.

Na likvidaci rybího úhynu se podílelo kolem 30 dobrovolníků, mezi nimi i členové místních rybářských organizací, rybářské kroužky a dokonce i rodiče s dětmi. „Práce to je velice náročná nejen s ohledem na současné tropické teploty, ale samozřejmě i čichové vjemy a smutek nad ztrátou těchto ryb. Odklizení padlých ryb bude probíhat i v dalších dnech,“ doplnil tiskový mluvčí Severočeského územního svazu.

Proč k úhynu došlo?

Podle Skalského šlo o souběh několika kritických faktorů. Vyšší teplota vody znamená nižší schopnost vody pojmout kyslík. V kombinaci se silným znečištěním sedimentů na dně nádrže, které obsahují živiny podporující růst sinic, vznikla smrtící kombinace. Když dojde k prudké změně tlaku nebo počasí, sinice a řasy mohou masivně odumřít a začít se rozkládat, a právě tento proces spotřebovává kyslík z celého vodního sloupce.

Pokud se tak stane v časných ranních hodinách, kdy je hladina kyslíku ve vodě přirozeně nejnižší, může dojít k rychlému kolapsu. Ryby se snaží stáhnout ke dnu, ale právě tam je kyslíku nejméně – a nastává udušení. „Něco podobného jsme viděli například před dvěma lety při úhynu ryb na Havraním ostrově u Lovosic,“ připomíná Skalský.

Technické možnosti? Nulové

Možnost provzdušnění nádrže? Téměř nerealizovatelná. Nádrž má 41,6 hektaru a běžné aerátory jsou schopné účinně zasáhnout jen zlomek této plochy. „Aby mělo smysl, museli bychom mít na místě desítky výkonných jednotek nebo stovky hasičů s čerpadly. Ani to ale nepomůže, pokud se kyslík spotřebovává už v hloubce kvůli rozkládajícím se sinicím,“ vysvětluje Skalský.

Co dál?

Modlanská nádrž je dlouhodobě v kritickém stavu. Silné zanesení sedimentem, přítoky ovlivněné starými odpadními vodami a specifické geologické podmínky (nádrž leží nad starými důlními díly) z ní činí mimořádně náročný případ. Přesto se Svaz ve spolupráci s obcemi a odborníky už roky snaží situaci řešit – ať už aplikací bakterií pro omezení sedimentu, nebo přípravou dlouhodobé revitalizace.

Ta ale nebude jednoduchá ani levná. „Revitalizace bude stát stovky milionů a kvůli důlním dílům pod nádrží je celá akce extrémně náročná i z hlediska bezpečnosti,“ říká mluvčí tamního svazu.

Sledujeme situaci i nadále a budeme informovat o dalších krocích Severočeského ÚS.

Zdroj: Severočeský územní svaz, foto: InRybar.cz, Severočeský územní svaz