Studená voda, méně aktivní ryby a krátká období, kdy štiky skutečně loví. V listopadu nestačí jen nahodit nástrahu a čekat až svatý Petr bude nadělovat. Pojďme se podívat, kdy sáhnout po gumové rybce, kdy po wobbleru a jak je správně vodit.
Podzimní přívlač může přinést jedny z nejlepších úlovků roku. Štiky se před zimou stále potřebují krmit, s ochlazováním vody se ale mění jejich pohyb i stanoviště. Kde se vyplatí je hledat?
V listopadu rozhoduje hlavně to, kde štiku hledáte
Zatímco na začátku podzimu můžeme často prochytávat mělčiny a okraje porostů, v listopadu už stojí za to zaměřit se také na hlubší partie, hrany koryt a přechody mezi mělčinou a hloubkou.
To ovšem neznamená, že všechny štiky zmizí do nejhlubších míst. Hodně záleží na konkrétní vodě, počasí i výskytu drobných ryb. Na některých revírech mohou dravci dál lovit v blízkosti rákosí, jinde se vyplatí prochytávat hlubší zóny.
Právě podle hloubky a aktivity ryb bychom měli vybírat také nástrahu. Dvěma základními zbraněmi listopadového vláčkaře jsou gumové rybky a woblery. Každá z nich má situace, ve kterých dokáže nabídnout výraznou výhodu.
Kdy sáhnout po gumové rybce?
Gumy jsou skvělou volbou ve chvíli, kdy potřebujete prochytat konkrétní hloubku a udržet nástrahu delší dobu v blízkosti dna nebo podvodních překážek. Jejich velkou výhodou je možnost snadno měnit rychlost propadu i způsob vedení pomocí různě těžkých jigových hlaviček.
Na listopadovou štiku můžete vyzkoušet gumovou rybku o délce přibližně 10 až 15 centimetrů. Pokud cílíte na větší dravce, nemusíte se bát ani větších modelů. Důležitější než samotná velikost je ale správná prezentace.
Jak gumu správně vodit?
Vyzkoušejte přerušované navíjení. Několikrát otočte kličkou, nechte nástrahu kontrolovaně klesnout a potom pohyb zopakujte. Záběr může přijít při přitahování, ale také dost často ve chvíli, kdy guma propadává vodním sloupcem.
Pokud ryby nereagují, zkuste kratší pohyby a delší pauzy. Nástrahu nemusíte vodit agresivně. Někdy stačí, když se pomalu pohybuje těsně nad dnem a pravidelně mění směr.
Velkou pozornost věnujte hmotnosti jigové hlavičky. Příliš lehká guma nemusí dosáhnout požadované hloubky a špatně se s ní udržuje kontakt. Naopak příliš těžká hlavička může nástrahu stáhnout ke dnu tak rychle, že se bude zbytečně zachytávat o překážky.
Wobbler: když potřebujete prochytat větší plochu
Wobbler má oproti gumě jednu zásadní výhodu: dokáže prochytat vodní sloupec při poměrně jednoduchém vedení. Stačí zvolit model s odpovídající hloubkou ponoru a přizpůsobit rychlost navíjení podmínkám.
Mělce chodící woblery se hodí kolem rákosí, nad zbytky vodních rostlin nebo na mělčiny, kde se štiky stále drží za kořistí. Hlubokopotápivé modely naopak využijete při prochytávání hran a hlubších partií.
Zkuste změnit rytmus
Začněte pomalejším rovnoměrným navíjením. Pokud nepřicházejí záběry, přidejte občasné krátké škubnutí špičkou prutu a následnou pauzu. Wobbler tak změní směr a na chvíli zůstane v zorném poli dravce.
Délku pauzy přizpůsobte konkrétnímu modelu a reakci ryb. U některých nástrah stačí krátké přerušení, u jiných se vyplatí počkat několik sekund. Neexistuje jedna univerzální délka pauzy, která by fungovala na každé vodě.
Guma, nebo wobbler? Rozhodněte podle podmínek
Pokud se štiky drží hlouběji a potřebujete nástrahu vést pomalu nad dnem, začněte gumovou rybkou. Snadno s ní upravíte hloubku i tempo a můžete systematicky prochytávat hrany nebo hlubší místa.
Když chcete prohledat větší plochu nebo se zaměřit na štiky lovící ve vyšším sloupci, může být vhodnější wobbler. Mělce chodící modely navíc umožní prochytávat místa, kde by se těžší guma snadno zachytávala.
Jakou barvu zvolit?
Ani v listopadu neexistuje jediný odstín, který by fungoval všude. V čisté vodě začněte přírodními barvami připomínajícími místní kořist – například stříbrnou, perleťovou nebo zelenkavou. Ve zhoršené viditelnosti můžete vyzkoušet výraznější odstíny, například žlutou, oranžovou nebo kontrastní kombinace.
Pokud ryby nereagují, nemusíte hned měnit celou taktiku. Zkuste nejprve jinou velikost nástrahy, upravte její rychlost nebo prochytávejte jinou hloubku. Někdy může být právě změna prezentace důležitější než nový odstín.
Nezapomeňte na návazec a šetrné zacházení
Štika má ostré zuby, které mohou běžný vlasec i samotnou šňůru snadno poškodit. Při cíleném lovu proto používejte vhodný návazec odolný proti proříznutí, například ocelový nebo titanový. Pravidelně kontrolujte také spojovací prvky a karabinky, zejména po kontaktu s překážkami nebo po zdolávání ryby.
Pokud se vám podaří ulovit pěknou štiku, mějte předem připravené peanové kleště a podložku. S rybou zacházejte co nejšetrněji, zbytečně ji dlouho nedržte mimo vodu a při vracení do revíru jí dopřejte čas na zotavení.
Listopadová přívlač nemusí být o neustálém střídání desítek nástrah. Často stačí najít správné místo, přizpůsobit hloubku a zpomalit vedení. A pokud guma nepřinese záběr, dejte šanci wobbleru. Právě změna nástrahy a prezentace může rozhodnout o tom, zda se výprava skončí bez kontaktu, nebo se vám podaří ulovit podzimní štiku.
Foto: InRybar.cz
Naše rybářská autorita – osoba bez přístřeší Fanda Hnátek, radí takto. Štiky jsou pojízdné tlamy. Zaloví i na velké nástrahy. ale také i na šváček běžných rozměrů. Důležité je nástrahu vláčet poměrně rychle. Ovšem stejně tak zaberou i na rybku pod kačenou, tedy na nástrahu, která se v podstatě vrtí namístě. Štika má suché maso, je třeba použít dost omastku. Není tak chutná jako třeba pstruh nebo slizovatý cejn.