Voda mizí a ryby nemají kam uniknout. Co se děje na vysychajících řekách?

Letošní léto ukazuje svou odvrácenou tvář. Zatímco někde si rybáři užívají poslední letní výpravy, některé řeky a potoky se postupně mění v řetězec tůní a na nejpostiženějších místech voda mizí úplně. Hladiny klesají, proud slábne a ryby přicházejí o prostor, ve kterém ještě před několika týdny bez problémů žily.

A pohled na některé velké nádrže ukazuje, jak dramatická situace je. Orlík má v některých místech odhalené obrovské plochy dna a jeho břehy vypadají úplně jinak než během běžného léta.

Když řeka přestane téct

Pro ryby není problémem pouze to, že je vody méně. Zásadní je také její teplota a množství kyslíku.

S ubývající vodou se zmenšuje prostor, ve kterém se ryby mohou pohybovat. Tůně se postupně izolují a voda v nich se během horkých dnů rychle ohřívá. Teplá voda přitom obsahuje méně rozpuštěného kyslíku než voda studená.

Ryby tak mohou čelit několika problémům najednou – mají méně prostoru, méně kyslíku a zároveň jsou vystaveny vysokým teplotám.

Nejcitlivější jsou přitom druhy, které potřebují chladnější a dobře okysličenou vodu, jako třeba pstruzi. Pokud se podmínky dále zhoršují, mohou začít hromadné úhyny.

Některé ryby se snaží utéct

Ryby samozřejmě nejsou vůči změně podmínek úplně bezmocné. Pokud řeka stále nabízí propojené hlubší části, mohou se přesouvat za vhodnějšími podmínkami.

Vyhledávají hlubší vodu, proudnější úseky nebo místa, kde je více kyslíku. Problém nastává ve chvíli, kdy se jednotlivé části toku odříznou od sebe.

Ryby pak mohou zůstat uvězněné v tůni, která se každým dalším horkým dnem zmenšuje.

Co se stane, když voda zmizí úplně?

Pokud koryto vyschne úplně a ryby nemají možnost přesunout se do jiné části toku, jejich šance na přežití je prakticky nulová.

Neznamená to ale automaticky, že vyschnutí jednoho úseku zlikviduje všechny ryby v celé řece. Některé mohou přežít v hlubších tůních nebo se včas přesunout do většího toku či nádrže.

Velký problém však představuje přerušení propojení jednotlivých částí řeky. Ryby se nemohou volně přesouvat za potravou, úkrytem nebo vhodnějšími podmínkami a zároveň se omezuje jejich možnost rozmnožování.

A pokud extrémní sucho trvá dlouho, následky mohou být patrné i v dalších letech.

Orlík ukazuje, kolik vody v krajině chybí

Obrovský rozdíl je v těchto dnech patrný také na vodních nádržích. Orlická přehrada má kvůli dlouhodobě nepříznivé vodní bilanci výrazně odhalené břehy.

Na fotografii je dobře vidět, jak daleko ustoupila hladina. Tam, kde za běžných podmínek bývá voda, se nyní objevují rozsáhlé plochy kamení a starého dna, které je vychlé na prach.

Pro ryby v přehradě je situace samozřejmě jiná než v malé vysychající řece. Orlík stále představuje obrovskou vodní masu. Nízká hladina ale mění charakter některých mělčin a především ukazuje, kolik vody z nádrže během suchého období skutečně zmizelo.

A právě velké nádrže mohou v takové situaci sehrávat důležitou roli. Zatímco menší potok může během několika týdnů zmizet prakticky celý, přehrada dokáže vodu zadržovat podstatně déle.

foto: InRybar.cz