Severočeský územní svaz ČRS pokračuje v úspěšném projektu návratu lososa obecného do českých toků. Letos bylo vysazeno 40 tisíc kusů plůdku, což přispívá nejen k obnově populace této ikonické ryby, ale i k ochraně vodních ekosystémů.
Na konci dubna proběhla další etapa projektu, při kterém bylo do Chřibské Kamenice a Libockého potoka distribuováno 40 tisíc kusů plůdku lososa obecného. Tento krok je součástí dlouhodobé iniciativy, která od roku 1998 usiluje o navrácení lososa do Labe a jeho přítoků. Od začátku projektu bylo vysazeno přes 4 miliony plůdků, což je impozantní číslo.
Dobří lososi se vracejí, ale mají to těžké…
Dospělí lososi se na české území vracejí! První jedinci byli zaznamenáni již v roce 2002. Jejich počet však zůstává stále velmi omezený – ročně je na Kamenici monitorováno maximálně 10–20 ryb. Přesto projekt přináší naději. Podle zjištění se část lososů tře přímo v Labi, například u soutoku s Kamenicí, což naznačuje, že se ryby adaptují na místní podmínky.
Jikry ze Švédska a Dánska
Projekt navrácení lososa odstartoval Severočeský územní svaz ČRS ve spolupráci s německým rybářským spolkem. Idea navazuje na program Lachs 2000. První plůdky byly vysazeny do Kamenice v roce 1998 a od té doby se iniciativa rozrostla díky podpoře z programů jako Péče o krajinu či OP Životní prostředí. V letech 2011–2015 dosahovalo roční vysazování až 300 tisíc kusů plůdku.
Plůdky pocházejí z líhně v německém Langburkersdorfu, kam jsou dováženy jikry ze Švédska nebo Dánska. Tyto ryby pocházejí z geneticky příbuzných populací jihozápadního Švédska (např. řek Lagan, Göta älve, Ätran) nebo dánské řeky Skjern, což by mělo zajistit genetickou kvalitu.
Kromě Kamenice a Libockého potoka byly plůdky v minulosti vysazovány i do Ještědského potoka v povodí Ploučnice, od čehož bylo v roce 2015 upuštěno kvůli vysokým ztrátám způsobeným turbínami vodních elektráren a absenci migrace dospělých lososů.
Výzvy a překážky
Cesta lososů zpět do českých řek je plná překážek – doslova i obrazně. Mezi hlavní problémy patří:
- Překážky vytvořené člověkem: Jezy na Kamenici, zejména v Edmundově a Divoké soutěsce, brání lososům v migraci do vyšších poloh, jako je Chřibská Kamenice. Rybí přechody jsou často nefunkční, což omezuje přístup ryb na vhodná trdliště.
- Klimatické změny: Oteplování Severního moře a změny oceánských proudů negativně ovlivňují přežití lososů.
- Predace: Kormoráni velcí a vydry říční požírají jak smolty (mladé lososy připravující se na mořskou migraci), tak dospělé ryby. Zejména ztráta samic před výtěrem je pro projekt citelná.
Sekundární přínosy pro přírodu
Projekt Losos není jen o návratu jednoho druhu. Má širší ekologický dopad:
- Ochrana vodních toků: Snaha o zprůchodnění řek pro lososy pomáhá i dalším reofilním druhům, které potřebují volné migrační cesty.
- Prevence fragmentace: Projekt přispívá k omezení výstavby nových překážek na tocích, což prospívá celému ekosystému.
- Popularizace ochrany přírody: Losos, jako charismatický druh, přitahuje pozornost veřejnosti a zvyšuje zájem o ochranu vodního prostředí.
Zdroj: ČRS, Severočeský územní svaz, foto: ČRS, Severočeský územní svaz, Inrybar.cz
No impozantni by bylo, pokud by se losos dokazal vratit do vyssich toku Labe a Upy, kde byl jeste pred prumyslovou revoluci, ale to by byl v dnesni dobe spise zazrak.
Za současného všeobecného stavu naší přírody je to zhola nemožné. Lidmi vytvořené technické překážky nejsou pro migraci ryb překonatelné a překážky přírodního charakteru ( vydry, kormoráni) jsou pro tento druh naprosto devastující. Dlouhé úseky mnohých vodních toků jsou prakticky bez větších ryb a vysazování původní zástupců ichtyfauny formou rannějších i dospělejších stadií jsou prakticky jen krmením ochranáři tak obdivovaných škůdců rybí populace. Dřív se stačilo postavit na most přes pstruhovou říčku a viděli jste přímo pod nohama stojící lipany, pstruhy a jiné druhy, např tlouště či proudníky. Dnes? – ani památky. Zato důkazů přítomnosti a četnosti vyder je víc jak dost. A kormoránů jak by smet! A ve vodě jen drobní rybí jedinci tak do 8 – 10 cm, kteří tam byli vysazeni v bláhové naději ve stádiu odkrmený plůdek.- No a o tom, že se jednorázově vysadí třeba 120 ks duháka, ze sádek a krmeného jen granulemi a vyjeveného ze všeho, co pluje kolem a naopak připlouvajícího k člověku na břehu v blahém očekávání vhozených granulí, tak o tom netřeba se vůbec zmiňovat. Stejně jsou za pár dní vychytáni a vyžráni již čekajícími rybáři a výše zmiňovanými škůdci ze živočišné říše.
Tak si nechme zajít chuť na lososy v našich vodách a hýčkejme si vydry – spolu s kvalitou vody a a technickými překážkami – nám stejně nic jiného nezbývá.
Za současného všeobecného stavu naší přírody je to zhola nemožné. Lidmi vytvořené technické překážky nejsou pro migraci ryb překonatelné a překážky přírodního charakteru ( vydry, kormoráni) jsou pro tento druh naprosto devastující. Dlouhé úseky mnohých vodních toků jsou prakticky bez větších ryb a vysazování původní zástupců ichtyfauny formou rannějších i dospělejších stadií jsou prakticky jen krmením ochranáři tak obdivovaných škůdců rybí populace. Dřív se stačilo postavit na most přes pstruhovou říčku a viděli jste přímo pod nohama stojící lipany, pstruhy a jiné druhy, např tlouště či proudníky. Dnes? – ani památky. Zato důkazů přítomnosti a četnosti vyder je víc jak dost. A kormoránů jak by smet! A ve vodě jen drobní rybí jedinci tak do 8 – 10 cm, kteří tam byli vysazeni v bláhové naději ve stádiu odkrmený plůdek.- No a o tom, že se jednorázově vysadí třeba 120 ks duháka, ze sádek a krmeného jen granulemi a vyjeveného ze všeho, co pluje kolem a naopak připlouvajícího k člověku na břehu v blahém očekávání vhozených granulí, tak o tom netřeba se vůbec zmiňovat. Stejně jsou za pár dní vychytáni a vyžráni již čekajícími rybáři a výše zmiňovanými škůdci ze živočišné říše.
Tak si nechme zajít chuť na lososy v našich vodách a hýčkejme si vydry – spolu s kvalitou vody a a technickými překážkami – nám stejně nic jiného nezbývá.