Boilies: Fenomén, který změnil rybařinu

Boilies je uvařená nebo usušená kulička z těsta, které může být rostlinného či živočišného charakteru. Tato nástraha stojí za ulovením řady gigantických kaprů, jejichž fotografie každoročně plní rybářská média. Dosah boilies je ale možná mnohem vyšší, protože právě tato kulička ovlivnila tuzemskou rybařinu v mnoha směrech. Začněme hezky od začátku. Takže bylo, nebylo…

V začátcích, kdy boilies naši rybáři ještě příliš neznali, byla tato nástraha z dnešního pohledu naprosto primitivní. Těsto, ze kterého se boilies podomácku vyrábělo, bylo velice jednoduché. Povětšinou v něm byly mouka, strouhanka, krupice, trocha vanilkového cukru a vejce. A celkový výsledek, v podobě barevně vonící kuličky, nevypadal o nic lépe. Prostě hladká kulička, která voněla.

Jenže nezapomínejme na to, že v těchto začátcích nebyla tato nástraha známá jak mezi rybáři, tak ani mezi rybami. A proto ta hrstka vyvolených, která lovila na tuto nástrahu, zažívala nefalšované rybářské žně, které odstartovaly naprosté komerční šílenství.

Jsou toho tuny

Současný lov s boilies se nedá s tím prvotním vůbec srovnávat. Prodejci nabízí tyto kuličky v různých barvách, vůních a chutích.  Firmy jako na běžícím pásu vyrábějí boilies z různých surovin plných výživných látek, a tato nástraha se tak stává pro ryby neodolatelnou. Jenže to není všechno.

Rybáři mohou svou kuličku zatraktivnit hromadou přísad, které současný trh nabízí. Voní vaše boilies málo? Namočte jej do esence! Ovšem teď jsem nakousl pouze miniaturní část možností zatraktivnění této nástrahy. Rybáři mohou boilies namáčet, posypat, nadipovat nebo zabalit do přehršle různých chuťovek. Pokud teda na to mají.

Prachy, prachy, prachy

S postupem času, kdy bylo jasné, že boilies je revolučním vynálezem, začali výrobci inovovat i další vybavení, které slouží k lovu kaprů na tuto nástrahu. Rázem náš trh začaly zaplavovat speciální navazovací materiály, nejrůznější bižuterie, a vlastně i „nenápadné“ zátěže nebo „něčím jiné“ háčky. Tyhle komponenty, které lovci používají na sestavování montáží, tak vytěsnily „na koleni“ vyráběné pomůcky a systémy, které byly ale levnější. O vývoji nových, lepších a samozřejmě dražších prutů a navijáků ani nemluvě.

Tyhle výrobky se jako na povel začaly objevovat v nejrůznějších podobách, ať už ve formě PR článků nebo plošné reklamy, jako inzerce, která je živnou půdou rybářských médií. No a tahle média odebírají samotní rybáři. Tady se kruh uzavírá, a vytváří fantasticky fungující stroj na peníze.

Jiný směr

Ale nebuďme kritičtí. Lov velkých kaprů na boilies způsobil i revoluční vlnu ve změně chování rybářů k rybám. A tady musíme zvednout palec nahoru. Kapraři začali ryby po ulovení opatrovávat tak, aby se neporanili. Rázem se tedy objevily nové pomůcky, jako jsou podložka pod ulovené ryby, dezinfekce ran po vpichu háčkem či velice prostorné podběráky, ze kterých nevyskočí ani klokan.

To vše doplnila revoluční myšlenka – chyť a pusť. Ať už s touto filozofií souhlasíte, nesouhlasíte, anebo ji neřešíte, musíte uznat, že díky ní plavou v našich vodách kapři, kteří by v jinou dobu skončili na pekáči.

Navíc kapraři spustili další projekt – K70. Díky němu na mnoha revírech platí pravidlo, že ryba přesahující délku sedmdesáti centimetrů musí zpátky do vody. Vznikl tak zcela nový způsob ochrany trofejních ryb, který nemá u jiného rybího druhu obdoby. Pravda. Někteří milovníci dravých ryb by možná rádi viděli něco podobného u vodních predátorů, ale nejdou slyšet.

Myslíte to vážně?

Tyhle projekty, které chrání trofejní ryby, stojí určitě za povšimnutí. Jsou jasným signálem toho, že se rybařina vyvíjí kupředu, a tímto způsobem se jaksi snaží kultivovat chování rybářů. Jenže je tu velké ale. Někteří jedinci, kteří tato hesla hlásají, je sami porušují. A pod vidinou velkých peněz prodávají kapitální exempláře kaprů do soukromých vod, které rostou jako často holené vousy.

Rázem se znova dostáváme k onomu obrovskému stroji peněz, který u nás současnou kaprařinu pohání. A na němž jsou napojeny velké tuzemské firmy, rybářská média, majitelé soukromých revíru nebo rybářských obchodů, a vlastně i samotní rybáři. To kvůli jediné kuličce…

Autor: Viktor Krus