Úhoři berou jak šílení: 3 jednoduché rybářské rady, jak chytit velkého úhoře

Květen je mnoha rybáři vnímaný jako nejlepší měsíc v rybářském roce. A pokud mluvíme o lovu úhořů, pak není sporu. V tenhle čas úhoři berou jako diví. Jak to udělat, abychom si za tmy zachytali?

Lov úhořů je nádherný v tom, že jde o velmi jednoduchou rybařinu. Ano! Při lovu úhořů používáme naprosto základní montáž a není zapotřebí ani nikterak výjimečné rybářské vybavení. Jen potřeba dbát na kvalitu, minimálně co se týče vlasce, návazcové šňůrky a háčku. Právě tyhle komponenty dokáže každý úhoř pořádně prověřit.

Chystáte se na úhoře, ale nevíte, jak úhoře dostat na háček? Při lovu těchto „vodních hadů“ je důležité myslet na několik faktorů, které častokrát rozhodují o (ne)úspěchu. Je zapotřebí chytat na vhodném místě, ve vhodný čas a nakonec mít dobrou nástrahu.

Faktor 1: Kvalitní nástraha na úhoře

Při lovu úhořů je zásadní chytat na kvalitní nástrahu. Tou nejvíce osvědčenou při květnových vycházkách jsou rousnice. Právě tyto masité žížaly dokážou ve vodním prostředí vytvořit neodolatelné sousto, které úhoř nenechá ležet.

Důležité je rousnice správně napíchnout. Proč? Protože pokud ve vodě žije třeba hodně tloušťů, pak je velká pravděpodobnost, že právě oni najdou rousnice dříve než úhoři. Proto je zásadní rousnice co nejvíce napíchnout na háček. Díky vícero vpichům masitá žížala vydrží na háčku i ve chvíli, kdy tloušti neustále tahají za její konce.

Rousnice sice samy o sobě mají masový zápach, ovšem ten jde ještě posílit. Nejjednodušším způsobem je použít tekutý atraktor, který vydává silný zápach rybiny. K čemu je to dobré? Právě takový „vylepšovák“ výrazně posílí pachovou stránku nástrahy, takže úhoř ji rychleji najde.

Ne, tohle nejsou výmysly! Úhoři mají dokonalý čich, kterým se při lovu kořisti řídí. I proto jsou tito dravci tak dokonalými zabijáky i za černočerné tmy.

Faktor 2: Vhodné lovné místo

Můžeme mít ty nejkrásnější rousnice, ale pokud rybář sedne na špatné místo, tak mu ani ty nepomůžou. Úhoře prostě musíme chytat tam, kde se přirozeně vyskytují, kde přirozeně loví. Takže to neznamená, že budeme nahazovat někam naslepo, hlavně co nejdále od břehu. To v žádném případě!

Pokud se dokážeme při rybaření chovat jako skuteční rybáři bez zbytečného chození po břehu, hlasitých zvuků a otravné elektroniky, pak můžeme chytat úhoře doslova pod nohama. Ano, osobně mám takhle nachytané největší kusy, které míří za rybkami a spadaným hmyzem do blízkosti břehu.

Právě v takových místech častokrát najdeme zatopenou trávu nebo nějaký keř. Anebo rovnou padlý strom. Tady všude se jednak zdržují drobné rybičky a zadruhé tady padá zmíněný hmyz, který kolikrát v blízkosti zatopených trav rovnou žije. A tady všude úhoři čmuchají po něčem dobrém. Proto nenahazujte jen někam daleko, ale při lovu úhořů uvažujte, kde by mohli ryby za tmy lovit.

Osobně to nejčastěji dělám tak, že jeden prut nahodím do blízkosti břehu k nějaké potopené překážce. A pokud stoprocentně vím, že někde v dálce je třeba zatopený pařez nebo nějaký terénní zlom, tak tam na zkoušku nahodím. Následně se řídím jednoduchým pravidlem – kde je v další hodině více záběrů, tam nahazují posléze oba pruty.

Faktor 3: Vhodné počasí na úhoře

Posledním faktorem, který lov úhořů často ovlivňuje, je počasí. A je to taky jedno z nejčastějších témat mezi rybáři, kteří se nejednou dohadovali o tom, jaké počasí je na úhoře vůbec to nejlepší. Pokud mám mluvit z vlastní zkušenosti, tak mám nejraději noci krátce po dešti.

Ano, právě po průtrži mračen se kolikrát voda zakalí tím, jak se z břehů smyje velké množství chutné potravy. A to nastartuje nejen úhoře. Pokud navíc rybář chytá někde poblíž vtékajícího potoka, pak může zažít nefalšované rybářské eldorádo.

Dalším ideálním momentem je, když panuje (polo)dusno. Je to ta chvíle, když jde ve vzduchu „cítit“ přicházející bouřka. Hodně rybářů sice říká, že takové počasí je vhodné zejména na sumce, ovšem osobně jsem právě za takových večerů nechytal velké množství úhořů.

Samozřejmě to ale neznamená, že máme chodit na úhoře jenom po dešti anebo před bouřkou. To ani náhodou! Znám rybáře, kteří úhoře pravidelně chytají ve dne během poledne. Anebo prostě přijde večer, který vypadá úplně běžně, ale přitom úhoři jsou aktivní, jako by měl nastat konec světa. Z toho plyne jednoduché ponaučení: Pokud je rousnice ve vodě, je šance na úhoře vždycky…

Na závěr: Tohle nikdy nepodceňujte

Výše jsme si představili 3 základní faktory, které častokrát rozhodují o úspěchu nebo neúspěchu u vody. Ovšem, je třeba věnovat pozornost ještě jednomu faktoru – rybářskému vybavení. Jak jsem výše nastínil, pro lov úhořů není nutné používat nic speciálního. O to důležitější ale je, abychom při lovu „vodních hadů“ kontrolovali kvalitu komponentů.

Hodně rybářů to podceňuje, pak ale přijde ta chvíle, kdy ztratí životního úhoře kvůli vlastnímu šlendriánu. A častokrát je to kvůli tomu, že si rybář třeba nezkontroluje kvalitu háčku na úhoře. Při lovu těchto nočních predátorů je důležité mít kvalitní a pevný háček, který vydrží silný stisk. Ono se to nemusí na první pohled zdát, ale právě úhoř dokáže hodně tvrdě stisknout.

Důležité je také používat kvalitní šňůrku na návazce. Neříkám drahou, ale kvalitní a pevnou. I za pár korun jde sehnat levnou šňůrku, která vydrží hodně. A ona musí vydržet hodně, protože úhoř se při zdolávání nejrůzněji kroutí. Ve chvíli, kdy se do návazce zamotá, tak poté dokáže jeho tělem nekvalitní návazec roztrhat jak papír. Bacha na to!

Lov úhořů je krásnou rybářskou disciplínou, která nabízí úplně jiné požitky. Ten nádherný klid, který přeruší neuvěřitelné vzrušení při záběru od úhoře, to je prostě koření rybářského života. Pokud si chcete chytit velkého úhoře, teď je ten nejlepší čas…

foto: InRybar.cz