Chytání dravců během teplých letních dní pod jezem má svoje kouzlo. Stačí vám přívlačový prut, vhodné nástrahy a můžete zkoušet štěstí.
Během léta je totiž v řece málo kyslíku, a proto se ryby (a samozřejmě i dravci) stahují pod proudné úseky řek či pod jezy.
Dva správné tipy na začátek
Miroslav Vojtek, autor stejnojmenného youtubového kanálu, ukazuje takové chytání v praxi. „Věřím, že to bude spíš o rybách, které loví z hladiny. Ať je to bolen, tloušť nebo možná nějaký jesen,“ povídal cestou k řece. A rozhodně se nemýlil.
I když první záběr rozhodně nebyl od některé ze zmiňovaných ryb. Tah byl velmi silný a poněkud podezřelý. „Bojím se, aby to nebyla podseknutá ryba,“ povídal. Zase bingo. Souboj trval dlouho, ale nakonec se na hladině objevil zhruba 55 cm dlouhý kapr. „Tak utíkej,“ vyprovodil ho.
A pak už konečně brali dravci. Výhradně boleni, zato parádních rozměrů. „Krásnej záběr z hladiny,“ liboval si Mirek. Boleni určitě lovili, kámoš Lukáš totiž zdolával také jednoho. A v obou případech šlo o solidní ryby, zkrátka parádní double! Lukášův měřil 75 čísel, Mirkův ještě o pět centimetrů víc. „Nádhernej bolen. Co víc si přát?“ zářil.
Když pak Lukáš zdolal další stříbrné torpédo o délce 78, špitl: „Můj osobáček“. Takže gratulujeme!
Kde chytat a na co
Konečně bylo trochu času, aby Mirek předal nějaké svoje zkušenosti. „Když chytáte pod jezem, tak největší šance je v té pěně přímo pod jezem. Nebo maximálně tak do půlky. Dál už vám to bolen sledovat nebude, protože skvěle vidí. Proto nemá smysl ztrácet čas a můžete nástrahu rychle stáhnout a poslat to tam znovu,“ vysvětloval.
Boleni byli v rauši. Jeden zaútočil výskokem na hladinu. Měřil 70 centimetrů.
Mirek si potom odskočil, aby divákům představil nástrahy, na které chytá. Pochopitelně se jednalo o plovoucí poppery. Hodně se ale přimlouval k časté obměně nástrahy. „Ryby si snadno zvyknou a ta nová může jinak pracovat, jinak stříkat vodu a také barva může být klíčová k tomu, že se ryba nechá přesvědčit,“ vysvětloval.
Tmavá, světlá… všechno jedno
Ukázal i japonské nástrahy, které imitovaly obří mouchy, které mají údajně v oblibě zejména tloušti. „Občas funguje třeba i jen táhnout rychle gumu. Na takové vedení jsem měl záběry od bolenů, ale několik dní zpátky taky od jesena. Měl přes padesát, takže trofejní kousek,“ pokračoval Mirek.
Nakonec se rozhodl s přibývajícím slunečním svitem vyzkoušet tmavý wobler, ale než si ho stačil připnout, už ho Lukáš zase volal kvůli dalšímu úlovku. „Tobě jde dneska ten bílej,“ říkal Mirek, když viděl Lukášův bílý wobler. Sám si ale nechal tmavý.
A bylo to skoro jedno, protože oba chlapci chytali další a další ryby, které byly evidentně nenasytné. „Užili jsme si bolení masakr,“ povídal spokojený Mirek cestou zpátky k autu.
Veškeré know-how už máte k dispozici. Takže až to půjde, vyrazte také k jezu a užijte si parádní den na rybách!
Foto: Miroslav Vojtek
