Středočeský územní svaz informoval o tom, že i v letošním roce má k dispozici významnou částku na vícezarybnění svazových lokalit. Konkrétně jde o 3,8 miliónů korun, které rybáři použijí pro nákup ryb do svazových vod.
Ilustrační foto: Středočeský územní svaz
Vedení Středočeského územního svazu uvedlo, že do vícezarybnění revírů sdružených ve společném rybolovu půjde 3,8 miliónů korun. Tato částka je tak o 300 000 korun vyšší než v předešlé sezóně.
„Z této sumy rozhodl výbor Středočeského ÚS vyčlenit 3,4 miliónů korun na nákup ryb do mimopstruhových revírů (+ 200 000 korun režie) a 180 000 korun na nákup ryb do pstruhových revírů (+ 20 000 korun režie),“ píše se na webu Středočeského územního svazu.
Za peníze se koupí kapři, dravci nejdou sehnat
Nejednoho rybáře jistojistě zajímá, jaké konkrétní ryby se za skoro 4 miliónový balík peněz koupí. Radost budou mít například milovníci kaprů, kteří budou za tyto peníze taky pořízení. Do pstruhových vod se pak nakoupí třeba pstruzi duhoví. O jaké ryby se tedy přesně jedná?
„Jedná se o kapry, po kterých členská základna nejvíce volá a požadují je i místní organizace. U pstruhových revírů je to pak násada pstruhů duhových. Co se týče dravců, ale i reofilních druhů ryb, rádi bychom je vysazovali, ale je téměř nemožné tyto násady získat v takovém množství jako vícezarybnění, neboť už takto jsou problémy je sehnat na plnění zarybňovací povinnosti. To samé platí u potočáků, nejsme schopni je sehnat pro vícezarybnění. Taková je bohužel realita,“ říká pro magazín InRybar.cz mluvčí Středočeského územního svazu Václav Šámal.
A jakých rybářských lokalit se vícezarybnění týká? „Vícezarybnění, jako každý rok, jde do revírů všech místních organizací ve společném rybolovu,“ doplňuje tiskový mluvčí středočeských rybářů.
Navýšení díky dobrému hospodaření
Jak už jsme uvedli, částka na vícezarybnění svazových vod Středočeského územního svazu je oproti předešlé sezóně o 300 000 korun vyšší. Co za tímto nárůstem stojí?
„Částka je získávána z prodeje povolenek, z redistribuce, a jelikož se snažíme chovat jako řádní hospodáři, můžeme našim místním organizacím sdruženým ve společném rybolovu každý rok přispět do revírů vícezarybněním (tzn. obstaráme a zaplatíme násadu, včetně dodání na místo a provedeme kontrolu vysazení) a každým rokem se nám daří tuto částku navyšovat,“ vysvětluje tiskový mluvčí Václav Šámal.
Ze středočeského rybářského sekretariátu přišly informace, že částka na vícezarybnění mohla být ještě vyšší, ovšem rybáři se rozhodli neinvestovat všechno do rybích násad. Proč?
„Mohli bychom letos přispět ještě větší částkou, ale neudělali jsme to z důvodu, že našim MO v tomto roce pořídíme technické vybavení potřebné pro zavedení jednotného informačního systému. Zakoupíme notebooky, čtečky, HW, SW a tiskárny. Na to jsme vyčlenili částku tři miliony korun,“ dodal tiskový mluvčí středočeských rybářů.
Trochu tomu nerozumím.Na jedné straně pořád slyšíme že se zarybňuje podle plánu podle ks na ha nebo podle váhy a když se objeví peníze tak to najednou neplatí?Takže se napustí víc kaprů ideálně bez hájení banda je za chvíli vyrabuje a budeme zase tam kde dřív.Ono to asi nejde kvůli předpisům ale možná by spíš pomohla pomoc organizacím které vytírají dravce nebo by měli zájem.A vložené peníze by byly ryby i výdělek.Nejsou dravci – v našem městě organizace už nemá ani jeden chovný rybník a ve vedlejším městě kde kdysi měli až 35000 candátků jsou z chovných rybníků revíry.To samé s línem.Rybáři se nad ním rozplývají vedení omezuje počet ulovených kusů (se vším souhlasím) ale většina ani neví že lín není žádná vzácnost.Kdysi je měli organizace v každém chovném rybníku a bylo jich víc než dost v každém revíru.Jsou teoreticky jen dvě cesty- buď si máš násadu kde koupit nebo nebo si ji „uděláš“ A když nic z toho nemáš tak jsi v p… a bez ryb.
Přesně
No jo jenže tak jednoduché to taky úplně není, udělat takový candaty není vůbec . Finančně i časově + režie,naroky na kvalitu vody a ty rybky je pak třeba taky někam dát.
Díky chlapy a jen tak dál, držím palce ať se vám vše daří a klobouk dolů před vámi.