V článku si přečtete
Zahájení dravců je za dveřmi! Hromada rybářů na tento rybářský svátek už netrpělivě čeká. Než se ale všichni vydáme k vodě za vysněnými dravci, pojďme si připomenout pár pravidel šetrného rybaření.
Lov dravců je specifickou záležitostí. Jednak chytáme rybí predátory, kteří mají půl roku od rybářských nástrah klid, zároveň má toto rybaření odlišnou atmosféru. Proto není divu, že tomuto lovu propadlo tolik rybářů. A noví přibývají! Zejména pak zmíněným začátečníkům je zapotřebí připomenout několik základních pravidel, jak se k dravci chovat co nejšetrněji.
Nepoužívat lanka není „machrovina“
Není výjimkou od nezkušeného lovce dravých ryb slyšet jednu příšernou větu: nepoužívám lanko, protože chci dát rybě šanci. Jakou šanci, prosím vás? Pokud mluvíme o lovu na přívlač, pak mnoho nástrah je vybaveno ostrými trojháčky. A ve chvíli, kdy štika takovou nástrahu ukousne kvůli absenci lanka, pak je vystaráno na obrovský malér.
Přitom materiálů, které štika nepřekousne, je na rybářském trhu celá řada. Klasickým řešením jsou ocelová lanka. Ta jsou zhotovena z velmi odolného materiálu, se kterým si v drtivé většině případů neporadí ani ostré štičí zuby. Jedná se tak o perfektní ochranu před ukousnutím nástrahy, a případným zraněním ryby.
Pokud rybář nechce klasické ocelové lanko, které má hrubší průměr, pak může sáhnout po wolframovém lanku. Jedná se o tenký drát, který si lze zakoupit už s připevněným obratlíkem a karabinkou. Výhodou tohoto lanka je právě slabší průměr, takže některé rybáře to „uklidňuje“, že takové lanko dravec hůře vidí. Nevýhodou pak bývá, že se wolfromová lanka kroutí.
Zejména u ocelových lanek pak panuje věčná diskuse, která se točí okolo toho, jestli dravec tento materiál vidí, anebo nevidí. Těch názorů je vícero, osobně si myslím, že třeba při západu nebo východu sluníčka, kdy je toto období TOP dobou pro lov dravých ryb, to nemá vůbec cenu řešit. A stejně, jestli patříte mezi rybáře, kterým „ocel“ vadí, pak máte jinou možnost.
Ta další možnost se jmenuje fluorocarbon. Jedná se o moderní typ vlákna, které je také velmi odolné proti štičím zubům, i když to není 100% řešení – to ale ostatně nejsou ani ocelová lanka. Fluorocarbon má tu výhodu, že se jedná o čiré vlákno, takže je velmi těžko rozpoznatelný i v křišťálově čisté vodě.
Aby fluorocarbon odolal ostrým zubům štiky, pak je zapotřebí ho používat minimálně v průměru 0,50 mm, ideální je pak hrubší vlákno 0,70 mm a více. Právě u takového fluorocarbonu má rybář větší jistotu, že vydrží i extra tvrdý nápor zubů od velké štiky.
Tak jako tak, rybář má hned několik možností, jak zabránit tomu, aby mu především štika ukousla nástrahu. Pokud tedy rybář ani tak tyto materiály nepoužívá, pak je to k zamyšlení. Štice klasický silon, ale ani pevná šňůra na přívlač, fakt neodolá. Proto prosím používejte výše zmíněné materiály!
Mazlení s dravcem na břehu
Asi není moc rybářů, kteří by si v dnešní době při ulovení nějaké ryby neudělali památeční fotečku. Pokud si takovou vzpomínku chcete udělat s uloveným dravcem, pak prosím myslete na jednu věc – dravé ryby jsou mnohem náchylnější na pobyt na břehu než například kapr.
Proto je zapotřebí uloveného candáta, okouna nebo štiku vždycky pokládat v mokrém podběráku na mokrou trávu. Jen tak předejdete zbytečnému poranění ryby. Po odháčkování dravce pak moc nemačkejte v rukou, a pokud možno ho co nejdříve vraťte do vody.
Plně chápu, že například začátečníci mohou jednoho dravce chytit třeba až po několikadenní dřině. Ovšem i v takovém případě musí rybář „použít mozek“ – dravce prostě nenechávejte na břehu dlouhou dobu. Nejideálnějším řešením je potom dravou rybu odháčkovat přímo ve vodě. A co fotečka? Tu si udělejte právě ve vodě. Tohle je nejlepší řešení, které je pro dravou rybu nejšetrnější.
A ještě jedna věc: občas nastane chvíle, kdy není dobré dravce ihned vypustit. Jedná se především o ten okamžik, kdy má za sebou ryba delší a vyčerpávající souboj. V takovém případě je vhodné dravce tzv. „rozplavat“. To znamená, že rybu vypustíme z rukou až v tu chvíli, kdy rybář ucítí, že už má dostatek energie odplavat sama.
Kapry pouštím, dravce zabíjím
V rybářském světě je pak ještě jedna „kouzelná“ věta, na kterou každý milovník dravých ryb zareaguje „zvýšeným tlakem“. Někteří rybáři totiž říkají, že kapry pouští, ale dravce prostě berou domů k jídlu. Ano, v rybářské zemi, jakou je Česká republika, kde v každé „kaluži“ je ohromné množství kaprů, jsou přesně tato slova „rajskou hudbou“ pro uši každého milovníka dravců.
Jen aby bylo jasno: nekritizuji, že v tuzemských rybářských pravidlech je v čím dál větší míře k vidění pravidlo K70, které nařizuje pouštění trofejních kaprů. Tohle je určitě super věc, která trofejní ryby v našich vodách účinně chrání.
Ovšem aby rybáři, kteří hrdě nosí nápisy věhlasných kaprařských firem nebo rovnou nášivky s K70 tématikou, se při lovu dravců „přepnuli“ na lovce bez tohoto smýšlení, je opravdu zvláštní. A to se děje! Není tak výjimkou, že některé naše vody prostě pod tlakem takových rybářů trpí.
Nevěříte? Každou zimu zažívám na jedné oblíbené svazovce tu samou scenérii: drobné rybičky se natlačí do jedné zátoky, kam za nimi míří dravci. A když se člověk prochází na břehu okolo desítek rybářů, nestačí se divit. Tu leží pěkný candát, tu štika, tady zase vícero okounů. A takhle se to děje den, co den, až do zámrzu. A pak přesně tihle mají tu drzost vykřikovat, že „ve vodě nejsou ryby“.
Mějte mě za blázna, ale tady pravidla nepomůžou. Tady se prostě musí změnit chování rybářů – ti sami si ve svých hlavách musí říct, že tohle je skutečné drancování, které se prostě jednou do stavu dravcových populací na některých vodách negativně projeví.
A těch negativních příkladů jsem za svá dlouhá léta rybářské „kariéry“ zažil mnoho. Svazovky, na kterých jsem chytal krásné okouny, jsou „mrtvé“. Jenže jak to mohlo skončit? Když si člověk něco zjistí o tom, jak okouni pomalu rostou, pak podobné chování k rybám nemůže skončit jinak. Smutné je, že takových lokalit neznám málo. A bojím se, že jich ještě pár přibude.
Nechovej se jako prase
Až se mi z toho zvedá obočí, že v roce 2023 tohle musím psát. Ale zase mě k tomu donutila zkušenost z loňského podzimu, kdy jsem po vláčkařích našel u vody dlouhé kusy odříznuté šňůry, které se válely po břehu. Hele chlapi, jste normální?
Pletená šňůra na přívlač, kterou rybář odhodí na zem, je prostě smrtící past, která dříve nebo později sklapne. Buďto se do ní zamotá vodní pták, anebo nějaký drobný savec. V každém případě tohle skončí vážným poraněním zvířete, anebo jeho smrtí. A to přece nikdo nemůže chtít!
Proč? Protože v rybářském světě jen těžko budete hledat pevnější materiál. A zvíře si s takovou šňůrou prostě neporadí. Proto buďte té lásky a pletenou šňůru na přívlač NIKDY neházejte na zem. VŽDYCKY ji prosím schovejte do kapsy, byť by to měl být jen metrový kus. I ten totiž může způsobit nějakému zvířeti nemalé potíže. Díky za to!
Foto: Viktor Krus (InRybar.cz)
Krásný článek 🥰
Autora článku zdravím a dávám mu plně za pravdu. Myslím si že při dnešním tlaku na naše revíry by měl být každý rybář především ochránce přírody a podle toho se i chovat, bohužel mnohdy je to jinak. Berou se ryby pod míru a vody se drancují neuvěřitelným způsobem. Je způsob jak to vyřešit???
Perfektní článek, snad si z toho něco vezmou ti kterých se to týká, a pokud ne ať k vodě raději nechodí a rybu si radši koupi na sadkach. Bordelu je v tyhle republice až až tak prosím aspoň u ty vody ať je trochu pořádek a klid když už tam tak rádi všichni chodíme, neničme si poslední kousky přírody!
Plně souhlasím, chodím na Berounku na soutok s Vltavou a kolikrát koukám co tam rádoby rybáři nechají. Kolikrát mi nestačí ani pytel na odpadky, který vozím stále sebou.
Taky pořád někde uklízím. A že toho je. Hlavně plechovky od piva, flašky od vodky a vajgly. Na některé místa už se mi ani nechce, protože to vyžaduje půl hodiny úklid, a když jdete na chvíli před nebo po práci, tak je to v loji. Nedodržování pravidel se nechá vidět. Bodejť, když dostávají povolenku lidé ze zemí, kde pravidla ani pořádek nedodržují, a neumí si ani přečíst rybářský řád. Několikrát se mi stalo, že po mě chtěli něco přečíst, nebo najít na jakém jsou revíru? Kdo jim to vydává?
Dravci jsou o dost chutnejsi nez kapri, proto je lidi berou, na tom neni nic k nepochopeni. Ale s tou cistotu souhlasim, a nejen u vody…
Pěkně napsané ❤️.Plně souhlasím.
Můj poznatek je takový že kdo to dělá tak to bude dělat dál i kdyby jste mu za to po hubě dali. zrovna dnes jsem vlezl do rákosí abych uvolnil a vytáhl z vody vázku která se povedla vnukovi a co krok to petka nebo plechovka od pití ba i sklo. to jsem z vlastní iniciativy vše kolem rybníka před 2 lety vyčistil odstranil nežádoucí dřeviny ostružiny a jiné. Další rok mi za to dala organizace po náhodné debatě povolenku z darma. U tohoto rybníka jsem takřka každý den a každý den tam najdu utrhané vlasce ba i uvázané vázky ke křoví. Byl jsem svědkem toho že zdolávaná velká ryba zajela rybáři do rákosí a si tak po 20 minutách jsem si všiml že už se připravuje k nahození, tak jsem jen prohodil jestli to dostal ven. Odpověděl že jo bez problémů. jaké bylo překvapení když jsem to tam vyděl uvázané na keři. Asi po15minutách to bylo venku. Vlasec o síle odhadem 0,40- 0,45 s velikým hákem, olovo na tvrdo zamáčknuté na vlasci a asi 20 metrů vlasce. když jsem mu to potom vytknul tak se ještě cítil dotčený. Totéž se týká odpadků když je nato upozorníte. Jsou to jedinci ale bohužel jich je stále dost. Tak že se po sezoně na očistu chystám znova ale už po předem domluvené odměně. Minule to bylo přes 200 hodin, a vše na vlastní náklady odstranit nebo na místě po ohlášení spálit. Bohužel je to marná práce ale bohužel i takové kolegy rybáře máme mezi sebou.