Obrovská hlavatka v rukách českého rybáře. Říční královna zabrala na překvapivou nástrahu

Lednová výprava tří českých rybářů za hlavatkami do Slovinska přinesla pád do ledové vody, odskočení na záchod v nevhodnou chvíli, ale hlavně nezapomenutelný úlovek.

Na webu InRybar.cz jsme nedávno publikovali článek o Davidově výpravě do Mongolska za gigantickými tajmeny. Tentokrát se spolu s parťáky Igorem a Tiborem vypravil na slovinskou řeku Sava Bohinjka, a to do míst nedaleko Bohinjského jezera. Byla to pro něj už osmá výprava za hlavatkami do Slovinska a opět byla úspěšná.

Nedobrovolné koupání

David jako vůdce výpravy svoje dva kolegy vůbec nešetřil. Do místa dojeli ve 2 ráno a už o dvě a půl hodiny později vstávali, aby si na řece zabrali nejslibnější místa. „V řece je dokonale čistá voda. Navíc když je málo vody, jako bylo teď, člověk přes den rybu najde, ale ta nezabere. Nejslibnější časy jsou ráno a večer,“ vysvětloval pro InRybar.cz, proč se snažil být u vody co nejdříve.

Jenomže při svítání úspěšní nebyli. A co hůř – jeho kolega Igor nešťastně došlápl a poroučel se do vody. A ta byla ledová. „Strčili jsme ho do auta, svlékl se, zapnulo se topení a začalo sušení,“ vypravoval David.

Chvíli zkoušeli chytat na prvním zvoleném místě, ale byli bez záběru. Na druhém místě se rozhodli pro změnu taktiky – dva zbylí suší vláčkaři procházeli v tichosti kolem řeky a pomocí polarizačních brýlí prohledávali řeku. A měli štěstí.

Tady zůstaneme do večera

„Objevili jsme místo, kde stálo kolem osmi hlavatek,“ vyprávěl David. Bylo kolem půl deváté, když se otočil na kamaráda a oznámil mu: „Tady zůstaneme do večera.“ Na protesty ohledně toho, že s sebou nemají svačinu, nebral David zřetel. Tohle místo nechtěl opustit a zároveň věděl, že nemá smysl hledat ryby jinde.

„Vyzkoušel jsem desítky různých nástrah. Používám speciální nástrahy, které si nechávám vyrábět nebo si je vyrábím sám. Ale nic. I když jsem hlavatce hodil streamer přímo před tlamu, naprosto ji ignorovala,“ pokračoval David, který tušil, že se bude lámat chleba při stmívání.

Mezitím dorazil i ještě poněkud vlhký Igor z auta a společně vymysleli plán. Přestali chytat, aby se voda uklidnila, rozmístili se na vytipovaná místa a čekali. „Byli jsme zticha a čekali na příznivější světlo. Jeden kolega si užil pořádné trápení, protože celou tu dobu stál ve vodě do pasu,“ vypravoval David.

Doslova pros*aný záběr

Úderem 18. hodiny se pustili do nahazování. A netrvalo dlouho a usušený Igor volal na Davida, aby mu šel pomoci s úlovkem. „Ta si bere! Ta si bere!“ křičel nadšením. Jenomže se ukázalo, že chytil jenom strom, který se v proudu točil tak, že to vypadalo jako souboj s rybou.

„A druhý kolega Tibor mi v 18.15 oznámil, že potřebuje akutně na záchod,“ dodal David a potutelně se usmíval, protože vzápětí dodal: „Doslova pros*al jedinou šanci na úspěch.“

Jen dvě minuty po Tiborově odchodu měl totiž David záběr.  „Tentokrát jsem si užil pořádný souboj. Byla to velká a silná ryba, která se rozhodně nechtěla dát zadarmo. Vjížděla do proudu a občas si brala i přes hodně utaženou brzdu. Souboj trval skoro čtvrt hodiny,“ vzpomínal David.

Překvapivá nástraha

Zajímavá byla rozhodně úspěšná nástraha, kterou byla napodobenina krysy. „Paradoxní je, že vlastně vůbec neměla fungovat, protože krysy většinou spadnou do vody po vydatném dešti, což rozhodně nebyl náš případ,“ vysvětloval David. „Ale to už na rybách často bývá – logické poučky prostě někdy neplatí,“ dodal.

Cíl výpravy byl splněn. Ryba prolomila metrovou hranici výjimečně vzrostlých říčních královen. Měřila dokonce o deset centimetrů víc. Rybu nafotili a pustili zpět do slovinské řeky.

Nakonec to byla jediná ryba výpravy, přestože se všichni tři rybáři dostali k vodě i další den. „Našli jsme pak dalších 8 nebo 9 hlavatek na různých místech, ale už se nám je nepodařilo přesvědčit,“ zakončil David, který se do Slovinska hodlá za hlavatkami vrátit ještě na začátku února, a o několik týdnů vyrazí do jihoamerické Patagonie.

Foto: David Kalbáč