Úhoř říční patří mezi nejzáhadnější a zároveň nejcennější ryby našich vod. O to větší pozornost nyní budí zprávy o jeho úhynech v několika lokalitách napříč severní Moravou.
Místní rybářské organizace hlásí neobvyklé chování i úhyny, které se vymykají běžným sezónním výkyvům. V době, kdy jsou vody pod tlakem vysokých teplot a nízkých průtoků, přichází další znepokojivý signál. Začínají ekosystémy narážet na své limity?
Smrt úhořů není běžný úhyn
Situace je o to citlivější, že úhoř není běžnou „masovou“ rybou revírů – jeho výskyt je výsledkem dlouhodobé péče, zarybňování i ochranných opatření. Každý úhyn tak představuje nejen ekologickou ztrátu, ale i zásah do složitě budované rovnováhy vodních toků. O to víc nyní rybáři i odborníci sledují vývoj na postižených lokalitách s maximální pozorností.
Podle vyjádření Územního svazu Severní Moravu a Slezsko dochází v několika oblastech k úhynu úhořů, přičemž část jedinců vykazovala ještě před úhynem apatické a netypické chování.
„Uhynulí, ale také hynoucí úhoři, vykazující apatické chování byli dopraveni do dvou veterinárních ústavů k parazitologickému, bakteriologickému i virologickému vyšetření. O výsledcích budeme informovat,“ uvedl Svaz ve svém sdělení.
Skrytý zabiják v plynovém měchýři
Příčiny úhynu zatím sice nejsou stoprocentně potvrzené komplexními laboratorními testy, ale veterinární pitvy uhynulých jedinců již nyní odhalily velmi horkou stopu. V tělní dutině ryb, konkrétně uvnitř plynového měchýře, byli nalezeni tmaví, do spirály stočení červi. Zřejmě se jedná o krevnatku úhoří (Anguillicola crassus).
Tato hlístice pochází původně z východní Asie a do Evropy byla zavlečena v 80. letech minulého století. Na rozdíl od asijských úhořů však nemá náš úhoř říční proti tomuto parazitovi vyvinutou dostatečnou obranu. Krevnatky žijí uvnitř plynového měchýře, kde se živí krví hostitele. Jejich typické černo-šedé zbarvení, které na první pohled připomíná drobné žížaly či pijavice, je způsobeno právě natrávenou krví úhoře v jejich trávicím traktu.
Parazit stěny měchýře silně poškozuje, způsobuje záněty a ztrátu elasticity. Pro úhoře to znamená obrovskou zátěž. Jednak kvůli neustálé ztrátě krve trpí anémií, a jednak ztrácí schopnost správně používat plynový měchýř k manévrování a udržování polohy ve vodě. To by vysvětlovalo i zmiňované apatické a netypické chování ryb před úhynem.
Smrtící koktejl faktorů
Na severní Moravě nejspíše došlo k souběhu několika negativních vlivů najednou. Vysoké teploty vody a kriticky nízké průtoky znamenají drastický úbytek kyslíku v tocích a rybnících. Pro rybu, která má kvůli masivnímu napadení krevnatkou poškozené orgány a chudokrevnost, se takové prostředí stává neobyvatelným.
Komplexní výsledky veterinárních vyšetření, které zmapují i případné přidružené bakteriální či virové infekce, mají přinést jasnější odpovědi v následujících dnech. Do té doby zůstává situace otevřená.
Zdroj a foto: Územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko
