Rybáři dlouhodobě poukazují na to, že vodní elektrárny nemusí být tak ekologické, jak se může zdát. Masivní škody po vodních elektrárnách jdou vidět třeba při tření ryb, kvůli manipulaci s vodou.
Ilustrační foto: InRybar.cz
Řeka Želivka. Právě tady se nachází oblast, ve které se každoročně vytírají tisíce bolenů dravých. Jenže! Na Želivce leží významná vodárenská přehrada Švihov s malou vodní elektrárnou. A aby ta mohla fungovat, je zapotřebí manipulovat s vodou v řece. Ovšem vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR upozorňují, že právě tohle hýbání s hladinou má na ryby negativní vliv.
Přirozený výtěr ryb v ohrožení
Zjednodušeně řečeno: Aby mohla vodní elektrárna fungovat, je zapotřebí zadržovat, a následně nárazově odpouštět, vodu v řece – tato činnost se nazývá špičkování. A přesně tohle se děje i na Švihově. Ovšem náhlé změny průtoků a výšky hladiny v řece negativně ovlivňují ryby v řece, zejména pak při jejich přirozeném rozmnožování.
„Při zadržování vody před samotnou špičkou může docházet k vysoušení rybích jiker nebo uvěznění ryb na obnaženém dně. Během špičky zas může silný proud odnést a znehodnotit jikry, v extrémních případech i larvy ryb, a dokonce dospělé ryby,“ varuje Daniel Bartoň z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Fascinující metoda: 10 000 označených bolenů
Na řece Želivce, která se táhne přes Vysočinu a Středočeský kraj, provedli vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR studii. Ti se zaměřili právě na řeku Želivku, která vtéká do Švihova, protože tady se každoročně vytírají tisíce bolenů dravých, podle vědců jde až o 2000 dospělých ryb.
Vědci získávají cenná data s pomocí telemetrie. To v překladu znamená, že v rybách jsou zavedené čipy a v řekách antény. Díky této vědecké metodě tak odborníci vědí, kde se ryby v řece nachází. Boleni v Želivce jsou unikátní z toho pohledu, že hned 10 000 ryb mají odborníci označených, včetně 2000 pohlavně dospělých ryb.
Hýbání s hladinou devastuje přirozené rozmnožování
A právě díky této metodě zjistili vědci zcela zásadní informaci: „Zjistili jsme, že člověkem vyvolaná změna průtoku ryby negativně ovlivňuje jejich odsunutím mimo vhodná trdliště,“ nechal se slyšet Marek Šmejkal z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Alarmující je potom to, že neustálé změny průtoků a výšky hladiny narušují přirozený výtěr bolenů v dané lokalitě, a ryby dočasně opouští vhodná místa k rozmnožování. A tento negativní trend se neděje jenom při snižování hladiny, ale i při zvýšení průtoku.
Proč jsou tyto zásahy tolik negativní? Je třeba si uvědomit, že přirozený výtěr pro ryby je extrémně náročný na energii. A jakékoliv změny ohledně průtoků zbytečně vysilují ryby ještě více. Navíc, pohyby s hladinou zasahují i do načasování, kdy je pro ryby nejlepší se vytřít – a to může mít špatný vliv na jikry.
Ta otázka je tedy nasnadě: Opravdu jsou vodní elektrárny tak ekologické, jak se o nich s oblibou hovoří?
