Vranovská přehrada má letos úplně jinou tvář. Hladina rychle klesá, pláže se prodlužují a přítoky jsou hluboko pod normálem. Do budoucna by mohl pomoci přivaděč z Dunaje.
Vranovská přehrada patří mezi nejznámější rybářské a rekreační lokality jižní Moravy. Letos ale návštěvníci u vody vidí něco, co by ještě před několika lety čekali spíše až na konci léta. Hladina je výrazně níže a voda z nádrže ustupuje doslova před očima…
Pláže se prodlužují, voda ustupuje každý den
Pro rybáře nejde jen o estetickou změnu. Nízký přítok a vysoké teploty znamenají další tlak na celou Dyji. A právě proto se stále častěji mluví o velmi ambiciózním řešení – přivést do povodí vodu z Dunaje.
Rozdíl oproti běžnému stavu je na Vranově dobře patrný už při pohledu na břehy. Tam, kde ještě nedávno byla voda, se objevují nové pásy písku a bahna.
Podle aktuálních údajů přitéká do nádrže pouze zlomek běžného množství vody. Povodí Moravy uvádí, že přítoky jsou nyní přibližně na desetině normálu.
Hladina přitom neklesá jen kvůli odpařování. Voda z nádrže musí dál odtékat do Dyje, takže celková vodní bilance je výrazně záporná.
Za týden může voda zmizet o desítky centimetrů
Tempo poklesu je v současné situaci opravdu výrazné. Hladina Vranovské nádrže klesá přibližně o 60 centimetrů za týden.
Ještě zajímavější je pohled na dlouhodobou bilanci. Jen během prvního pololetí letošního roku z nádrže odteklo podle Povodí Moravy přibližně o 35 milionů kubíků vody více, než do ní přiteklo.
Přehrada přitom nemůže jednoduše přestat vodu uvolňovat. Její zásoba má zásadní význam pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a zároveň pomáhá udržovat průtok Dyje pod hrází.
Pro ryby je nízký průtok další problém
Právě stav Dyje je z pohledu rybářů velmi důležitý.
Nízké průtoky v kombinaci s vysokými teplotami vody vytvářejí podmínky, které jsou pro ryby velmi nebezpečné. Teplejší voda totiž pojme méně kyslíku a při dlouhotrvajícím suchu se zároveň zhoršuje schopnost řeky přirozeně ředit znečištění.
Letošní situace navíc nepřichází izolovaně. Nedostatek vody se už projevil i na dalších úsecích Dyje, kde v minulých týdnech došlo k významným úhynům ryb.
Vranovská nádrž tak nefunguje pouze jako zásobárna vody pro okolí. Její režim má přímý dopad na život v řece pod přehradou.
Pomoci by mohl kanál z Dunaje
Právě tady přichází na scénu plán, který může na první pohled působit až neuvěřitelně.
Jednou z diskutovaných možností je přivádět vodu z Dunaje do povodí Dyje. Uvažovaný přivaděč by měl podle dostupných podkladů měřit zhruba 60 až 80 kilometrů a musel by překonat značný výškový rozdíl mezi Dunajem a Vranovskou nádrží.
Jde zatím pouze o dlouhodobě připravovaný záměr, který vyžaduje další technická, ekonomická i ekologická posouzení a také spolupráci s rakouskou stranou.
Jedna z variant počítá s odběrem vody z Dunaje v Rakousku a jejím převedením směrem k Dyji.
Nebylo by to tak jednoduché, jak se může zdát
Přivést vodu z jedné řeky do druhé samozřejmě není jen otázkou postavení potrubí nebo kanálu.
Voda z Dunaje má jiné biologické složení než voda v povodí Dyje. Odborné podklady proto upozorňují například na riziko zavlečení nepůvodních organismů a dalších ekologických dopadů, které by bylo nutné před případnou realizací důkladně vyhodnotit.
Navíc by šlo o technicky velmi náročnou stavbu. Trasa by musela překonat kopcovitý terén a výrazný výškový rozdíl mezi Dunajem a Vranovskou nádrží.
Rybářům nezbývá než sledovat, co přinese další léto
Vranovská přehrada se v posledních letech stále častěji stává ukázkou toho, jak rychle se může vodní bilance změnit během několika horkých a suchých týdnů.
Pro rybáře je přitom nejdůležitější to, co se děje nejen na samotné nádrži, ale především v Dyji pod ní. Pokud budou nízké průtoky a vysoké teploty pokračovat, tlak na rybí populace může dál narůstat.
Přivaděč z Dunaje je proto zajímavou možností, ale zatím rozhodně ne řešením, které by bylo možné očekávat v nejbližší době.
Do té doby bude Vranovská přehrada dál pomalu odhalovat své břehy. A prodlužující se pláže jsou možná tím nejviditelnějším signálem, že české vodě letos opravdu není do smíchu.
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí, ilustrační foto: InRybar.cz
Dunaj toto nevyřeší.Zména provozního řádu .Není možné upoušťet od dubna vodu za účelem výroby elektřiny a přítok není.Eon a povodi si jdou na ruku.Mají v Bulharech také vodní elektrárnu.Do začátku července musí být Vranov plný.Pak může úspěšné pomáhat .Výroba elektřiny při nedostatku přítoku nedává smysl. V.Konečný
Dunaj je také prázdný.
No nechci být zlým prorokem, ale ono to už příští rok po tomto extrémním úbytku vody nebude možné. Ta voda se jen tak nedoplní, ne i kde brát.. Zimy jsou s minimem sněhu a deště se nám také docela slušně vyhýbají. Takže pokud výrazně nezaprší a nebude zima která by se vymykala “normálu” tak prostě stav vody v přehradě bude stále nízký.
V Dunaji voda taky klesá
Lidsvo si o soucasnou situaci koledovalo desitky let.Priroda vraci i s uroky a ja ji fandim…!!!Dobre nam tak.
Ano příroda nám vrací naší činnost, ale nefanděte si tolik. Až Vám přestane téci voda z kohoutků v kuchyni, nepůjde pustit myčka nádobí a nebudeme mít co pít, co budete říkat potom. A toto ani není daleko. Příští rok by měl být ještě sušší.
Bohužel Dunaj je na tom podobně špatně, možná ještě hůř. Nejhorší je, že vědci to předvídali už dávno a varovali, jenže kompetentní politici vše jen zlehčovali.
V květnu a červnu Povodí Moravy masívně vypouštělo Vranovskou přehradu. Chtěli naředit vodu na Novomlýských nádržích a zbavit se sinic. To se nepodařilo. Celá Dyje je kontaminovana hnojivy a zanešená. Nízká hladina vody v létě uvaří vše ve vodě. Pvodí Moravy místo prací na Dyji nestaví jezy ani vodní elektrárny a boj se suchem neumí a není žadny projekt.Věnovalo se budování Baťova kanálu který je bez vody. Vedení Povodí Moravy je naprosto neschopné. Stejně tak MZE a jeho minstr. Jsou všichni na vyhazov. Ale není nikdo kdo by je za špatnou práci odvolal .
Máte pocit, že Dunaj v současnosti oplývá množstvím vody? Článek snad psal Miloš Zeman!
Rakušané mají v Dunaji také málo vody. Co kdyby je napadlo postavit přivaděč z Dyje a Vltavy do Dunaje, to by bylo v Čechách křiku jak nás chtějí okrást o vodu. Měli bychom se raději naučit hospodařit s tím, co máme doma.
Souhlas. Delší dobu pozorujeme ,jak vody ubývá………a místo opatření meleme pantem a mlátíme prázdnou slámu.
V současných vedrech se vypaří více vody, než do Vranova přiteče! Je to okolo 40.000 kubíků za den. K tomu ještě odtok, který je 5x tolik, tak kam to může dojít. Pokud nepřijdou větší srážky, bude za chvíli přehrada na nule! Je potřeba přiškrtit průtok Dyje jak na Vranově, tak i ve Znojmě. Není možné vypouštět z přehrady denně 5x tolik, kolik do ní přiteče.
Už vidím Rakušany, jak budujou 50 km dlouhý kanál a dávají nám jen tak vodu z poloprázdného Dunaje. Autoři této myšlenky zjevně zapomínají, že se mocnářství rozpadlo už před více než sto lety.
Vodohospodáři to moc neumí a ničí, co můžou. U nás pod Pálavou máme splaškovou nádrž – je to celé vina vodohospodářů, že to za 30 let nechali dojít tam, kde to je nyní. DO 5 let vychcípají všechny ryby a bude to mrtvá voda i s Dyjí
Rozhodně to není jen vinou vodohospodářů. Myslíte, že z toho má Povodí Moravy nějakou škodolibou radost? Ne. Je to komplexní problém, který nevyřeší žádný jednoduchý zásah nebo opatření. V prvé řadě za to může nedostatečné nebo chybějící čištění odpadních vod. Další na vině jsou emise hnojiv ze zemědělství spolu se starými melioracemi a taky prostě neprší a není dost vody na naředění všeho toho svinstva. Mimochodem, nevšiml jsem si, že by rybáři například omezili zakrmování při lovu, kdy do vody po trochách navozí tuny organického materiálu, který při svém rozkladu taky spotřebuje dost kyslíku.
problem je uplne jinde,cerpame po staleti vodu ze zeme,ale uz ji tam nevracime,vetsina pouzite vody jde prez cisticky do potoku a rek a dale do more. nemuzeme se divit,ze hladina spodni vody celosvetove klesa. cely svet musi zacit vodu vracet,tam kde ji vzal.
Zcela přesné
Máme chatu na Farářce. Dnes šířka toku max 5m,při plném stavu je 360m. Nános bahna po povodních na korytě je 2-3 metry na výšku. Není voda protože,nikdo není schopen zajistit toto bahno odbagrovat
Tam mizí i loďky rybářů. Někomu se hodí, tak vypáčí visací zámek na řetězu… Jistě je to tak i u jiných přehrad.
Dobrý den,kdyby každý den nepouštěli večer kolem 22 kubů na čtyři hodiny,tak by vody bylo dost.Půl roku sucho jak blázan a oni v klidu každý den v noci na čtyři hodiny odpuští jak jeblí.Teď,tak týden,už nedpouští tolik,protože už mají strach,že za chvilku by neměli vodu
Malý vzorek – v Plzni se vybudovalo napájení rybníku Bolevák z Berounky. V současné době je pro nedostatek vody v řece mimo provoz a hladina vody v rybníku dál klesá.
V České republice se čistá výměra kategorie zastavěné plochy a nádvoří za posledních 10 let zvýšila přibližně o 2 000 až 2 500 hektarů (ha).Pokud se však na zastavování krajiny podíváme z širšího pohledu urbanizace – tedy včetně silnic, dálnic, logistických center a montážních hal, které spadají do kategorie ostatní plochy –, přibývá v Česku nově zastavěná plocha tempem zhruba 4 až 15 hektarů za den. Za posledních 10 let tak lidská činnost reálně pohltila desítky tisíc hektarů původní krajiny a orné půdy.Klíčová statistická fakta o struktuře pozemkůÚdaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) ukazují následující rozdělení a trendy:Celkový podíl zastavěných ploch: Samotné „zastavěné plochy a nádvoří“ tvoří stabilně zhruba 1,7 % z celkové rozlohy ČR (přibližně 134 000 hektarů).Zastavěné vs. Ostatní plochy: Dohromady se zastavěnými plochami tvoří průmyslové zóny, skládky, těžební místa a silnice (tzv. ostatní plochy) celkem 10,4 % území státu.Dlouhodobý trend (30 let): Za posledních 30 let oficiálně přibylo 7 000 ha čistě zastavěných ploch a 16 000 ha ostatních (převážně dopravních a průmyslových) ploch.Co mizí na úkor betonu?Zatímco zastavěných a průmyslových ploch přibývá, zásadně klesá rozloha půdy, která slouží zemědělství. V dlouhodobém měřítku ubylo v ČR za posledních 30 let přes 91 000 hektarů zemědělské půdy, přičemž největší podíl tvoří ztráta nejkvalitnější orné půdy (pokles o 261 000 ha, část byla přeměněna na trvalé travní porosty či lesy).
Až začne na podzim období dešťů, opět bude vody dost, hlavně se z toho 💩 občas bývají roky s nízkým stavem, ale aspoň je o nečem psát