Ještě loni se zdálo, že tragédie na Dyji bude varováním, ze kterého se všichni poučí. Po masivním úhynu desítek tun ryb pod Novomlýnskými nádržemi vznikla nová opatření, instalovaly se moderní senzory, zlepšila se spolupráce mezi institucemi a situace měla být pod neustálým dohledem. Přesto se se stalo to, před čím odborníci varovali…
Ve čtvrtek 2. července se v kritickém úseku Dyje mezi Novými Mlýny a Bulhary znovu odehrál boj o život pod vodní hladinou. Rozpuštěný kyslík během několika hodin dramaticky klesl až na nulové hodnoty a ryby začaly hynout. Tentokrát se sice podařilo zabránit katastrofě loňských rozměrů, ale ani přijatá opatření nedokázala úhynu zcela zabránit.
Obsah kyslíku během noci klesl téměř na nulu
Podle Povodí Moravy došlo v průběhu noci k prudkému propadu koncentrace rozpuštěného kyslíku. Z odpoledních přibližně osmi miligramů na litr spadly hodnoty kolem třetí hodiny ranní prakticky na nulu.
Právě nedostatek kyslíku se stal hlavní příčinou úhynu ryb. Situaci začali okamžitě řešit hasiči, kteří vodu provzdušňovali, zároveň byla instalována norná stěna pro zachycení uhynulých ryb. Zaměstnanci Povodí Moravy odebrali vzorky vody i ryb k dalšímu vyhodnocení.
Podle prvotních odhadů uhynula přibližně tuna ryb. Některé zdroje však uváděly, že rozsah úhynu mohl dosáhnout jedné až dvou tun.
Co stálo za kolapsem?
Moravský rybářský svaz uvedl, že za prudkým poklesem kyslíku pravděpodobně stála souhra několika nepříznivých okolností.
Klíčovým faktorem bylo velké množství biomasy uvolněné z vodního díla Nové Mlýny po předchozí změně a zesílení větru. Situaci dále zhoršily dlouhodobě vysoké teploty, kdy voda dosahovala až 28 °C. Svou roli mohly sehrát také bouřkové srážky, které mohly způsobit vyplavení odlehčovacích komor kanalizačního systému v okolních obcích, a také pokles atmosférického tlaku.
Opatření pomohla. Katastrofu ale nezastavila
Na rozdíl od loňského roku už byla situace pečlivě monitorována.
Na Dyji jsou od letošní sezony instalovány čtyři oxymetry, které nepřetržitě měří obsah kyslíku ve vodě. Dvě zařízení provozuje Povodí Moravy a dvě Moravský rybářský svaz. Obě organizace sdílejí data v reálném čase a koordinují společný postup.
Právě díky monitoringu se podařilo včas reagovat manipulací na jezu v Bulharech. Byla odstavena malá vodní elektrárna a otevřen segment jezu, čímž se podařilo výrazně zmírnit následky.
Přesto několik stovek ryb nepřežilo. Mezi uhynulými byli například ježdíci obecní, plotice, perlíni, cejni velcí, ale také kapři, amuři či sumci.
Loni uhynulo kolem 30 tun ryb
Loňská katastrofa patřila k největším ekologickým událostem posledních let na moravských řekách. Jen pod Novomlýnskými nádržemi tehdy kvůli nedostatku kyslíku uhynulo přibližně 30 tun ryb. Povodí Moravy za celé loňské léto evidovalo celkem osm podobných událostí způsobených kyslíkovým deficitem.
Právě proto následovala řada opatření, jejichž cílem bylo podobným situacím předcházet nebo alespoň minimalizovat jejich dopady.
Letošní událost ukazuje, že ani moderní monitoring a rychlé zásahy nedokážou zcela eliminovat riziko, pokud se sejde několik nepříznivých přírodních faktorů současně. Extrémní vedra, vysoká teplota vody, množství organické hmoty i meteorologické podmínky mohou během několika hodin vytvořit prostředí, ve kterém ryby nemají šanci přežít.
Situaci řešil i krizový štáb
Ve stejný den svolalo město Břeclav krizový štáb, který se vzniklou situací bezodkladně zabýval. O den později dorazil přímo na jez v Bulharech ministr zemědělství Martin Šebestián společně s generálním ředitelem Povodí Moravy Davidem Fínou, aby situaci projednali se zástupci Moravského rybářského svazu.
Rybáři i správci toku se shodují, že některé faktory ovlivnit jednoduše nelze. Směr větru, extrémní teploty, množství vody ani přísun živin do systému člověk nezmění. Věří však, že pokračující spolupráce Povodí Moravy, Moravského rybářského svazu, města Břeclav, okolních obcí, státních úřadů i Ministerstva zemědělství pomůže riziko podobných událostí v budoucnu co nejvíce omezit.
Zdroj: Moravský rybářský svaz, foto: Jakub Vágner
