Ještě loni se zdálo, že tragédie na Dyji bude varováním, ze kterého se všichni poučí. Po masivním úhynu desítek tun ryb pod Novomlýnskými nádržemi vznikla nová opatření, instalovaly se moderní senzory, zlepšila se spolupráce mezi institucemi a situace měla být pod neustálým dohledem. Přesto se se stalo to, před čím odborníci varovali…
Ve čtvrtek 2. července se v kritickém úseku Dyje mezi Novými Mlýny a Bulhary znovu odehrál boj o život pod vodní hladinou. Rozpuštěný kyslík během několika hodin dramaticky klesl až na nulové hodnoty a ryby začaly hynout. Tentokrát se sice podařilo zabránit katastrofě loňských rozměrů, ale ani přijatá opatření nedokázala úhynu zcela zabránit.
Obsah kyslíku během noci klesl téměř na nulu
Podle Povodí Moravy došlo v průběhu noci k prudkému propadu koncentrace rozpuštěného kyslíku. Z odpoledních přibližně osmi miligramů na litr spadly hodnoty kolem třetí hodiny ranní prakticky na nulu.
Právě nedostatek kyslíku se stal hlavní příčinou úhynu ryb. Situaci začali okamžitě řešit hasiči, kteří vodu provzdušňovali, zároveň byla instalována norná stěna pro zachycení uhynulých ryb. Zaměstnanci Povodí Moravy odebrali vzorky vody i ryb k dalšímu vyhodnocení.
Podle prvotních odhadů uhynula přibližně tuna ryb. Některé zdroje však uváděly, že rozsah úhynu mohl dosáhnout jedné až dvou tun.
Co stálo za kolapsem?
Moravský rybářský svaz uvedl, že za prudkým poklesem kyslíku pravděpodobně stála souhra několika nepříznivých okolností.
Klíčovým faktorem bylo velké množství biomasy uvolněné z vodního díla Nové Mlýny po předchozí změně a zesílení větru. Situaci dále zhoršily dlouhodobě vysoké teploty, kdy voda dosahovala až 28 °C. Svou roli mohly sehrát také bouřkové srážky, které mohly způsobit vyplavení odlehčovacích komor kanalizačního systému v okolních obcích, a také pokles atmosférického tlaku.
Opatření pomohla. Katastrofu ale nezastavila
Na rozdíl od loňského roku už byla situace pečlivě monitorována.
Na Dyji jsou od letošní sezony instalovány čtyři oxymetry, které nepřetržitě měří obsah kyslíku ve vodě. Dvě zařízení provozuje Povodí Moravy a dvě Moravský rybářský svaz. Obě organizace sdílejí data v reálném čase a koordinují společný postup.
Podle slov Moravského rybářského svazu se díky monitoringu podařilo včas reagovat manipulací na jezu v Bulharech. Byla odstavena malá vodní elektrárna a otevřen segment jezu, čímž se podařilo výrazně zmírnit následky.
Přesto několik stovek ryb nepřežilo. Mezi uhynulými byli například ježdíci obecní, plotice, perlíni, cejni velcí, ale také kapři, amuři či sumci.
Loni uhynulo kolem 30 tun ryb
Loňská katastrofa patřila k největším ekologickým událostem posledních let na moravských řekách. Jen pod Novomlýnskými nádržemi tehdy kvůli nedostatku kyslíku uhynulo přibližně 30 tun ryb. Povodí Moravy za celé loňské léto evidovalo celkem osm podobných událostí způsobených kyslíkovým deficitem.
Právě proto následovala řada opatření, jejichž cílem bylo podobným situacím předcházet nebo alespoň minimalizovat jejich dopady.
Letošní událost ukazuje, že ani moderní monitoring a rychlé zásahy nedokážou zcela eliminovat riziko, pokud se sejde několik nepříznivých přírodních faktorů současně. Extrémní vedra, vysoká teplota vody, množství organické hmoty i meteorologické podmínky mohou během několika hodin vytvořit prostředí, ve kterém ryby nemají šanci přežít.
Situaci řešil i krizový štáb
Ve stejný den svolalo město Břeclav krizový štáb, který se vzniklou situací bezodkladně zabýval. O den později dorazil přímo na jez v Bulharech ministr zemědělství Martin Šebestián společně s generálním ředitelem Povodí Moravy Davidem Fínou, aby situaci projednali se zástupci Moravského rybářského svazu.
Rybáři i správci toku se shodují, že některé faktory ovlivnit jednoduše nelze. Směr větru, extrémní teploty, množství vody ani přísun živin do systému člověk nezmění. Věří však, že pokračující spolupráce Povodí Moravy, Moravského rybářského svazu, města Břeclav, okolních obcí, státních úřadů i Ministerstva zemědělství pomůže riziko podobných událostí v budoucnu co nejvíce omezit.
Zdroj: Moravský rybářský svaz, foto: Jakub Vágner
Jede z významných faktorů které takto nepříznivě ovlivňuje nedostatek kyslíku ve vodě je tvorba sinic. Ty se nejvíce množí v teplé vodě nádrží které mají nízkou hladinu a proto se také rychleji prohřívají viz. nádrž Novomlýnská. Tím že se kdysi podstatně snížila její hladina, zadělalo se na dnešní problémy.
Pane Popelko, stovky stavbiček, kde se sere do díry, to je celý problém…
Zvýšení hladiny nepomůže. Když do splaškové nádrže tečou splašky, tak bude jen více splašků a fosforu, nic víc.
Řešení je drahé a nikdo ho nechce ani na papíře, protože by to muselo řešit mnoho lidí v povodí Jihlavy a Svratky a kolem NM.
Dokud u prostřední a novomlynske nádrže nenavýší hladinu alespoň o metr, tak to bude každý rok, a to si tam potom mohou rybáři sypat plůdek každoročně, a bude to k ničemu , zrovna dnes jsem nabírala konev vody z reky, to je už ted hrůza, je to jak spenatova polévka, a
za chvíli se voda zpění a bude šílene smrdět, to uz ani ty rybaře nemůže bavit, natož to lovit a jist.
Když zvýšíte hladinu v septiku, pořád je to septik
operace se zdařila ale pacient podlehl jako každý rok
To jsou zase politické sračky, ta elektrárna měla být odstavena dříve, zvýšený tok a provzdušňování vody nasazeno preventivně při malém množství kyslíku ve vodě!
Ornitologové prosadili snížení hladiny skoro o 1 m, aby měli ptáci kde hnízdit. Nyní je průměrná hloubka jezer 2,5-3,5 m, které se rychle prohřeje, rostou sinice a ryby se otráví. Kdyby soudruzi ochranáři přemýšleli, tak se prohloubí hlouka a postaví se z toho umělé ostrovy… ale ne odpostíme vodu a pak se strašně divíme… a kdo za to může??
Tak takhle se rybářský svaz stará tady nechaj chcípnout tolik ryb a nás budou mrdat za každou čudlu 😒🙄
Myslim si, že by se mělo začít monitorovat i okolí kolem nádrží. Protože sinice se tvoří samozřejmě zvýšenou teplotou vody, ale také přísunem živin pro tyto sinice z okolních kanálu, campů, mobilhausů postavených kolem vody a td. Sinice pak ve velkém v noci vysávají kyslík z vody. Tato situace je už neúnosná a stále se poslední dobou pořád opakuje. Bez tohoto se nic nezmění a za chvíli v nádržích a v řece nic nebude. Petr.
Stát posvětil ty stovky chatek a bezcenných karavanu,z nichž ty sračky přes hlínu sytí přehradu fosforem a ostatním bordelem…
Problém s uhyny ryb budou trvat tak dlouho, dokud budou existovat Nové Mlýny. Řešení je jednoduché, jen se do toho nikomu nechce slapnout -zatim.
Vzácný a pravdivý názor. Studoval jsem hydrobiologii v letech, kdy se rozhodovalo o jezerech pod Pálavou. V té době byli proti výstavbě prakticky všichni odborníci z akademické sféry v biologické, ekologické i zemědělské/rybářské oblasti. Říkalo se, že slyší trávu růst a že přínos pro socialistické národní hospodářství bude obrovský ve srovnání se škodami na přírodě a životním prostředí. (Tehdy se to škody nenazývalo.) Výsledkem je kaskáda, kdy první nádrž je +/- v dobrém stavu, ale z dalších dvou jsou eutrofizované rezervoáry nevhodné jak k rekreaci tak k zavlažování (k tomu se vlastně nikdy nepoužívaly v míře plánované při prosazování jejich výstavby). Řešení, které se nabízí, je bohužel v současnosti neprůchodné: Zrušit spodní a střední nádrž a pokusit se vrátit krajinu tam, kde byla před jejich vybudováním. Proti tomu stojí ekonomické zájmy spojení s investicemi do (rekreační) infrastruktury kolem nádrží. Je otázka, jak dlouho bude tato infrastruktura využívaná u vody, do které nejde vlézt ani v ní rozumně rybařit. Otázka závlah zemědělské půdy je prakticky mimo hru. Podle dostupných informací se pro ni voda z jezer prakticky nepoužívá.