Pstruhové zahájení už buší na dveře. Do zahájení zbývají poslední hodiny, a tisíce rybářů se už nemůže dočkat prvního lovu v pstruhových vodách. Každoročním tématem mezi rybáři je (ne)pouštění ryb.
Ilustrační foto: InRybar.cz
Pstruhové zahájení je unikátním rybářským svátkem. Právě v tento den se na tocích v krásné přírodě sjede tisíce rybářů, kteří si chtějí sáhnout na první rybu sezóny. A mnoho z nich rozhodně neodejde s prázdnou. To i proto, že rybáři před zahájením do pstruhových vod nasadili velké množství ryb.
Sami milovníci pstruhových vod „rozdělují“ dané ryby na ty nasazené a původní. Proč je to zásadní? Protože muškaři ze stránky Muškaření rybáře prosí, aby třeba původní pstruhy pouštěli zpátky na svobodu. Jde přeci jen o „unikátní genetický materiál“, který je pro naše tekoucí vody zcela klíčový.
Jak ale poznat původního potočáka od toho nasazeného? K tomu pomůže zajímavý seznam, který muškaři vydali na zmíněné stránce Muškaření.
Jak poznáme původního potočáka od toho nasazeného?
Když to hodně zjednodušíme, tak v našich tekoucích vodách jsou dva typy pstruhů – jedni nasazení a druzí původní. A právě mezi nimi dělají velký rozdíl i někteří muškaři. Právě ti totiž prosí úspěšné rybáře, aby původní pstruhy potoční vraceli do vody.
„Chytil jsi původního potočáka? Tak se ho neboj pustit, už tak dostávají zabrat ze všech stran! Časem ti to vrátí v podobě zážitků a další generace ryb!“ píše se na stránce Muškaření. Samozřejmě, není nic na tom si odnést ryby v rozumném množství podle platných pravidel. Ale pokud by si rybář chtěl odnést čerstvou rybu, pak k „tomu slouží“ nasazené druhy pstruhů.
V případě ryb ke konzumaci mluvíme především o pstruzích duhových nebo sivenech. „Význam těchto ryb je čistě pánvičkový,“ uvedli muškaři ze zmíněné stránky. A v některých případech není nic proti ničemu, když si rybář vezme i „našeho potočáka“, mělo by ale jít o nasazenou rybu. Jak to poznat?
Milovníci pstruhových vod ze stránky Muškaření uvedli jednoduchý návod, jak poznat nasazeného potočáka. „Chytil jsi zvláštního potočáka? Je divně zbarvený a má okousané všechny ploutve? V tom případě ho pravděpodobně můžeš také pozvat domů, protože je to granuláč ze sádek,“ píše se na stránce Muškaření.
Bacha na lipany ve tření!
Jelikož zahájení je opravdu masivním rybářským svátkem, kdy se na březích našich toků objeví najednou velké množství rybářů, tak muškaři prosí o obezřetnost. Proč? Nezkušeného rybáře to na první pohled „nemusí ani trknout“, ale aktuálně na některých úsecích probíhá tření lipanů. Jak se na takových vodách chovat?
„Žije v toku lipan? Tak se tomuto úseku vyhni, lipani se právě teď vytírají a nechceme si pošlapat budoucí generaci, že? Nebo alespoň nebrodit!“ uvedli muškaři na stránce Muškaření. Kromě toho ale milovníci proudných toků prosí ostatní rybáře, aby si všímali třeba nešetrných zásahů do našich revírů. Pokud na něco takového rybář narazí, ať kontaktuje minimálně místní organizaci.
Rybáři, kteří podporují přirozené populace pstruhů
Hodně milovníků pstruhových vod, kteří apelují na pouštění původních pstruhů zpátky do vody, jsou členy například spolku Přátelé vod pětilisté růže. O jaký spolek se jedná? Jde o milovníky pstruhových vod, kteří se například snaží o to, aby v tekoucích vodách posílili přirozené populace pstruhů. K tomu používají například metodu vysazování jiker ve speciálních schránkách.
„Naše počínání konzultujeme s odborníky jak z oblasti vědy a výzkumu, tak i soukromých neziskových organizací nebo státních institucí. Snažíme se využívat nejnovější trendy a výzkumy napříč obory tak, abychom přírodě opravdu pomáhali, a ne naopak,“ píše se na webu spolku.
Super👍 a díky,ze ještě existují normální lidi se vztahem k přírodě.