V reakci na výskyt nežádoucího sumečka černého vedení Pasohlávek spolu s Akademií věd zahájilo postupné vypouštění mokřadů, ve kterých byla tato ryba nalezena. Velký pozor si musí dávat i rybáři.
Představitelé obce Pasohlávky na sociální síti oznámili, že kdo má potřebné vybavení, může si přijít s nádobou a ryby si odnést. Starostka Martina Dominová však uvedla, že o ryby nebyl zájem. Nakonec tak obecní úřad musel situaci vyřešit tak, že ryby přemístili do čtvrtého mokřadu za vesnicí, který je také v jejich správě.
Sumeček černý: hrozba, kterou nemůžeme podceňovat
Proč ale nad touto na první pohled nenápadnou rybou visí velký vykřičník? Na to exkluzivně pro magazín InRybar.cz odpovídal odborník na ekologii ryb z AVČR Pavel Jurajda.
Pane Jurajdo, řeknete nám něco více o této v Česku docela neznámé rybě?
Sumeček černý je od roku 2022 zařazen na seznam invazních nepůvodních druhů, a dokonce existuje nařízení EU o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů.
Tímto nařízením jsou stanovena omezení při nakládání s tímto druhem, jako je zákaz jeho držení, chovu, přepravy nebo uvádění na trh. A samozřejmě zákaz vypouštění do volné přírody. Zároveň existuje povinnost členských států zajistit opatření k regulaci rozšíření, která zajistí minimalizaci dopadů škod.
Jak se vůbec sumeček černý dostal do České republiky?
Sumeček černý se dostal do Evropy koncem 19. století společně se sumečkem americkým. Do České republiky byl zavlečen s násadou kapra z Chorvatska až v roce 2003. V současnosti je zatím znám pouze na několika místech v ČR.
V rámci biologického monitoringu jsme jej zaznamenali v nových revitalizovaných tůních, budovaných v posledních letech na jižní Moravě. Konkrétně byl nalezen ve třech malých tůních právě u obce Pasohlávky.
Čím je sumeček černý tak nebezpečný?
Sumeček černý dokáže poměrně rychle vytvořit velmi početné populace, a protože se jedná o všežravce, může významně konkurovat původním druhům ryb. Podílí se i na požírání jiker jiných druhů ryb, vodních bezobratlých a obojživelníků.
V akvakultuře významně konkuruje chovaným druhům ryb. Na rozdíl od ostatních druhů ryb z unijního seznamu, není kvůli svým silným trnům v prsních a hřbetní ploutvi ani oblíbenou kořistí dravců.
Na vhodných místech, především ve stojatých nížinných vodách, dokáže rybímu společenstvu naprosto dominovat. Taková situace je známa například z mnoha starých ramen Dunaje a Tisy v Maďarsku.
Ve středních Čechách je již revír, kde sumeček černý tvoří 99 % ryb o hustotě až 20 000 kusů/ha o průměrné velikosti 10 centimetrů. Takové revíry pak ztrácí jakoukoliv atraktivitu i pro rekreační rybáře.
Jak velký problém by to byl, kdyby se dostal do Nových Mlýnů?
Sumeček černý je nežádoucí druh jak z pohledu ochrany přírody, tak rekreačního a produkčního rybářství.
Pracovníci Ústavu biologie obratlovců AV ČR a AOPK (Agentury ochrany přírody a krajiny) Brno ve spolupráci se zástupci obce se snaží maximálně zredukovat populaci sumečka černého na zmíněných tůních, aby se minimalizovala šance jeho zavlečení do Nových Mlýnů.
To by znamenalo velký problém. Podle zkušeností z Maďarska, dokáže sumeček černý prosperovat i v takových velkých vodních plochách jako je Balaton a z nich je již naprosto nereálné se ho zbavit.
Kromě toho, že legislativně je zakázané ulovené druhy ryb z unijního seznamu vracet do vody, tím spíše kamkoliv vysazovat, je ještě více důležité, aby si rybáři ale i nerybáři sami uvědomili, že další zavlékání a šíření sumečka černého je opravdu i v jejich neprospěch.
Proběhl již odlov sumečka?
Ano, minulý týden se podařilo odlovit a odstranit 845 kusů sumečka černého o celkové biomase 15 kilogramů. Ukazuje se, že významná redukce vyžaduje především soustavný tlak na tento druh v delším časovém období a neobejde se bez spolupráce místních občanů.
I do malých vodních ploch jsou totiž tyto ryby vysazovány a tůně jsou pak využívány v rybolovu, případně jako zdroj nástražních rybek. A právě i z těchto vod jsou pak rozšiřovány dále.
Nápověda pro rybáře: jak rozeznat sumečka černého?
Oko méně zkušenějšího rybáře by si mohlo sumečka černého splést s více známým sumečkem americkým. Obě ryby mají podobnou stavu těla, hlavy, ale i tvar ploutví. Český rybářský svaz proto již v minulosti vydal pomůcku, jak mezi sebou ryby rozeznat.
Velký rozdíl jde například vidět ve zbarvení ryb. Sumeček černý má jednolité zbarvení, kdy je oproti americkému sumečkovi výrazně tmavší. Navíc má také sytě žluté nebo oranžové bříško. Sumeček americký je oproti tomu hnědo-zelený, někdy jdou na něm vidět i tečky.
Zdroj: Břeclavský Deník, ilustrační foto: InRybar.cz
Je to průser!!!! I ten sumeček americký! Co dám na háček tak to vezme. Ve velikosti 15 cm má hubu skoro jak kapr 35 cm . Já to říkám furt že z Ameriky nepřišlo nic dobrého 😆
Omyl, nic dobrého nepřišlo nikdy z Ruska.
Američan je jenom líp oblečenej Rus. A realita je bohužel taková, že co se kurevstev týká, tak z Ruska nepřišel ani zlomek toho, co od velkého bratra z jůesej.
Dobrý den, děkujeme za naprosto bezvýznamný a účelový článek. Nicméně denně je chytám a musím upřímně říci, jsou k jídlu skvělí.
Dobrý den. Násada kapra dovezená z Chorvatska a na problém zaděláno. Proč? Násada z tuzemska byla o korunu dražší? Zde je třeba hledat viníka. Klasická nenažranost. Doufám, že se to dovozci opravdu vyplatí.
Tak tedy paní starostka porušila zákon. Ty ryby de facto vysadila,pustila znova do volné přírody. Já jako sportovní rybář to udělat,tak přijdu o noty. Platí tedy zákony pro každého nebo neplatí?
K článku o sumečkovi je přiloženo 5 fotografií a ani na jedné z nich ta ryba není…
Ok, takže jakožto invazivní druh dle unijního významu ho nesmím „držet, chovat, přepravovat nebo uvádět na trh“. Čili co jsem při ulovení povinen udělat? Pustit ho nesmím. Přisvojit si ho nesmím (zákaz držení). Odnést ho od vody domů a sežrat nebo dát slépkám nesmím (zákaz přepravy). Takže u vody hodit do křáků. Ok.
No a až bude muset svaz platit nájem za výkon rybářského práva, protože jachtaři si vydupali precedens, tak se na to vyserou a děj se vůle Páně.