Poslední den výpravy je tady. Ryby se nijak zvlášť nerozežraly, ale to můžu ještě v poslední den změnit. Zkusím prostě vymyslet za něco nového. Chci si alespoň dopřát pomyslný poslední hřejivý zářez na rukojeť mého prutu. Pak můžeme jet domů.
Těsně, než se setmí, se ryby ukazují přímo na mém lovném místě. Bohužel s padlou tmou jejich aktivita ustává, netuším proč. Jdu nachystat krmení a zkusit je podržet na místě na noc.
Celý, půlený a drceny boilies zality Liquid liver. Nechám to nasáknout, a poté jim to tam naservíruju. Uvidíme, zda se konečně dočkám noční jízdy.
Výsledek. Jdu to tam zavést.
Všechno připraveno na noc. Mám tři hodiny, pak to musím stáhnout. Je klidná noc. Mohlo by ji něco narušit. Třeba nějaká tlustá mamina.
Nuže, jak jste všichni mohli předpokládat, noc byla ve znamení klidu a žádné akce. Já si myslel něco jiného, jsem dosti překvapen. Teď ráno mi to vzal lysý násaďak, který 24 kuličku pomalu nemohl nasát do úst. Hladina začíná být jak zrcadlo, a k tomu se tvoří hustá zelená kaše. To je jediná známka, a to, že tak jako v noci budu nejspíš bez záběru i ve dne. Mohl bych zkusit zig tig, ale začínáme pomalu balit. Začíná se tady sjíždět spousta lidí, jasný naznak toho, dát se k ústupu.
Rozlučkový šupík. Nejspíš poslední ryba, tak jsem ji cvaknul, a už nechám jen jedno želízko v ohni.
Tak sbaleno, naloženo a jedem domu. Suma sumárum jsme si hezky odpočinuli, chytili jednoho pěknějšího šupíka, takže odjíždíme spokojeni. Nyní mě čeká první pracovní den v životě, a nevím co od toho očekávat, ale předpokládám, že na rybách se v příštích dnech nejspíš neuvidíme. Čili, ať se daří, a díky moc redakci za prostředky pro reportáže z výpravy. Mějte se!
Autor: Tomáš Horáček
