Prázdniny utekly jako voda v řece po letní bouřce a podzim už se nenápadně hlásí o slovo. A s ním přichází i období, na které se milovníci dravců těší nejvíc. Voda se začíná ochlazovat, dny se krátí a rybí predátoři tuší, že je čas nacpat si břicho na dlouhou zimu. To je chvíle, kdy se wobblery a třpytky a jiné nástrahy stávají pro štiky, candáty i okouny neodolatelným lákadlem.
Lov dravců na podzim má prostě svoji magii. Vzduch je ostřejší, u vody je klidnější atmosféra než v létě a záběry přichází často v těch nejhezčích kulisách roku – mlha nad řekou, listí na hladině a vy čekající na ten pověstný „kopanec do prutu“. Ale než si začneme užívat tuhle rybářskou romantiku, je dobré si připomenout pár pravidel, jak s dravci zacházet co nejšetrněji.
Lanko není sprosté slovo
Možná jste už slyšeli legendární větu: „Já lanko nepoužívám, dávám rybě šanci.“ Upřímně – tohle je asi tak logické, jako jít v dešti bez deštníku „aby měla voda navrch“.
Štika má zuby ostřejší než sushi nůž, a když vám ukousne nástrahu, šanci nedostane ryba, ale pěkný průšvih. Naštěstí máme na výběr: klasická ocelová lanka, jemnější wolfram nebo čirý fluorocarbon. Každé má své kouzlo i slabinu, ale pořád je to lepší než nechat rybě v tlamě háček.
Selfíčko? Raději ve vodě!
Každý z nás chce mít památeční fotku s podzimním dravcem. Jenže štika nebo candát opravdu nejsou stavění na to, aby se váleli po břehu. Takže zapomeňte na suchou trávu a místo toho použijte mokrý podběrák či podložku nebo foťte přímo ve vodě.
Fotka s rybou napůl ponořenou v říjnové hladině má navíc kouzlo, kterému žádná „suchozemská“ póza nekonkuruje. A pokud měl váš soupeř delší souboj, dejte mu chvíli „rozplavat se“, než ho pustíte. Teprve až ucítíte, že má dost sil, nechte ho odplavat. To je vítězství pro oba.
Kapry pouštím, dravce smažím?
Oblíbená věta některých rybářů: „Kapry pustím, ale dravce beru domů.“ V zemi, kde kapr plave skoro v každé louži, to působí, jako by dravci byli plevel. Jenže realita je jiná – okouni rostou pomalu, candáti mizí pod tlakem rybářů a štiky jsou taky náchylné.
Není nic špatného vzít si občas rybu domů na večeři. Problém je, když se z toho stane rutina. A tady žádné nařízení ani vyhláška nepomůže, tohle je hlavně o hlavě každého rybáře. Pokud chceme, aby byl lov dravců opravdovým svátkem i za pár let, musíme přestat brát predátory jako samozřejmost.
Závěrem
Podzim je pro lov dravců to nejkrásnější období. Šance na velkou rybu je teď vyšší než kdykoli jindy, ale jen pokud k vodě budeme přistupovat s respektem. Používejme lanka, foťme raději ve vodě a hlavně – mysleme na to, že dravci nejsou samozřejmostí. Když jim dáme šanci my, dají ji jednou i oni nám v podobě dalšího parádního záběru.
Foto: autor
