Nový rok má zvláštní vlastnost. Dává nám pocit, že věci můžou být jinak. Lepší. Smysluplnější. Klidnější. A tak to letos zkusím i já. Vytyčil jsem si pár rybářských předsevzetí pro rok 2026.
Každý leden si říkám, že letos to pojmu jinak. Žádný tlak. Žádná honba. Žádné zbytečné nervy. Jenže pak přijde první výprava, první prázdná hodina… a staré já dychtivé po dobrodružství je zpátky. Přesto jsou věci, které bych letos u vody opravdu chtěl změnit…
Přestat spěchat
Ne k vodě, ale od vody. Kolikrát jsem si všiml, že vlastně si dávám limity:
„Ještě hodinu a balím.“
„Musí to přijít do tmy, pak jedu.“
„Poslední záběr a jedu.“
A přitom ty nejlepší chvíle často přijdou právě ve chvíli, kdy přestanu něco očekávat a myslet na záběr. Letos bych chtěl víc sedět a pozorovat. A přijímat rybářské prohry.
Méně výmluv, víc rozhodnutí
Výmluvy máme všichni dokonale zvládnuté. Já taky.
Ale kolikrát jsem místo změny místa, hloubky nebo nástrahy či strategie jen čekal a doufal?
Je až úsměvné, kolik z nás se v tom zřejmě poznává.
Letos bych chtěl dřív přiznat, že to není revírem. Že je čas něco udělat nebo se poučit a přijet znovu s novou strategií.
Přestat se srovnávat
Sociální sítě jsou skvělé. Inspirují. Ale umí i nenápadně krást radost. Najednou můžeme mít pocit, že jsme u vody málo úspěšní, nebo že chytáme malé ryby nebo málo…
Přitom každý rybář ví, že malý kapr z tajemného zastrčeného revíru může mít stejnou hodnotu jako ten kapří obr z velké svazovky.
Letos bych vám chtěl poradit, ať se na rybářských polích nesrovnáváte s ostatními a radujete z každého, byť malého úlovku. Protože každý máme jiné cíle a jiné důvody, proč k vodě jezdíme.
Nesoudit výpravu podle úlovku
Těžké. Hodně těžké. Aspoň pro mě. Výprava bez ryby se hodnotí často jako špatná nebo nevydařená. Ale jak se říká: „Někdy není rybaření o rybách.“ Zní to paradoxně, ale je to pravda.
Je to o chvílích v přírodě, o krásném čase stráveném s přáteli, synem nebo vnukem u činnosti, kterou všichni tolik milujeme. Letos bych chtěl víc přemýšlet nad tím, co mi výprava dala, i přesto, že to byl zrovna ten den bezkontaktní sport…
A jaká novoroční rybářská předsevzetí jste si dali vy, milí rybáři?
foto: Inrybar.cz
Dva roky sem ze zdravotních důvodů nechytal. Ale letos už se těším až se ráno usadím třeba ještě za mlhy na břehu pískovny a budu v úplném klidu sledovat okolí jak se ptáci a různá zvěř vydávají za svýma denníma starostma a radostma. Je to takovej balzám na nervi že bych ho nechal předpisovat doktorem! Každý úlovek je pro mně bonusem za tohle posezení. Ale i tak si vybírám. Ryba se my musí líbit a sem radši když má dva tři centimetry přez míru, Předsevzetí to sice není ale babka slíbila že bude chodit se mnou a to má taky svoje klady (i nějaký zápory ale to se vtřebá).Ještě si dovolím popřát všem rybářům a i těm co se starají o naše vody. Hlavně zdraví, štěstí, pohodu u vody i doma se svíma nejbližšíma.
Petrův zdar.
Zdravím Vás, Josefe,
to se nedivím, že se těšíte, u vody jsou to nenahraditelné momenty.
Držím palce, ať vám to vyjde. Není nic lepšího než, když manželka (přítelkyně) propadne rybaření také!
Petrův zdar!
Já už mám věk na to, abych se nervoval jestli to bude brát a co chytím. Já si tam jezdím odpočinout, a když něco chytnu, je to jen příjemný bonus. Navíc to mám 20km na kole, po cestě dvě pěkné hospůdky, takže ideál.