Domů Rybolovné techniky Dravci Tažení za pruhovanými hejny

Tažení za pruhovanými hejny

- Reklama -

Letní část sezóny dravců se pomalu ale jistě blíží ke svému konci. Přesto je ale šance u vody zažít ještě několik teplých týdnů. A byla by věčná škoda této nadílky nevyužít! Ryby totiž teď berou spolehlivě. Na rozlehlých mělčinách za drobnými rybičkami táhnou obávaní vodní predátoři, aby utišili hlad. Jestli chci uspět, musím za nimi!

Je konec července. Stojím po prsa zabrozený ve vodě. Na konci šňůry se houpe lesklý popper s oranžovým bříškem. Tenhle patří k mým oblíbeným. Za zády mi stojí zaplavené keře, u nichž se drží rybí droboť. Občas se ze spleti větví ozve zalovení dravce. Přede mnou se táhne mělčina. Je neskutečně rozlehlá.

Po hladině se prohání vlny a do tváře se mi opírá jemný vítr. To je to pravé počasí! Ve vlnách mi popper funguje nejlépe. Nahodím před sebe. Kdesi pod vodou je totiž potopená halda kamení. U ní určitě budou okouni. Puk! Puk! Nástraha vydává mámivý zvuk. Poppera tahám přerušovaně, měním i tempo jeho přitahování.

okoun

Srk! Srk! Hladina se najednou rozčeří. Okoun! Ryba zhltla mého poppera a okamžitě prchá ke dnu. Utáhnu brzdu a snažím se ji v tom zabránit. Daří se. Tah ryby je divoký a zběsilý, nebude to žádný prcek. Pod čirou hladinou už vidím obrys okounova těla. Slušná ryba. Pink! Napnutá šňůra najednou povolí. Ryba je fuč.

Neházím flintu do žita a okamžitě posílám poppera do přibližně stejné oblasti, odkud jsem dostal první záběr. Určitě to nebyl jediný okoun ze širokého okolí. Puk! Puk! Razantně škubu se špičkou prutu, aby byl zvuk hladinového woblera ještě intenzivnější. Čvách! Na hladině se rázem převalí pruhované tělo. Vyplatilo se. Zaseknutá ryba cloumá s jemnou špičkou. Zamíří kamsi na širou vodu. Jenže marně. Vše mám pod kontrolou. Po chvíli se u mě převaluje slušný třicátník. Vyháčkuju jej a pouštím zpět.

pop

Další nához, další ryba. Našel jsem je! Okouni jsou tady a agresivně atakují mou hladinovou nástrahu. Nakonec chytnu ještě jednoho. Všichni měli plus mínus třicet čísel. Už by to ale stačilo. Skládám prut a vydám se sem zase zítra. Možná přijde větší kus.

 

Den druhý

Zase stojím na místě, kde mě obklopuje nekonečná mělčina. Popper se škubavě klouže po klidné hladině. Pukavé zvuky z jeho vykrojené tlamky se šíří pod vodní hladinou. Prásk! Rybám se ten zvuk zřejmě líbí. Stříbrného woblera vypátral menší okoun. Pouštím jej zpátky. Na vodní hladině občas spatřím kolečka od drobnějších rybek. Potrava tady je, takže tu budou i dravci.

okoun

Srk! Srk! Další záběr. A zase okoun. Tenhle je krapet větší, než ten první. Třicet centimetrů má. Ale kde jsou ti větší? Sluneční paprsky ospale olizují klidnou hladinu a zbarvují ji do oranžova. Ideální čas na okouna. U břehu jsou ti menší, zkusím to dále.

Z lanka odepínám poppera a na karabinku připnu jigovou hlavičku. Zkusím twistera. Ale na jakou barvu vsadit? Co takhle žlutá! Na háček navléknu gumové tělíčko. Mrsk! Twistera posílám daleko od břehu, na místo, které je poseté potopenými kameny. I tady musí být okouni. Věřím v to.

twister

Jenže zatím se nic neděje. Mám změnit barvu? Tahle otázka mi pořád vrtá v hlavě. Ne! Musím své nástraze věřit. Další nához. Svižně pracuji se špičkou prutu. Jemně s ní škubu, čímž se snažím nástrahu oživit. Občas zase přestanu navíjet, aby nástraha padla ke dnu. Zkouším prostě všechno.

Bác! Prut se najednou ohne. Záběr! Prvotní tah ryby vypadá slušně, jenže s postupem času protivníkovi dojde dech. Bude to zřejmě něco menšího. Už vidím první kruhy na hladině. Tak copak to skočilo po mé nástraze? Aha, malá štika. Vytáhnu ji z její ozubené mordy háček a posílám ji zpátky domů. Možná tu bude i něco jiného.

stika

Jen tak ledabyle nahodím nástrahu kamsi do dálky, a začnu se vracet na místo, kde jsem předtím stál. Nástraha dopadne na hladinu. Dvakrát otočím kličkou a náhle v udici ucítím silný úder. Připadám si, jako kdybych dostal přesný direkt na nos. Jsem v šoku. Nestíhám reagovat. Zmateně sahám po brzdě. Pod silným tahem se prut skloní do vodorovné polohy. Šňůra je našpanovaná jako pohnuté nervy. Snažím se něco dělat. Pink! Je pozdě.

Sám se sebou se hádám, co to mohlo být. Je to stejně jedno. První slušná ryba sezóny mě převezla. K vodě se ještě párkrát dostanu. Občas mi po nástraze skočí okoun, anebo ji naštěstí netrefí malé štičí štíhle. Záběrů ubývá. Přestává se mi dařit, a na ryby se mi teď moc nechce. Uvidím, kdy se zase podívám na břeh své oblíbené vody. Až tam zase vyrazím, tak dám vědět.

Do té doby se mějte hezky a ať se vám daří.

Autor: Viktor Krus

- Reklama -
- Reklama -

Nejnovější články

Nejnovější techniky

Nejnovější články

Nejnovější techniky

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama -

Akční nabídky

- Reklama -