Červená barva působí na vodní predátory jako rudý šátek na rozzuřeného býka – donutí je k útoku. Červené nástrahy dravci spolehlivě a tvrdě atakují, takže o záběry není nouze. V rudém zbarvení můžeme sehnat woblery, twistery i třpytky. Výběr je skutečně nepřeberný. Rozhodně na tuto barvu nezanevírejte, protože patří k účinným odstínům na nejrůznější rybí dravce.
Červená barva je velice vhodná například pro vláčení v zakalených vodách, ve kterých je špatná viditelnost. Díky výraznému zbarvení je nástraha vidět i v těchto těžkých podmínkách. Takže dravec ve vodním prostředí umělou nástrahu mnohem lépe zaregistruje, čímž se zvyšuje šance na záběr. Velkou výhodou potom je, pokud při těchto „zakalených situacích“ máme v krabičce zvukového woblera červené barvy. Zvukový 
mechanismus nástrahy totiž usnadňuje její zaregistrování dravcem i v těžkých viditelnostních podmínkách.
Zvuk ale není všechno. Dravcovu pozornost lze zaujmout i agresivním vedením nástrahy. U woblerů je rozhodující jejich chod, který můžeme zatraktivnit rychlejším a dravějším navíjením. Pokud bude nástraha ve vodním prostředí výrazněji kmitat, dravci si kořisti mohou rychleji všimnout! Proto jsou vhodné do těchto situací i třpytky. Ty vydávají ve vodním prostředí silné vibrace, zejména v tom případě, kdy máme na třpytce kulovitý tvar rotačního listu. Tento tvar totiž vydává velice silné vlny, které rybí dravci spolehlivě zaregistrují.
Kvalitní vedení nástrahy je potom rozhodně klíčové u twisterů, protože u nich se zvukovým mechanismem nemůžeme počítat, a proto s nimi musíme při vláčení pečlivěji pracovat. Pouze kvalitní vedení nástrahy nám zaručí bohatý úlovek. Twistera taháme podle aktuálních podmínek u vody. Pokud jsou dravci aktivní (například v letních měsících), taháme twistera agresivněji, a jestli jsou rybí predátoři spíše pasivnější (častěji při extrémně vysokých teplotách nebo v zimě), pak taháme nástrahu pomaleji, přičemž její vedení častěji prokládáme přerušovaným navíjením.
Na trhu je spousta nástrah, které mají červeně zbarvenou pouze určitou část tělíčka, v častých případech jde o hlavu nástrahy. I tato varianta je velice úspěšná, protože červená barva je jakýmsi „plusovým bodem“, který může napomoci k přelstění dravce. Výbornou barevnou variantou je spojení bílé (tělíčko) a červené (hlavička). Tento barevný mix patří k naprosto legendárním a stále velice dobře funguje. S touto barevnou variantou se můžeme často setkat u woblerů, ale i u gumových nástrah. Takže naštěstí je z čeho vybírat.
Červené nástrahy můžeme pochopitelně velice účinně využívat i při vláčení v čistých vodách. Dravci nástrahu velice snadno spatří a rudé zbarvení jistě nenechá chladným žádného dravce, který se nachází poblíž.
Červená a okouni
Červené nástrahy jsou především spojovány s lovem okounů. A není divu. Okouni červenou barvu milují a velice spolehlivě na ni berou. V letních měsících je na chytání okounů úspěšný červený popper. Ten můžeme používat na rozlehlých mělčinách při západu nebo východu slunce, kdy okouni nejintenzivněji loví. Pokud budeme našeho červeného poppera protahovat kolem početných hejn drobných rybiček, šance na záběr výrazně roste.
S příchodem studených dní, které nakonec výrazně ochladí i vodu v revírech, nasazujeme častěji červené twistery. Gumové nástrahy v červeném zbarvení seženeme v nejrůznějších typech – můžeme sáhnout po klasických twisterech, ripperech nebo smáčcích o nejrůznějších velikostech. Právě tyto nástrahy jsou velice účinnými zbraněmi na okouny ve chvílích, kdy se drží v hlubších partiích revíru. Rozhodně je vyzkoušejte!
Z praxe: Přede mnou se rozprostírá rozlehlá mělčina. Na klidné hladině, kterou rozzářily poslední sluneční paprsky, se každou chvíli zjeví kolečko od drobnější ryby. Drobné rybky jsou u hladiny a brzy za nimi jistě přitáhnou i dravci. Proto nasazuji mého oblíbeného poppa, který je celý červený.
Švih! Nástraha letí ke kolečkům na hladině. Puk! Puk! Dutý zvuk se ozývá krajinou, nad kterou zapadá slunce. Prásk! Zezdola na nástrahu zaútočil dravec. Okoun! Pouštím jej zpátky a nástrahu posílám do přibližně stejných míst. Sotva párkrát pootočím s kličkou navijáku, už je tady další záběr! Čvách! Ryba se nevzdává, ale její tuhý boj je marný. Přemohl jsem ji. Je to další okoun. Tak plav zpátky!
Okounů dneska najelo hodně. Divoce útočí na hejna rybiček. A občas naleznou i mou nástrahu, kterou tvrdě atakují. Nakonec pruhovaných predátorů chytnu ještě několik. Červená funguje!
S červenou na štiky a boleny
Červená barva není dobrá jenom na okouny, mnohdy s nástrahou tohoto zbarvení přelstíte i štiku nebo bolena. Na štiky nejčastěji používám robustnější woblery, s kterými nahodím dále od břehu do míst, kde leží potopené překážky, u kterých stojí zmínění ozubení predátoři. Trpělivě pak v těchto úsecích vedu svou rudou nástrahu, a pokud je štika někde poblíž, pak přichází záběr. Woblery tahám nepravidelným tempem, kdy špičkou prutu nástrahu zrychlím, a následně hned přestanu navíjet, čímž dosáhnu toho, že se nástraha zastaví. Tento styl vedení pak velice často vydráždí štiku k útoku.
Na boleny pak používám červené twistery s těžšími hlavičkami. S těmito nástrahami totiž dohodím i do vzdálenějších míst. Při stopování bolenů se snažím najít taková místa, kde se pravidelně vyskytují rybičky dále od břehu. Boleni jakoby v těchto úsecích revírů ztratili svou pověstnou ostražitost a nástrahy atakují mnohem častěji. Záběr navíc přichází většinou hned po dopadu twistera na hladinu, anebo po prvních otočeních kličkou navijáku.
Z praxe: Stojím po pás ve vodě a s těžkým twisterem se snažím dohodit co nejdál. V dálce vidím, jak se hladina divoce čeří. Rybičky cosi sbírají z hladiny, po které se prohání malé vlnky. Švih! Nástraha letí do dálky. Přitahuji ji rychlejším tempem, a občas přestanu navíjet. Tím se twister zastaví a padne hlouběji. Prochytávám místo, kde leží spousta kamení. Zrovna jsem přestal navíjet, zvedám špičku, a najednou dostávám ránu do prutu.
V rukojeti cítím tuhý tah. Bude to pěkná ryba. Po chvíli se u břehu ukazují první kruhy. Čvách! Rybě se z vody nechce. Nemá ale na vybranou. Utahuji brzdu navijáku a opírám se do udice. Už vidím obrys ryby. Je to štika! Za další chvíli jí ze zubaté mordy vytahuji háček a pouštím zpátky. Červená nástraha zase zafungovala!
Červená barva nástrah patří ke skutečně těm lepším variantám. Díky křiklavosti této barvy ji ryby ve vodním prostředí mnohem lépe identifikují, a pokud máte k dispozici nástrahy s dalšími atraktivními prvky (např. ozvučení), je to jenom dobře. Rozhodně se nebojte na červené nástrahy chytat, protože právě ony u vody velice často fungují.
Autor: Viktor Krus
