Opakované úhyny ryb na řece Dyji znovu rozvířily debatu o budoucnosti vodního díla Nové Mlýny. Zatímco rybáři v posledních týdnech bojovali s následky kritického nedostatku kyslíku ve vodě, část ekologů a vědců přichází s radikálním řešením…
Před několika dny jsme vás informovali o dalších úhynech ryb pod Novomlýnskými nádržemi. Podle odhadů uhynula přibližně jedna až dvě tuny ryb, přičemž hlavní příčinou byl nedostatek kyslíku způsobený masivním rozvojem sinic a řas. Právě tato událost znovu otevřela otázku, zda současná podoba Nových Mlýnů dává v dnešních podmínkách ještě smysl.
Nenahraditelná ztráta
Jedním z nejvýraznějších hlasů je ekolog Kryštof Chytrý, který se k tématu intenzivně vyjadřuje i na svých sociálních sítích. Podle něj představují Novomlýnské nádrže jednu z největších ekologických chyb na jižní Moravě.
Tvrdí, že nížinná přehrada zničila cennou krajinu lužních lesů a nivy řeky Dyje, která mohla patřit k nejcennějším přírodním lokalitám v České republice. Řešením by podle něj bylo vypustit dolní nádrž a alespoň částečně také prostřední, zatímco horní nádrž by mohla zůstat zachována, protože svou funkci podle něj plní.
Cílem jeho návrhu není okamžitá likvidace vodního díla, ale otevření odborné diskuse o tom, zda je současný stav z dlouhodobého hlediska udržitelný.
Nádrže se rychle zanášejí
Podle studie do nádrží totiž každoročně přitéká obrovské množství sedimentů. Už po povodních v roce 1997 se hovořilo o tom, že jejich kapacita klesla oproti původnímu stavu přibližně o pětinu. Odborníci upozorňují, že s pokračujícím zanášením bude objem nádrží dál klesat, zatímco jejich odbahnění by bylo mimořádně nákladné a ekonomicky jen těžko obhajitelné. Sám Chytrý na svém profilu na sociální síti mluví o zhruba 600 000 tatrách sedimentu, který se nachází pouze v horní nádrži.
Původní účel už téměř zmizel
Vodní dílo Nové Mlýny vznikalo v letech 1974 až 1989. Hlavním cílem bylo zajistit závlahu zemědělské půdy na jižní Moravě.
Jenže realita je dnes výrazně jiná. Podle ekologů využívají závlahový systém už jen jednotliví odběratelé, takže původní význam celé stavby se výrazně snížil.
Kritici zároveň upozorňují, že nížinné nádrže se v současném klimatu rychle přehřívají. Vyšší teplota vody podporuje rozvoj sinic a řas, jejichž následný rozklad spotřebovává kyslík. Právě tento mechanismus stojí podle odborníků za opakovanými letními úhyny ryb na Dyji.
Rybáři: takto už to dál nejde
K dlouhodobým problémům se vyjadřují také rybáři. Předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček po posledním úhynu uvedl, že situaci už nelze řešit pouze zásahy rybářů v terénu.
Podle něj je nutné, aby se problematikou začal vážně zabývat stát. Vedle samotných Novomlýnských nádrží upozorňuje také na soustavu jezů, zdrží a malých vodních elektráren pod nimi, které zpomalují proudění vody a snižují její přirozené okysličování.
Řešením by podle něj mohla být rozsáhlejší revitalizace toku Dyje, zprůchodnění říčních ramen a vytvoření vhodnějších podmínek pro ryby i další vodní organismy.
Budoucnost Nových Mlýnů zůstává otevřená
Debata o budoucnosti Nových Mlýnů není nová, letošní opakované úhyny ryb jí ale dodaly nový impuls. Zatímco část odborníků považuje vypuštění části nádrží za jediné dlouhodobě smysluplné řešení, jiní upozorňují, že klíčem je především zlepšení kvality vody v celém povodí Dyje.
Zdroj: Kryštof Chytrý – Facebook, ilustrační foto InRybar.cz
