Když rybář sedí mlčky u vody za úsvitu nebo těsně po setmění, někdy se mu hlavou honí zvláštní otázky. Proč teď ryba nežere? Kam se všechny poděly? A možná i ta nečekaná – spí vůbec ryby? Co říká věda?
Když se řekne spánek, většina lidí si představí peřinu, zavřené oči, možná i chrápání. Jenže v přírodě a obzvlášť pod vodou, všechno funguje trochu jinak. Přesto vědci potvrzují, že ryby opravdu spí. Jen to dělají po svém. Bez víček, bez pelíšku, a často i bez pohybu.
Dokáží i ryby snít?
Neurovědec Philippe Mourrain ze Stanfordu říká jasně: „Všechny živočišné druhy, které jsme důkladně zkoumali, vykazují známky spánku. Ryby nejsou výjimkou.“
Jak ale spánek ryb vypadá? A co to znamená pro nás, kdo je chceme chytit právě tehdy, když si dají „šlofíka“?
Průlomová studie z roku 2019 sledovala zebřičky v laboratorních podmínkách – vědci je pozorovali ve speciálních miskách a zjišťovali, jak jejich mozek reaguje v klidovém stavu. Výsledek? Ryby měly jasně definované spánkové cykly, včetně fází podobných našemu REM spánku, kdy mozek zpracovává informace a „sní“.
Ať už se tedy jedná o regeneraci mozku, či odpočinek svalů, rybí organismus potřebuje pauzu. Vědci se shodují, že spánek je pravděpodobně evoluční nástroj k očistě nervového systému od toxinů. A přestože ryby nemají víčka, mnohé druhy zavírají oči jemnou blánou nebo zpomalí oční pohyb.
Žraloci a autopilot pod hladinou
A co legendární predátoři – žraloci? Vždyť se říká, že když přestanou plavat, umřou. Tak jak můžou spát?
Ukazuje se, že pravda je složitější. Některé druhy opravdu musí za pohybu „větrat“ žábry , ale jiné si umí pomoci tak, že aktivně ženou vodu přes žábry pomocí pohybu čelisti. A to i když zrovna neplavou.
Některé žraloci jednoduše „zaparkují“ v proudu, kde jim voda sama proudí přes žábry. A mláďata velkých bílých žraloků byla dokonce pozorována, jak krouží pravidelně v kruzích, jako by se přepnula na autopilota. Vědci spekulují, že jde o tzv. unihemisferický spánek – tedy spánek jedné poloviny mozku, zatímco druhá kontroluje dýchání a směr.
Stejně to dělají třeba delfíni. Ti sice nejsou ryby, ale podobný princip možná používají i někteří mořští predátoři.
Spí i ryby z hlubin?
A co druhy, které nikdy neviděly světlo? Hlubinné ryby, žijící tisíce metrů pod hladinou? Vědci tvrdí, že i ony se řídí cirkadiánními rytmy – tedy jakýmsi vnitřním biologickým budíkem. Ten nemusí být vázán na světlo, ale je geneticky zakódován.
Podobně byly pozorovány slepé jeskynní ryby v Mexiku. Přes den se nehýbou, v noci ožívají. Evoluce si našla způsob, jak i v naprosté tmě nastavit nějaký rytmus aktivity a klidu.
Co to znamená pro rybáře?
Teď přichází otázka za milion: Má smysl chytat ryby, když „spí“? Ano, ale záleží na druhu a na čase. Stejně jako u lidí, i ryby mají své preference – některé jsou aktivní ve dne , jiné v noci, některé při rozednění či stmívání.
Například kapr obecný bývá aktivnější k večeru, zvlášť v letních měsících. Zato dravci jako štika či okoun mají své lovecké okno často brzy ráno a večer. A sumec? Ten je vyloženě noční „žrout“.
Vědomí, že ryby potřebují odpočinek, nás učí vnímat vodu jinak. Někdy prostě „neberou“, protože mají půlnoc – a to doslova. Není to o špatné nástraze, špatném háčku nebo směru větru. Ryba si prostě zrovna dává dvacet.
Zdroj: NatGeo, foto: InRybar.cz
