Stačí se v zimě projít podél řeky a člověk má pocit, že je spíš někde na pobřeží než ve střední Evropě. Stromy obsypané černými siluetami, každých pár set metrů další hejno. Kormorán velký se stal běžnou součástí české krajiny – a zároveň jedním z největších problémů našich řek.
Podle dlouhodobých pozorování dokáže jedno takové hejno kormoránů zkonzumovat až 200 kilogramů ryb denně. Zima přitom netrvá týden ani měsíc. Počítejme střízlivě – tři měsíce intenzivního zimování, desítky hejn na jednom úseku toku. Výsledná bilance? Tuny ryb pryč, a to nejen „bílé ryby“, ale i generační kusy parmy, ostroretky, tlouště nebo lipana. Dokáže se z toho voda vzpamatovat a kdo škody zaplatí? Existuje vůbec nějaké řešení?
Svazové vody mají smůlu
Paradox celé situace spočívá v tom, že náhrady škod způsobených kormoránem se vyplácejí především soukromým subjektům – typicky rybníkářům nebo majitelům komerčních revírů. Svazové revíry, tedy vody, které patří rybářům, mají smůlu.
Ryby vysazené z členských příspěvků, brigádnické hodiny, roky práce místních organizací… To všechno může během jediné zimy zmizet v žaludcích chráněného predátora – bez jakékoli kompenzace.
500 korun za kormorána? Pro myslivce nezajímavé
Český rybářský svaz se snaží situaci řešit alespoň dílčími kroky. Jedním z nich je nabídka odměny 500 Kč za uloveného kormorána. Na papíře to zní dobře. V praxi? Téměř nefunkční systém.
„Lidi si myslí, že je to snadný výdělek, ale realita je úplně jinde,“ vysvětluje Lukáš, myslivec z Valašska, který se myslivosti věnuje už několik let.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Kormorán není zajíc na louce. Je to extrémně plachý a chytrý pták. Pokud na nějakém místě střílíte kormorána, tím to pro vás hasne. Další den se místu vyhnou jak čert kříži. Nehledě na to, že musíte mít povolení na daný revír a často strávíte hodiny čekáním – a výsledek žádný. Když si spočítám náklady na cestu, munici a čas, tak těch pět stovek je spíš symbol než motivace.“
Dalším problémem je legislativa. Lze střílet jen aktivně lovící nebo přeletující jedince – tedy ve vzduchu nebo krátce po vzletu z vody, zatímco hřadující jedince střílet nelze, nejde žádat výjimky v CHKO a NP a povolení často přichází pozdě, kdy už jsou ryby dávno pryč.
„Upřímně? Spousta myslivců by pomohla, ale systém je nastavený tak, že vám spíš hází klacky pod nohy,“ dodává Lukáš.
I rybářské ikony začínají mluvit
Dlouho se o problému mluvilo spíš v hospodách a na schůzích místních organizací. Teď se ale situace mění. Už i výrazné osobnosti české rybářské scény dávají otevřeně najevo, že je nejvyšší čas jednat.
Například Lukáš Krása nedávno zveřejnil video na sociálních sítích, kde ukazuje trofejní parmu zdevastovanou útokem kormorána. Záběry, které nepotřebují komentář.
Vzkaz je jasný: pokud se nic nezmění, nezůstanou nám ani trofejní ryby, ani přirozené populace. Jen prázdné řeky a vzpomínky.
Petice: pokus o systémové řešení
Na situaci reaguje i odborná a rybářská veřejnost. Vznikla petice s názvem: Zefektivnění regulace kormorána velkého a omezení jeho dopadů na rybí populace v ČR
Jejím cílem je otevřít odbornou diskusi a donutit stát řešit problém systematicky, ne nahodile. Petice upozorňuje na masivní úbytky generačních ryb a plůdku, narušení druhové skladby ryb, znehodnocení investic do zarybňování, snížení biodiverzity a ekonomické ztráty v řádech desítek milionů korun.
Navrhovaná řešení zahrnují plošné a včasné výjimky, snížení administrativy, finanční podporu regulace, a hlavně zapojení rybářů a myslivců do plánovitého řízení populace kormorána.
ČRS vyzývá: pomozte mapovat kormorány
Český rybářský svaz dlouhodobě upozorňuje, že kormorán velký u nás historicky nikdy nehrál takovou roli jako dnes. Staré kroniky ani archeologické nálezy jeho masivní výskyt na našich řekách nepotvrzují.
Přesto je považován za původní druh a těší se silné ochraně. Výsledek? Hejno 250–300 kormoránů na jednom místě, schopné během jediného dne zlikvidovat stovky kilogramů ryb. Přesně taková situace byla nedávno pozorována například na soutoku Labe a Bíliny v Ústí nad Labem.
ČRS proto vyzývá rybáře k mapování výskytu kormoránů, aby bylo možné doložit reálný rozsah škod a vytvořit tlak na změnu legislativy.
Zdroj: ČRS, Petice.com, Lukáš Krása, foto: ČRS
