Ryby, které končí v revírech jako násada, z nemalé části pochází z chovných zařízení svazových rybářů. Třeba severočeští rybáři mají rybochovné zařízení v Chabařovicích, které je pro ně klíčové.
Text: Jan Skalský (mluvčí Severočeského ÚS), Foto: Severočeský ÚS
Rybochovné zařízení v Chabařovicích je nedílnou součástí Severočeského územního svazu. Ročně produkuje ryby v hodnotě několika milionů korun. Velice významné je ale také jako středisko pro zaměstnance a techniku územního svazu (např. nákladní vozidlo DAF, případně Amarok, a další technika pro distribuce ryb do revírů).
Celkem je součástí rybochovného zařízení 17 nádrží, z čehož 15 je přímo součástí samotného areálu, ale např. největší se nachází na druhé straně města (cca 1 km vzdušnou čarou). Dále jsou součástí sádky, líheň, žlabovna apod.
Jaké ryby v Chabařovicích rybáři chovají?
Mezi chované ryby patří např. kaprovité ryby, mimo samotného kapra především amur a lín, ale rovněž také bílá ryba. Snažíme se rovněž o produkci dravých ryb, úspěšně především v případě štik, kterou na zařízení každoročně uměle vytíráme.
Letos můžeme hovořit např. o 750 000 kusech váčkového plůdku štiky, která byla částečně distribuována do našich místních organizací. Další část v těchto dnech distribuujeme ve velikosti tzv. rychlené štiky. U candáta je situace složitější, umělý výtěr je v našich provozních podmínkách velmi složitý, proto se snažíme candátům umisťovat do nádrží hnízda, ale každý rok je jiný, někdy se zadaří, jindy ne.
Velké problémy působí i predátoři, např. vydra, kteří nám působí i značné škody na generačních rybách. Zhoršená kvalita a malé množství přítokové vody je významně limitujícím prvkem pro výběr druhů, které v rybnících můžeme produkovat. Při letních kyslíkových deficitech jsme v minulosti nejednou o obsádku mladých candátů přišli.
Investice, které zlepšují výsledky rybářské práce
V posledních letech se do rybochovného zařízení významně investovalo, opraveny byly technicko-hospodářské budovy, ale rovněž i hlavní budova, investuje se i do techniky. Snažíme se rovněž rekonstruovat i nádrže, to nejen pro zvyšování produkce, ale i zlepšení podmínek výlovu ryb.
Uvědomujeme si problematiku ochoty odpracovat brigádnické hodiny u řady členů a čím méně lidí je na výlov třeba, tím menší starosti. Rychlejší a efektivnější výlov přispívá i ke zlepšení welfare ryb. Kvalitně slovená ryba je méně vnímavá k onemocněním a lépe se adaptuje v novém prostřední po vysazení do revíru, narozdíl od ryb přidušených nebo stresovaných zbytečně dlouhým výlovem.
Je třeba ocenit i pomoc ze strany MO Ústí nad Labem a MO Teplice, které svým členům uznávají brigádnické hodiny odpracované zařízení územního svazu v Chabařovicích. Bez nich by to nešlo a patří jim velký dík, stejně jako všem zaměstnancům.
Severočeský ÚS staví na zkušených lidech
Mít vlastní rybochovné zařízení je výhoda nejen díky možnosti vlastní produkce ryb, včetně nedostatkových druhů, jako jsou třeba právě dravci, lín a bílá ryba. Zároveň se mnohdy ukazuje i jako velice užitečné mít k dispozici pracovníky se stálou praxí i právě např. v rybníkářství, a samozřejmě i vybavení k výlovům.
Místní organizace v našem územním svazu samozřejmě běžně zvládají hospodaření na svých chovných vodách, ale pokud se stane, že je např. nutné slovit třeba i větší revír, tak tam je mnohdy potřeba pomoci MO nejen vybavením, ale nenahraditelné jsou zkušenosti našich pracovníků. Protože čas jsou – jak se říká nejen peníze – ale u ryb často i život.
Mít při výlovu schopného a zkušeného člověka, např. síťaře tak, že stačí pouze několik zátahů a je takřka hotovo, to může být prostě neocenitelné. A takové lidi naštěstí máme.
