Jedno obyčejné odpoledne na břehu Labe v Pardubicích se proměnilo v malý detektivní příběh. Zmizel rybář a zůstala jen drahá výbava.
Policie s městskými strážníky okamžitě rozjela pátrání, které trvalo asi čtyři hodiny. Vše nakonec dobře dopadlo, ale na kuriózní případ strážníci hned jen tak nezapomenou.
Nikde nikdo jen dva pruty, podběráka, židlička a stan
Co se stalo? Hlídka městské policie si při běžné kontrole všimla pečlivě složeného rybářského vybavení: dva pruty, podběráky, židlička, stan i další náčiní, které by většina kaprařů záviděla.
Věci ležely opuštěné, ale bylo zjevné, že je tam někdo zanechal dobrovolně a v klidu. Jenže nikde nikdo – a nedaleko od místa nálezu plavaly na hladině boty.
To už přestala být legrace. Z místa, kde ležely věci, bylo jen kousek ke zdymadlu, kde proud Labe rozhodně není mírumilovný. Strážníci kontaktovali policii i záchranáře, ale žádné oznámení o pohřešovaném člověku nebo zásahu u vody nepřišlo. Vypadalo to jako záhada.
Rozuzlení přinesla až kombinace policejní všímavosti a rybářské sounáležitosti
Jeden ze strážníků poznal značku návnady a kontaktoval obchod, kde se prodává. Během chvíle se zpráva rozšířila mezi rybáři a podařilo se zjistit jméno i telefonní číslo majitele.

A co se skutečně stalo? Mnohem méně dramatického, než se čekalo. Muž po ukončení rybolovu odjel, ale jeho auto po cestě vypovědělo službu. V rozčilení z nečekané závady začal řešit odtah a opravu a úplně zapomněl, že za sebou u vody nechal vybavení za zhruba šedesát tisíc korun.
Po několika hodinách se konečně ozval, na místo se vrátil – a s velkou úlevou si převzal své věci. A i když z příběhu zůstává otázka, proč mu ani po tolika hodinách rybářské „odvykačky“ výbava nescházela, jedno je jisté: na tenhle výlet k vodě už jen tak nezapomene.
Zdroj: TN.CZ, foto: InRybar.cz
Já takové štěstí neměl.
Pár let zpět jsem při brzké ranní vláčce našel u vody evidentně zcela zapomenutý futrál se dvěma pruty a navijáky. Jen ty dva navijáky stály podle internetu více, než celá moje rybářská výbava…. Věci jsem vzal s sebou a na místo, kde ležely, jsem dal papír se vzkazem a svým číslem, zabalený v igelitu a zatížený kamenem. Ještě ten den odpoledne zvonil telefon. Frajer tam byl s bivakem a že zapomněl pruty zjistil až ve chvíli, kdy o nějakých 120km dál vynášel věci z auta domů, tak se vracel. Měl štěstí 🙂