Když se řekne žralok, většině lidí se vybaví obávaný bílý žralok, který hlídkuje v pobřežních vodách a budí respekt svou silou i velikostí. Oceány ale ukrývají mnohem podivnější tvory. V místech, kam nepronikne sluneční světlo a kde panuje tlak, který by během okamžiku rozdrtil většinu živých organismů, žijí druhy připomínající spíše mimozemské bytosti než známé mořské predátory.
Jedním z takových tvorů je žralok skřet (goblin shark), považovaný mnoha odborníky za nejpodivnějšího a zároveň nejošklivějšího žraloka planety. Právě tohoto záhadného predátora se nyní podařilo natočit v Tonžském příkopu v rekordní hloubce téměř 2 000 metrů pod hladinou. Jde o vůbec nejhlubší zdokumentované pozorování tohoto druhu.
Tvor z nejhlubších míst na zemi
Zajímavostí je, že Tonžský příkop patří mezi nejhlubší místa na Zemi a v některých částech dosahuje hloubky přes 10 kilometrů.
Žralok skřet je natolik neobvyklý, že ho odborníci často přirovnávají k postavě z hororového filmu. Profesor Culum Brown z australské Macquarie University jej dokonce označil za „pravděpodobně nejošklivějšího žraloka na planetě“.
„Vypadají naprosto příšerně. Ani jejich matka by jejich obličej nemohla milovat,“ uvedl s nadsázkou odborník pro The Guardian.
Nejvýraznějším znakem tohoto druhu je dlouhý plochý rypec připomínající zobák. Právě díky němu získal své jméno. Označení „goblin“ totiž vychází z japonského názvu inspirovaného legendární bytostí s dlouhým nosem a červenými tvářemi.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Unikátní způsob lovu
Ještě podivnější jsou však jeho čelisti. Jakmile žralok zachytí kořist pomocí citlivých receptorů na svém rypci, dokáže čelisti doslova vystřelit dopředu a během zlomku sekundy sevřít nic netušící oběť. Tento mechanismus patří mezi nejbizarnější lovecké adaptace v živočišné říši.
Přestože působí jako tvor z jiné planety, jde ve skutečnosti o velmi starobylý druh. Vědci odhadují, že jeho vývojová linie zůstala po dobu přibližně 125 milionů let téměř beze změn. Žralok skřet je tak doslova živou fosilií, která přežila dobu dinosaurů i řadu velkých změn na Zemi.
O těchto záhadných tvorech víme stále málo
Dospělí jedinci mohou dorůstat délky až sedmi metrů. Jejich tělo je však poměrně měkké a ochablé, což je typická adaptace na život v hlubokých vodách. Na rozdíl od rychlých žraloků se pohybují pomalu a šetří energií. Odborníci předpokládají, že stejně jako mnoho dalších hlubokomořských tvorů mají velmi pomalý metabolismus a většinu života tráví klidným pátráním po potravě v nekonečné temnotě oceánu.
Nový záznam z hloubky téměř dvou kilometrů navíc potvrzuje, jak málo toho o těchto fascinujících predátorech stále víme. Přestože se jedná o vzácný druh s nízkou početností, jeho výskyt pokrývá obrovské oblasti světových oceánů. Každé podobné setkání proto představuje cenný střípek do skládačky poznání jednoho z nejzáhadnějších žraloků planety.
Zdroj: The Guardian, foto: InRybar.cz
