skingbranding-banner

Tomáš Chalupa: Muž, který se postavil přemnoženým kormoránům čelem


Na začátku listopadu minulého roku pod jeho vedením Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že vyřadí kormorána velkého ze seznamu chráněných druhů. Zdálo se tak, že si rybáři mohou po dlouhé době oddechnout, protože se zjednodušila cesta k tolik žádané regulaci tohoto ptačího škůdce.

Jenže spolu s vyřazením kormorána ze seznamu chráněných druhů, které vešlo v platnost letos v dubnu, ztratili produkční rybáři možnosti k finančnímu odškodnění za škody, které jim kormorán způsobil. Celkově jde o desítky milionů korun. Proto část rybářské veřejnosti s některými kroky úřadu jednoduše nesouhlasí. „Ekonomické zájmy jsou jistě jedním z mnoha faktorů proč kormorána ze seznamu zvláště chráněných druhů vyřadit či nikoli, ale toto posuzovat nebylo úlohou Ministerstva životního prostředí. Chránili jsme krajinu a přírodu,“ říká bývalý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS).

Tomas Chalupa

 

Proč jste k tomuto kroku vůbec přistoupil? Co Vás ovlivnilo? 

Snažili jsme se narovnat situaci, která byla nelogická, vývojem přežitá. V době, kdy byl kormorán zařazen na seznam zvláště chráněných druhů, byl skutečně ohroženým druhem. Dnes, kdy je přemnožený, a jediný důvod jeho legislativního zařazení mezi zvláště chráněné druhy je ekonomická stránka náhrad škod, které způsobí, mi nepřijdou jako dostatečný argument pro jeho ochranu v rámci celkové ochrany přírody a krajiny.

Proto jsme na Ministerstvu životního prostředí rozhodli uvést věc do stavu, která je normální, přirozená. Kdo je přemnožen, neměl by být extra chráněn. Jedná se o standardní, logický, rozumný krok. Nikoli o revoluci, která by jakkoli ohrozila kvalitu životního prostředí.

 

Probíhala komunikace mezi Českým rybářským svazem a Ministerstvem životního prostředí? 

Ministerstvo se řešení otázek souvisejících s nárůstem počtu tažných a zimujících jedinců kormorána velkého v České republice a jím působených škod zabývalo dlouho před aktuální změnou v režimu jeho ochrany. Opakovaně na různých úrovních probíhala jednání nebo vzájemné kontakty, například v rámci seminářů či konferencí jak se zástupci sportovních rybářů, tak rybářů produkčních nebo se zástupci Ministerstva zemědělství, do jehož gesce (pověření k výkonu určité činnosti – pozn. redakce) rybářství spadá.

Samotné vyřazení kormorána velkého ze seznamu zvláště chráněných druhů bylo navrhováno již od roku 2005 a podnět k nynějšímu, respektive loňskému, provedení změny v režimu ochrany vzešel z jednání se zástupci Českého rybářského svazu. Obecně však bylo v minulých letech ze strany rybářské veřejnosti často namítáno, že ochrana kormorána, jako „přemnoženého“ druhu, není adekvátní.

Kromě zmíněného jednání s vedením svazu v roce 2012, které bylo de facto impulzem k provedení změny, bylo ministerstvo v kontaktu s Českým rybářským svazem průběžně na pracovní úrovni.

 

Co se rybářům nezdálo jako adekvátní? 

Jako neadekvátní byla ze strany rybářských subjektů označována právě zvýšená ochrana kormorána (námitky typu „kormorán je přemnožený a v ČR ho ještě chráníme“).

 

S kterými odbornými stranami jste ještě konzultoval tuto problematiku? 

Problematika související s kormoránem byla řešena dlouhou dobu. Ministerstvo životního prostředí řešilo opakovaně různá témata a návrhy s Ministerstvem zemědělství i různými rybářskými subjekty. Kromě nich také samozřejmě s příslušnými orgány státní správy, jako jsou krajské úřady, nebo i s nevládními organizacemi. Některých jednání se například účastnili zástupci České společnosti ornitologické.

 

Jak se k tomuto omezení postavili ornitologové, popřípadě ochránci? 

Celoevropská populace kormorána velkého je silná a stále na vzestupu, přičemž je doloženo, že dosavadní snahy o lov zatím neměly na tento trend významnější vliv – to respektují i různé ochranářské organizace a samozřejmě tuto informaci objektivně uznávají i ornitologové.

Pokud byly nějaké námitky ze strany těchto subjektů k vyřazení kormorána velkého ze seznamu zvláště chráněných druhů, týkaly se spíše ochrany hnízdní populace v ČR. Ta se pohybuje stabilně okolo 350 párů – oproti přibližně 10 000 jedincům, kteří tu zimují a dalším tisícům na tahu. Ochrana hnízdní populace v ČR však bude zajištěna. Většina hnízdišť je v chráněných územích a lov v době hnízdění nebude ani nadále povolován.

 

Změnil byste něco na svém rozhodnutí ohledně vyškrtnutí kormorána? 

Jsem člověk chybující a neustále se učící, ale na změně statusu ochrany kormorána bych nic neměnil. Nejedná se o gesto či příkaz ministra. Celé změně, která spočívá ve změně jedné věty, předcházela široká, ne vždy jednoduchá diskuse na odborné bázi.

Výsledkem je znormálnění určitého jevu směrem k přirozenosti v přírodě. Nejsme sociální inženýři, nelámeme svět podle vlastních algoritmů. Jsem racionální člověk, který si je s pokorou vědom faktu, že přírodě neporučíme.

 

Informační okénko: Kormorán velký

Odhady počtů těchto rybožravých ptáků na našem území se rozcházejí. Ministerstvo životního prostředí uvádí 8 až 10 tisíc jedinců, Český rybářský svaz až 30 tisíc ptáků. Ovšem na jednom se shodují všechny strany – kormorán je přemnoženým druhem, který způsobuje značné škody. Náhrady za škody způsobené kormoránem se vyšplhaly k 40 milionům.  ČRS pak hlásí poškození za více jak 50 milionů. 

 

O vyhlášce proti kormoránovi

Je to skutečně pomoc, když stát nevyplácí náhrady škod? Spíše to vypadá jako elegantní smazání problému. Z čeho mají rybáři financovat škody po kormoránovi?

Já jsem měl tu čest být ministrem životního prostředí. A ministr životního prostředí by v první řadě měl chránit v rámci svých omezených kompetencí životní prostředí. Protože příroda si poručit nedá. To je fakt. Mluvím teď o racionální ochraně přírody a krajiny, ne o zeleném náboženství, které ve svém důsledku vede k takovým, často nevratným zásahům do okolní krajiny, že přírodu prostě zabíjí.

V případě kormorána jsme uvedli situaci do normálu. Jednali jsme v zájmu přírody, její přirozené vyváženosti, v souladu s jejími pravidly. Ekonomické zájmy jsou jistě jedním z mnoha faktorů, proč kormorána ze seznamu zvláště chráněných druhů vyřadit či nikoli, ale toto posuzovat nebylo úlohou ministerstva. Chránili jsme krajinu a přírodu. Plnili jsme svoji roli. Plnili jsme to, co jsme měli. Této „náhradové“ argumentaci nerozumím a nechápu ji. Nebo lépe řečeno, chápu ji možná až velmi dobře.

 

Promiňte, ale kormorán způsobuje závažné škody v řádech desítek milionů korun. Tuto skutečnost přece muselo Ministerstvo životního prostředí brát velice důsledně v potaz. Přece stát by měl lidem poskytovat nějakou podporu. Z jakých zdrojů mají například produkční rybáři likvidovat finanční ztráty, které jim kormorán způsobí, když se k nim stát otočí zády? Neměly by být náhrady zachovány alespoň určitou dobu?

Ministerstvo životního prostředí nijak nezpochybňuje rozsah a závažnost škod působených kormoránem, nicméně jeho další zvýšená ochrana při nárůstu jeho početních stavů nebyla již dlouhou dobu odůvodněná a s ohledem na existující legislativní podmínky (nastavení zákona č. 115/2000 Sb. o náhradách škod) s sebou přineslo vyřazení kormorána ze zvláště chráněných druhů také ukončení možnosti využít tento způsob kompenzace.

Pokud by měla být nyní zajištěna nějaká podpora rybářským subjektům, tak za vhodný způsob považujeme spíše formu určitého příspěvku za ztížené hospodaření, než obnovu administrativně (a důkazně) náročného systému náhrad skutečně vzniklých škod.

 

V čem je klíč k urychlení řešení problému s kormoránem? Jak zjednodušíte administraci? Proč urychlí odstřely přenesení z kraje na obce s rozšířenou působností?   

Problém by se měl řešit tam, kde je. Proto přenášíme povolování odstřelů na obce s rozšířenou působností.

 

Můžete popsat, jak vlastně výdej takového povolení vypadá? 

Jedná se o standardní, úřední úkon a nikdo se nemusí obávat, že by jej administrativně, časově nebo jinak nezvládl.

 

Neuvažovali jste o zavedení určeného počtu odstřelů kormoránů? 

Příroda si poroučet nenechá a povinné kvóty, které vždy a všude nadělají zmatky, by přírodě ani zde nepomohly.

 

Jsou podobné kroky omezení počtu kormorána k vidění i v jiných státech EU? 

Přístup členských států je různý – lov kormoránů probíhá především v zemích s rozvinutým rybníkářstvím, jako je Francie, Maďarsko, některé spolkové země v SRN. V řadě států, zejména přímořských, však není kormorán vnímán jako závažný problém a žádná opaření proti němu nejsou přijímána.

To je mimo jiné jednou z příčin nárůstu populace, protože právě opatření na hnízdištích v Pobaltí a na pobřeží Severního moře by zřejmě jako jediná mohla přispět k regulaci počtu kormoránů. Z těchto přímořských států regulaci provádí prakticky pouze Dánsko.

 

Proč omezení nepostihlo i jiné predátory, například vydru? I tento predátor působí na revírech nemalé škody. 

Z formálního hlediska proto, že v případě kormorána není žádná zvýšená ochrana z hlediska předpisů EU vyžadována. Z věcného hlediska je také zásadní rozdíl jak v početnosti, tak ekologii obou druhů – zatímco kormoránů za dobu tahu a zimování „projdou“ desítky tisíc jedinců, vydra je striktně teritoriální (její množství je tímto limitováno) a její faktická početnost není takto extrémní (přibližně 2000 jedinců).

 

O ochraně ryb

Podporují úřady rybí druhy u nás? Například řeší úřad problém s ubývajícími rybími druhy (například pstruh obecný potoční)? Řeší tento problém? 

V rámci resortu životního prostředí je řešena například podpora obnovy populace lososa obecného. Ve spolupráci s Českým rybářským svazem je již řadu let realizován program a jeho naplňování je aktuálně podporováno ze zdrojů Operačního programu Životní prostředí.

Obnově populací dalších druhů, například i místně původních populací zmíněného pstruha potočního, je věnována pozornost na území Národních parků (NP Šumava) nebo v lokalitách s výskytem perlorodky říční, pro kterou je vazba na pstruha nezbytnou součástí životního cyklu.

Z hlediska ochrany ryb je pak zásadní především zajištění vhodných podmínek, tedy kvalitních biotopů – zde Ministerstvo životního prostředí řadu let usiluje o revitalizaci narušeného vodního režimu a prostředí vodních toků a aktivity v této oblasti jsou podporovány z resortních programů ministerstva, ale i z Operačního programu Životní prostředí.

Konkrétně podpora pstruha potočního a dalších druhů ryb, které jsou rybářsky běžně obhospodařovány, by měla být řešena v souladu se zákonem č. 99/2001 Sb. o rybářství v gesci Ministerstva zemědělství. V návaznosti na Nařízení Rady (Evropská směrnice) č. 1100/2007 jsou také v gesci Ministerstva zemědělství realizována opatření na podporu úhoře říčního.

 

Neuvažuje se o podpoře některých rybích druhů (například právě pstruha obecného potočního)? Některé generační ryby mají velkou a jejich ztráta je „nevyčíslitelná“. 

Ministerstvo životního prostředí podporuje obnovu populací některých druhů a zejména obnovu přirozeného prostředí vodních toků. Z hlediska rozdělení působnosti orgánů státní správy je však rybářství obecně a zejména v případě běžně obhospodařovaných (nechráněných atp.) ryb gescí Ministerstva zemědělství.

Pro zachování a obnovu populací řady druhů může být přitom podstatná i změna přístupu k dosavadnímu obhospodařování. V případě pstruha obecného především důraz na zachování místních linií (jedinců adaptovaných na určité prostředí toku), omezení konkurence v podobě jiných vysazovaných druhů (jako je pstruh duhový atp.) a ve spolupráci se správci toků (podniky Povodí aj.) podpora života ryb formou obnovy míst rozmnožování, úkrytů apod. (obecně přirozeného charakteru toků).

 

Jak vypadá budoucnost rybaření?

Na toto byste se měl spíše zeptat na Ministerstvu zemědělství, které má rybolov na starosti. Na druhou stranu v České republice je rybářství fenomén, kultura, mezigenerační sociální záležitost. O jeho budoucnost nemám obavu.

 

Informační okénko: Tomáš Chalupa (1974, Praha)

Vystudoval žurnalistiku, politologii a práva na UK. V druhé polovině 90. let začal pracovat v politice. Od roku 2011 do roku 2013 byl ministrem životního prostředí.

 

Autor: Viktor Krus

Nové články v rubrice

Kaprařka Šárka Kaucká: „Z rybařiny se stal byznys. Všichni se honí za kapitálními úlovky.“

admin | přečteno: 5902x | 30.05.2016 | Žádné komentáře

Šárka Kaucká je jednou z nejznámějších kaprařek na tuzemské scéně. Odjakživa …

„Ochrana trofejních ryb nefunguje. Rybáři kapitální ryby ukradnou!“ říká Dušan Hýbner, předseda SÚS ČRS

admin | přečteno: 26894x | 7.04.2016 | 12 komentářů

Dušan Hýbner. Předseda středočeských rybářů, který svým chováním připomíná neposedného …

Tomáš Flajzar o firmě Jakub Vágner Electronics: „Jakub Vágner udělal chybu. Osudovou chybu.“

admin | přečteno: 10283x | 11.02.2016 | 3 komentáře

Kauza o údajném odcizení duševního vlastnictví z firmy FLAJZAR v momentálních hodinách …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *