skingbranding-banner

ŽIVOT PORYBNÉHO: O tom, jak banda pytláků masakrovala hejna trofejních candátů. V květnu!


Slovo redakce: V minulých týdnech se nám ozval člen rybářské stráže s tou nabídkou, že by na magazínu InRybar.cz rád publikoval své zážitky z praxe porybného. Po přečtení několika příběhů jsme se rozhodli, že dané texty zveřejníme. Jde totiž o nechutné případy, které se v našem rybářském světě stále objevují. A bohužel, nikdo se nemá k tomu, aby s podobnými případy něco dělal. Výměnou za zveřejněné texty jsme danému pisateli přislíbili naprostou anonymitu.

Proč jsme se rozhodli tyto texty publikovat? Doufáme, že dané články, které budeme v budoucích týdnech a měsících zveřejňovat, povedou k nějaké formě změny, anebo přinejmenším k diskuzi mezi samotnými rybáři. Musí přijít změna! Nyní už předáváme slovo kolegovi z řad rybářské stráže, který vám má co říct…

 

Zdravím vás, kolegové!

Hned na začátku bych v krátkosti rád vysvětlil, proč jsem se rozhodl psát o tom, jak vypadají naše vody z pohledu porybného. Už mě totiž nebaví na rybářských webech číst o tom, jak rybářská stráž příkladně spolupracuje s policisty, a jak je všechno v naprostým „richtigu“. Protože není.

Pořád se mluví o tom, jak je třeba hlídat rybáře, aby nechytali přes noc. Jaký mám na to názor? Řešíme naprostý ptákoviny! Z mé letité zkušenosti prostě vím, že největší problém jsou lidé, o kterých se v posledních letech přestává mluvit – o „čistokrevných“ pytlácích nebo o „rybářích“, kteří masakrují, na co přijdou. Tihle ti jedinci jsou největší „škodnou“. Jenže nemáme na ně nějakou pořádnou páku, protože nejsme policajti.

A ještě pro některé čtenáře. Nejsem svatej. Za svou dlouhou praxi v rybářské stráži jsem udělal tunu chyb. Přesto, až se v diskuzi objeví nějakej chytrolín, co by si rád vylil srdíčko, že děláme něco špatně, tak mám pro něj jeden vzkaz: „Vezmi odznak, a pojď nám to ukázat.“ Kecat umí kdekdo, ale že by chtěl někdo nasazovat krk, to už ne.

 

Květen 2011

Strážím jednu větší plochu. Na tenhle revír se sjíždí houfy rybářů z nejrůznějších končin. Je to nádherná voda, na který jsem vyrostl. Proto mi tolik přirostla k srdci, až jsem se nakonec rozhodl, že ji budu jistým způsobem hlídat. Místní domorodce znám, jsme kamarádi. Přesto vědí, že když udělaj nějakou prasárnu, kamarádství jde stranou. Naštěstí, drtivá většina místních má stejnej vztah k týhle vodě jako já. A často mi pomůžou…

Je dopoledne. Všichni jsou v práci. Stojím na jednom frekventovaným místě, kde se rybáři střídaj jako na běžícím páse. Teď je tu ale jenom jeden místní bobkař. Jdu za ním, že ho zkontroluju. Hned vedle toho místa vtéká do revíru řeka. Je to nádhernej kout přírody, ale rybáři sem nesmí. Jde o hájenej úsek. Ryby se sem jezdí třít a mají zde trochu odpočinku před rybáři.

„Zdar, berou dneska?“ říkám rybářovi.

„Ani drb,“ odsekne a už vytahuje doklady.

„Dík,“ povídám mu, když mi dá povolenku do ruky.

„Hele, včera v hospodě mi Ludva říkal, že tu prej máte vydru,“ nadhodí.

„Jo, těch je v přítoku dost. Dělaj tam paseku,“ pronesu.

„Počkej, ty mě vůbec nechápeš. Do hájenýho jezdí maníci, kteří tam lověj ryby,“ upřesní rybář.

Najednou ztuhnu. „Děláš si srandu? Není to nějakej drb?“ ptám se.

Rybář kroutí hlavou. „Ne, ne. Prej tam jezdí nějaká skupinka. Pokládají šňůry. Měli byste s tím něco dělat,“ říká mi.

„A kdo by to měl bejt? Kdo tam jezdí?“ vyzvídám.

„Nějací měšťáci, nejsou místní. Ale nic bližšího nevím,“ ukončuje rybář

Loučím se a vracím se k autu. Vytáčím na telefonu svého kolegu porybného a o všem ho informuji. Nakonec se domlouváme, že až skončí v práci, tak sebereme loď a pojedeme se tam podívat. Pořád mi to vrtá hlavou. Kdo by mohl dělat takovou prasárnu? A proč? Uvidíme, třeba jde fakt jenom o nějaký místní tlachy.

 

Na území nikoho: První setkání s pytláky

S kolegou sedím v malým člunu. Míříme přímo do hájenýho pásma. Najednou nás obklopí hustá vegetace. Po březích přítoku rostou huňatý keře a vysoký stromy. Je tu klid a ticho. Koukám se po březích a snažím se zaregistrovat nějakou pěšinku, po který by někdo mohl chodit dovnitř a ven hájeného pásma. Ale zatím nic. Nebezpečný bažiny všude okolo jednoduše nedovolují, aby sem někdo přišel. Pak si ale všimnu zvláštního pahýlu na břehu.

„Hele, zajeď na druhej břeh,“ říkám kolegovi porybnému, který sedí u elektromotoru.

„Co tam vidíš?“ ptá se.

„Někdo usekl kus keře a nechal tam jenom pahýl. Vypadá to jako místo. Třeba tam něco bude,“ vysvětluji.

Přijíždíme ke druhému břehu. A čím více se k němu blížíme, tím více je mi jasný, že jsme něco našli. Tráva na břehu je pošlapaná. Někdo tu prostě byl. Už jsme u useknutýho keře. A najednou si všímám, že je o něj uvázanej nějakej provaz.

„Co to sakra je?“ ptá se kolega.

„Šňůra,“ procedím zuby.

Chytím šňůru a začnu ji vytahovat na loď. Je těžká. Něco na ní je. Ručkuju po šňůře, až se zjeví první návazec. Je na něm obrovskej háček, na kterým je napíchnutá drobná rybička. Nevypadá nijak „staře“. Tuhle nechutnou past nastražili nedávno. Pokračuju ve vytahování. A najednou pod hladinou vidím bílý obrys.

„Ale ne!“ zasyčím.

„Co je?“ otočí se na mě parťák.

„Candát. A moc pěkněj“ řeknu zasmušile.

„Doprčic. Ten má takovejch 80 čísel,“ řekne podrážděně kolega.

A taky že jo. Tenhle candoš je fakt nádherný. Bohužel, už není naživu. Než vytáhnu celou šňůru, tak do lodě dostaneme ještě další 3 candáty. Všechny od 70 do 80 čísel. Je nám z toho na zblití. Jak někdo může bejt takový prase? Jak někdo může vzít šňůru s rybkami a jít s tím ještě do hájenýho úseku? Tohle je fakt na zpřerážení rukou…

Na konci šňůry je uvázaná cihla, která funguje jako nějaká kotva. Kouknu se pod nohy a ve spleti ostré šňůry na podlaze člunu vidím nádherný candáty. Škoda jich. Vracíme se k prošlapanému místečku na břehu. Snažíme se zjistit, odkud vlastně pytláci přišli. Jenže tohle nezjistíme. Všude dokola jsou nebezpečný bažiny, který v některých místech člověka vcucnou jako vysavač. Nejde to jednoduše popsat. Prostě si představte hustou džungli – spadaný stromy, hustý keře, mazlavý bahno. Známky po nějaký pěšince jednoduše neexistují. Že by sem přijížděli a odjížděli lodí? Ale to by si jich někdo musel všimnout, sakra!

Pro jistotu ještě projíždíme vyšší partie přítoku. Hledáme podobný místa. Ale už se stmívá. Budeme muset pokračovat až zejtra. Problémem je, že nevíme, s kým máme tu čest. Může to bejt jeden vykutálenej jedinec, ale taky nebezpečná parta nějakejch sígrů. Ale to je jedno. Ti zmetci musí vědět, že je tady takový prasečiny dělat nenecháme.

Tohle bude ještě pořádná práce…

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

 

Autor: Rybářskej Šerif

Poznámka redakce: Uvedené názory v textu se nemusejí shodovat s názory redakce InRybar.cz.

Štítky:
Rubrika: Rybářská legislativa

Nové články v rubrice

ŽIVOT PORYBNÉHO: Zakážeme na rybách alkohol? Opilí rybáři jsou na porybné agresivní!

admin | přečteno: 15395x | 8.09.2017 | 9 komentářů

Slovo redakce na úvod: Tento seriál publikuje na InRybar.cz člen …

ŽIVOT PORYBNÉHO: O tom, jak rybářské „celebrity“ kazí mladé rybáře. Chtělo by to více zodpovědnosti!

admin | přečteno: 5853x | 26.07.2017 | 3 komentáře

Slovo redakce na úvod: Tento seriál publikuje na InRybar.cz člen …

ŽIVOT PORYBNÉHO: O tom, proč by zákaz bivakování měl platit na všech svazovkách!

admin | přečteno: 21419x | 30.05.2017 | 28 komentářů

Slovo redakce na úvod: Tento seriál publikuje na InRybar.cz člen …

Komentáře

  • Dobrý den,

    děkuji autorovi za krásně napsaný článek a protože jsem taktéž členem RS, vím přesně, že výkon práva RS není až tak jednoduchý jak se mnohým zdá.
    Zaujal mě zejména začátek článku, kde je psáno, že RS řeší ptákoviny – hlídání rybářů, kteří chytají přes noc (tzv. přes čáru). Ano, souhlasím, řešíme opravdu věci, které by se řešit nemuseli, jen je třeba je legislativně upravit. Pro mě, je daleko milejší rybář chytající „přes čáru“, který rybu chytne a poté ji zase pustí dál zpět do vody, byť ji chytne v nepovolenou dobu lovu, než a teď mi promiňte, nechci házet všechny do jednoho pytle, ale názor rybářské veřejnosti takový je, než „důchodci“, kteří razí názor – důchod mám malý a když platím svazu za povolenku, tak si v té hodnotě taky ryby od vody odnesu. Jak poznáte takového rybáře? Jednoduše! Každé ráno přifrčí na své babetě k vodě, vezme prakticky vše co voda dá a klidně se u vody přes den třeba třikrát otočí. A další věc, nebere jen ryby ve stanoveném počtu a pro svou potřebu, nýbrž je dokáže prodat v nejbližší hospodě. Tímto se opětovně omlouvám těm, kterých se to dotklo a nechovají se tak, ale věřte, že je spousta takových, kteří se takto chovají. A dokud bude v radě ČRS sedět stejná věková skupina lidí, jako jsou Ti, kteří se chovají tak jak popisuji, nikdy nebudou stát o změnu legislativy. A proč se takovéto věci dějí? Jednoduchá odpověď. 90% členů RS chodí během dne do zaměstnání a těžko může od rána chodit v pracovní dny kolem vody a hlídat takovéto nepoctivé „důchodce“, kteří mají čas zde sedět. Bylo by vhodné, kdyby se už konečně někdo zamyslel, jestli víc škodí rybář, co má prázdný „úlovkáč“ a těžko bude při kontrole hledat i sak na ryby, nebo každodenní „důchodce“, který od vody odnese vše, co mu visí na háčku?!

    Ještě jednou se omlouvám těm, kterých se toto dotklo a řadí se do skupiny „důchodci“ a při tom se u vody chovají tak jak mají a řády dodržují.

    Petrův zdar

    • S vaším názorem na neškodění sportovců kteří chytají přes čáru a rybám takzvaně neubližují nemouhu souhlasit. Takzvaní sportovci totiž jsou pro sportovní rybolov daleko větší zlo než onen důchodce co si každý den odnese násadáka a pár běliček. To že rybu může prodat v hospodě je právo každého dle občanského zákonníku. Ryba se totiž po ulovení stává vaším majetkem a s tím si samozdřejmě můžete dělat co uznáte za vhodné( darovat sousedovi, prodat za kachnu králíka nebo hodit slepicím.
      Počkejte až budete vy sám v důchodovém věku a sportovci vám zakáží dennodenně vysedávat u vody, aby jste jim „nekradl“ jejich cejny, karasy plotice nebo nedej bože násadáka.
      Tazvaný sportovec co „neškodí vodě“ totiž vědomně porušuje platný zákon o rybářství lov mimo stanovenou dobu lovu.. A dělá to obvykle pro to aby ulovil větší rybu než rybáři kteří pravidla dodržují.. a obvykle ryby nežere (proto je pouští).
      Důchodce ty pravidla dodržuje, sportovec na ně kašle(viz aktivity Nikla, Krásy : noční rybolov není zločin). Proto bych uvítal aby RS honila i ty sportovce než je začnou nahánět naštvaní důchodci že jim zabírají půl roku flek a přetahují masivním krmením ryby.
      Půlka rybářů s bivakem u vody sportovní svazové nemá co pohledávat, porušují kde co(zavážení, zakrmování, lov mimo stanovenou dobu, více prutů, táboření) , jenom proto že mají prachy a že ryby pouští?

      Až budeš důchodce budeš ještě moc rád, že si budeš moct jít nachytat kilo dvě plotic cejnů abych nechcípnul hlady, když důchody žádný nebudou.

      Milý sportovci založte si vlastní rybářský svaz , a jděte prudit na svoje vody s podložkama K50 a dalšíma ptákovinama. ČRS tu je právě pro tu většinu rybářů, takzvaní sportovci jenom parazitují.

      • Dobrý den,

        vážený pane kolego rybáři, děkuji za Váš názor, zcela jistě máte pravdu v tom, že tzv. „Lovící přes čáru“ porušují platnou legislativu, ale abychom si lépe rozuměli. Ti, o nichž jsem psal „důchodci“, neloví to co lovit mohou a tolik, kolik lovit mohou. Až budete členem RS, jistě pochopíte, že to bylo myšleno tak, že oni „důchodci“ loví a odnáší od vody ryby, jež jsou menší než je stanovená nejnižší lovná míra a v množství větším, než platná legislativa umožňuje. Takže, kdo porušuje platnou legislativu? Všichni, kterých se to týká – „důchodci“ i „lovící přes čáru“. A kdo z těchto dvou skupin více škodí našim vodám? Ten, co rybu chytne a zase ji pustí zpět, ať má 30 nebo 80 cm? Aby se mohla vytřít v našich vodách, kde je už takhle ryb pomálu. Nebo ten, co uloví kapra 25 – 30 cm a šup s ním do batohu? Takhle uloví tři čtyři, sedne na babetu a maže domů za babičkou. A odpoledne znovu ta samá situace? Tedy si za den odnese od vody třeba 10 kusů kapra 25 – 35 cm.
        No, teď mi prosím zkuste vysvětlit, jaký je Váš pohled na celou věc. Můj pohled rybáře a člena RS, je ten, že porušují legislativu všichni zmínění, ale více škody natropí na našich vodách jen jedna skupina rybářů. A prosím, věty o tom, kdo, že masivním zakrmováním někdo odláká rybu druhému ………….. To snad myslím není třeba ani zmiňovat, neb zakrmit si místo kde lovím, může každý. A to nemluvím o tom, že „důchodci“, jež bydlí kousek, si svůj flek taktéž pravidelně zasypávají krmením aby zde ryba byla. A o to víc, jsou pak naštvaní, když přijedou k vodě a nějaký další rybář jim sedí „na jejich fleku“. Ale o tom až jindy.

        Hezký den a Petrův zdar

        • Myslím si že kapr se v našich revírech přirozeně nerozmnožuje, naopak tím že se brzo nevychytá značně vyžere jikry a potravu ostatním rybám. Takže odnášení kapra z reívru je chválihodná činnost( kdybyste nevysazovali podmírové kapry tak si chudák dedeček nemusí brát kapra 30cm).
          Kapr se množí nasypáním.. tedy věc ochrany Kapra nad 50-60-70cm jedině prospívá peněženkám výrobcům bojlízu a bivaků. Naopak důchodce všechnosežerka vodě neškodí(dle mého názoruz by se kapr měl brát do 7mi kilogramů denně, tedy omezení kapra na pouhé 2kusy za den je málo, standartních 1,5-2kg násadáků se do povoleného počtu 7kg vejde 3-4 ks).

          Nikdy jsem u vody neviděl že by si někdo vzal kapra menšího než 40 cm, natož ještě 10ks 25-35cm kapříčků (to je totiž normální pytlačení) . Jestli znáte osobně tak nakopat do prdele důchodce nedůchodce, aby si už na babetu nenasednul.
          Brblavé dědky kterým jsem omylem zasednul jejich zakrmený flek posílám obratem do krajin kam slunce nesvítí, když se dožadují vyhrazování místa. Stálo mne to i trochu krve, když zakrmený flek byl cigošů. Na cigoše už nosím pistoli a na brblavé důchodce stačí pohrozit, že jim ten rybník vychytám celej (aby nebyly nenažraní).

          K článku , myslím že si paritčka správných chlapů vybráním cizí šnůry docela přišla na odměnu, čtiři candáty 70-80 cm bez práce se šikne (předpokládám že pytlácký úlovek připadne nálezci nebo si ho rozeberou policajti). A jestli chytli i partičku pytláků tak dobrej lov.
          Pytláky bych asi střílel bez soudu (stejně jako jinou škodnou), s kaprařema bych měl trochu trpělivosti (ti přece jen tak moc neškodí). Za bivak jim nasolit pokutu bivakovný (stejný jako poplatek v kempu), zadarmo se rozvalovat u revíru nedělá dobrotu (kdyby to dělal každej = cigánský kaprařský kempy u revírů nechceme).

          I masaření se dá provádět v rámci povolených norem dle rybářského řádu. Když porušují pravidla sportovci kapraři, tak ať se nediví že tu K70 taky občas někdo nedodrží. Důchodce má už jenom pár roků do hrobu, tak mu těch pár podměrečných kapříků nezáviďte. Vydra odnese mnohem víc a zastřelit ji taky nesmíte( je za 50 tisíc Kč). Za důchodce je dle okolností, polámat mu pruty třeba nebo rozšlapat záhonek kytek před domem.

          • Pravidla jsou provsechny,a je jedno jestly je to mladej nebo „důchodce“……. a říkat chudák důchodce ať si jich veme co „unese“ tohle je názor někoho kdo nema o cenách a všem kolem ryb ani potuchy!!!!! Omlouvat to tím že když je povolenka dráha,tak si to vyberu v rybách??? Ubohy!!!!!! Tak fajn jeden kapr cca 45cm ,1.7 kg když vemu průměr. 20 kaprů odpovídá ceně povolenky. A ti takzvaní “ duchodci“ co tam sedí od rána do oběda a pak odpoledne do večera….. Vidím to unas drtivá většina těch 20 kaprů má ani ne za měsíc….. Omlouvat masarinu věkem ….. Ale notak ………

      • Vážený pane. Nejsem ani sportovní rybář, ani klasický rybář. Jsem člověk, který si rád zachytá cca 3 hodiny za rok a úlovky pouští. Nemám na to a ani nechci chodit na soukromé rybníky. Chci se jen čas od času trochu zrelaxovat a myslím, že na toto má právo každý občan i bez toho, aby platil vaše nekřesťanské přízpěvky a povolenky na něco, co patří lidu. Vemte si příklad ze švýcarska kam je možno chodit s jedním prutem na většinu jezer bez povolení (nesmí být dravec).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *