DomůRybářské radyRybářská legislativaOtravu vodních ptáků olovem zdokumentovaly zahraniční studie, říká ministerstvo

Otravu vodních ptáků olovem zdokumentovaly zahraniční studie, říká ministerstvo

- Reklama -

Mezi rybářskou veřejností se dlouhodobě mluví o riziku, že v příštích letech dojde k omezení používání olověných zátěží. A to zejména proto, že podle některých studií mohou ublížit vodním ptákům.

Ilustrační foto: InRybar.cz

V minulém týdnu jsme psali o důležitém dopise, který adresoval Jihomoravský kraj Moravského rybářskému svazu. V něm byla uvedena jedna zásadní pasáž, která hovořila o tom, že rybáři, kteří používají odpadávací olověné zátěže, se dopouští přestupku.

„Rybáři, kteří používají odhazovací (odtrhávací) olůvka, která zůstávají v povrchové vodě, se touto činností dopouštějí přestupku dle § 122 odst. 3 vodního zákona,“ píše se v dopise Jihomoravského kraje, který se objevil na stránkách Moravského rybářského svazu.

Zásadním doplněním celého dopisu pak bylo i to tvrzení, že rybářské olověné zátěže mohou stát za otravou vodních ptáků. „Z hlediska Ministerstva životního prostředí je používání odhazovacích olůvek nežádoucí, a to zejména tam, kde se k olovu, které leží na dně vodní nádrže či vodního toku, mohou dostat vodní ptáci hledající potravu,“ uvedl ve zmíněném dopisu resort životního prostředí.

 

Ministerstvo životního prostředí: Olovo představuje riziko

Jak celou situaci ohledně rybářský zátěží z olova vnímá Ministerstvo životního prostředí? Chce úplný zákaz olověných zátěží, anebo hodlá s rybáři najít kompromis? Za resort životního prostředí odpovídala tisková mluvčí Dominika Pospíšilová.

„Vadí“ ministerstvu životního prostředí jen odpadávací olověné zátěže, které se používají při lovu ryb, anebo všechny zátěže (např. drobné broky, anebo zátěže, které rybář vytáhne z vody), ale u kterých hrozí riziko utrhnutí, kdy zůstanou ve vodě?

V případě olova využívaného jak v myslivosti (střelivo), tak rybářství (zátěže) vzniká riziko především vstupem do potravních řetězců, kdy se broky či zátěže v případě pozření živočichy (typicky ptáky filtrujícími potravu ze sedimentů) v kyselém prostředí trávicího traktu rozkládají a dochází k intoxikaci živočichů.

Často nejde o letální případy (smrtelné případy, pozn. redakce), nicméně olovo působí toxicky již v minimálním množství (ovlivňuje nervovou soustavu, rozmnožování aj.) a zároveň se v toxické formě ukládá v orgánech a dochází ke kumulaci v rámci zmíněných potravních řetězců. V tomto smyslu mohou problém představovat zejména odpadávací olůvka spíše než navázaná, která se vytáhnou (u nich nastává problém, když se vlasec přetrhne).

Ministerstvo životního prostředí uvádí, že ohledně používání rybářských zátěží bude „do budoucna nezbytná koordinace postupu s Ministerstvem zemědělství.“ Co to prosím znamená?

Ministerstvo životního prostředí i na základě dosavadních jednání se zástupci rybářů a myslivců preferuje regulaci (nadbytečného) využívání olova na základě nelegislativních, metodických postupů a dobrovolných závazků.

Koordinace postupu s Ministerstvem zemědělství by tedy měla spočívat především v komunikaci s rybářskými organizacemi tak, aby docházelo k náhradě olověných zátěží tam, kde je to možné, zejména pokud jde o hromadné akce, jako jsou různé závody apod., kde by pak docházelo například k vysoké kumulaci odpadávací zátěže apod.

Ministerstvo životního prostředí uvádí, že rybářské zátěže ohrožují vodní ptáky, kdy se mohou olovem otrávit. Byla v praxi sledována nějaká otrava vodního ptáka kvůli rybářské zátěži, myslím v České republice?

Případy otrav vodních ptáků (akutních i chronických) olovem, včetně výše zmíněné kumulace v rámci potravních řetězců, jsou zdokumentovány řadou zahraničních studií. V České republice dle našich informací rozsáhlejší systematická studie, která by tyto příčiny úmrtí či otrav ptáků vyhodnotila, není k dispozici.

Nicméně je tu kupříkladu starší práce F. Havránka z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, která uvádí odhad míry intoxikace olovem u volně žijících kachen na 35 % populace. Aktuálnější studie, které má Ministerstvo životního prostředí k dispozici, se týkají rozsahu postřelení u vodních ptáků (konkrétně husí), nikoli obsahu olova v důsledku jeho konzumace.  

A jak tedy vodní ptáky negativně ovlivňují rybářské zátěže?

Pokud jde o prokázání přímé souvislosti intoxikace olovem s použitím rybářských zátěží, je samozřejmě problémem skutečnost, že pozřené olověné broky či střely nebo zátěže se cca během jednoho měsíce (dle velikosti) v trávicím traktu ptáků zcela rozloží, anebo jsou vyloučeny.

Pokud by tedy nebyl zachycen konkrétní případ bezprostřední konzumace olověné zátěže je možné souvislost dovozovat pouze z dostupnosti olova, které může být ptáky zkonzumováno (tj. bez rozlišení, zda jde např. o broky či zátěže). Přímé prokázání je obtížné, na druhou stranu je ale zjevné, že olovo v těchto případech riziko představuje

 

Pro vysvětlení: Český rybářský svaz to vidí jinak

Český rybářský svaz v minulosti uvedl, že v Čechách NEEXISTUJE prokázaná otrava olovem, pocházejícím z rybářských olůvek. Studie, kterou ECHA Evropské komisi předložila, podle řady názorů vychází z několika pečlivě vybraných studií tak, aby cíleně škodlivost olova v přírodě pro vodní ptáky prokázala. V několika případech dokonce vychází ze studií, jejichž závěry jsou zcela odlišné od těch, které následně prezentovala ECHA.

„Olovo jako takové je v přírodě de facto neškodné – velmi rychle zoxiduje, potáhne se slabou vrstvou a dále s prostředím nijak nereaguje. Stačí se podívat na časté nálezy kulek z Napoleonských válek, které jsou i po staletích prakticky nedotčené,“ argumentovali rybáři.

Přidejte i vy své hodnocení
- Reklama -
- Reklama -
- Reklama -

Nejnovější články

Akční nabídky

Nejnovější techniky

Nejnovější články

Akční nabídky

Nejnovější techniky

1 komentář

  1. Zdrojem olova byly a jsou v některých případech doposud broky používané k lovu vodního ptactva. Trhací olova jsou příliš velká na to aby je vodní ptáci pozřeli a jsou ve větší hloubce, kde se na ně vodní ptactvo nedostane. Z hlediska rozpouštění jsou většinou pasivovány, či některá zátěž je opatřená nátěrem. Naopak broky jsou v malé hloubce na rybnících, kde je kachny snadno pozřou. Tedy shrnuto ekologové pláčou dobře, ale na špatném hrobě.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama -

Akční nabídky

- Reklama -