Šokující událost, která se odehrála v pátek 20. června v Německu, kde policista zastřelil agresivního sumce velkého, rozvířila debaty o tom, kde je hranice mezi ochranou člověka a ochranou ryb.
V diskuzích pod článkem jedni argumentují tím, že člověk musí stát v žebříčku ochrany nejvýše, druzí upozorňují, že ryba nemá ze své podstaty možnost výběru.
Sumec se člověka straní
Nejdříve si shrňme, co se na německém jezeře Brombachsee odehrálo. Nedaleko městečka Weissenburg odstartoval hudební festival elektronické hudby Burning Beach. V oblasti v ten den panovaly teploty nad 30 stupňů, takže se mnozí návštěvníci rozhodli využít místní jezero k osvěžení.
Kolem 15. hodiny došlo k prvnímu ataku na jednoho z návštěvníků festivalu, do 17. hodiny se incident ještě čtyřikrát opakoval. Přivolaná policie se rozhodla rázně zakročit a pro okolí nebezpečného sumce zlikvidovat střelnou zbraní. Tolik fakta.
Většina odborníků i samotných rybářů se shoduje na tom, že sumec, přestože se jedná o vrcholového predátora střední Evropy, se člověka takřka výhradně straní. A zaútočí na něj pouze v případě, že chrání dosud nevykulené jikry na svém hnízdě.
Ovlivněný pohled nás rybářů
Tak tomu bylo s největší pravděpodobností i v tomto případě. Mlíčák musel být coby ochránce svého potomstva pod obrovským tlakem. Nejdříve se po vodě rozléhala rytmická hudba a do toho se po několika hodinách začali v jeho pohledu objevovat narušitelé, kteří ohrožují jeho chráněný poklad.
Je zcela nezpochybnitelné, že dravec v tuto chvíli nemá příliš na výběr. Nemůže si svoje hnízdo sbalit do baťůžku a odnést ho na jiné místo. Musí situaci nějak vyřešit. A instinkt mu velí jasně – chránit.
Na druhé straně je potřeba si uvědomit, že my coby rybáři budeme mít na celou situaci ovlivněný pohled právě s ohledem na náš koníček. Kvůli tomu, že se ryby snažíme v obecné rovině chránit. Že jim vytváříme co nejlepší podmínky pro život. Ale většinová společnost (a bude mít pravdu) bude hovořit o tom, že lidský život je důležitější než život rybí.
Ryby do škamen nechodí
Nejúčinnější je samozřejmě prevence – tzn. vytváření ochranných pásem, ve kterých se mohou ryby v klidu vytírat a kde je neruší nejenom rybáři, ale i občanská veřejnost. Hodně pomáhá budování umělých trdlišť (jaké např. organizuje pro candáty na Orlíku ichtyolog ČRS Pavel Vrána).
Jenomže ryby nejsou stroje. Ani nedisponují dostatkem rozumu, abychom jim ve školních škamnech vysvětlili, že jenom námi vyznačená místa jsou pro ně bezpečná. Ryby se řídí jinými zákony. A s tím, jak jim jako lidé zmenšujeme jejich biotop, jim omezujeme jejich možnosti.
Po bitvě je každý generál. Jako ideální se s odstupem několika dní jeví uzavření dané části pláže. Pro ochranu lidí. I pro ochranu sumce a jeho poslání. Jenomže pokud jsme na začátku článku hovořili o stresu sumce, v podobné pozici byl i policista, který má za úkol předně chránit lidi. A proto mám pro jeho (a jeho velení) rozhodnutí pochopení.
Pro nás může celá situace znamenat zamyšlení, jak bychom se jako společnost měli v podobné situaci zachovat příště. Protože smrt sumce chránícího své mladé byla rozhodně zbytečná.
Foto: InRybar.cz
Už ten název toho článku je absurdní.
V tomto případě by měli mít právo ryby a ne lidi!!
A ta zbraň je střelná. Střelecké jsou soutěže….
Díky za upozornění. Už opraveno.
Posune napsané. Ještě by bylo zajímavé vědět, jestli ten sumec byl jeden ze 100 nebo jeden z 1000.