U vody se občas odehraje něco, co zůstane v hlavě ještě dlouho po návratu domů. Na jednom maďarském revíru se stal příběh, který rybářům nahání husí kůži. Opravdu se podařilo chytit tu samou rybu dvakrát během jediné hodiny?
Rybářské historky často zní neuvěřitelně, ale právě tyto okamžiky jsou důvodem, proč se k vodě vracíme. Razantní záběr, dlouhý souboj a napětí až do okamžiku zvážení – to jsou chvíle, kdy se čas zastaví. A tenhle případ si rozhodně zaslouží pozornost: dva totožné úlovky, necelá hodina rozdílu a spousta otazníků.
Dvakrát stejný veslonos?
V Dunavarsány, na jezeře Füzespart Horgásztavak, se během srpnového výjezdu odehrála scéna jak z filmu. Dva kamarádi během jediného dopoledne zdolali dva obrovské veslonose, jenže podle všeho to mohl být jeden a tentýž kus.
První souboj byl pořádná bitva. Záběr, 40–50 minut adrenalinu, ryba několikrát vyskočila z vody a dala jasně najevo, že se nedá snadno přemoci. Po vylovení jí rybáři navážili 28 kilogramů a pustili zpět.
Jenže sotva po hodině přišel další záběr. Tentokrát trval souboj asi půl hodiny, ryba se držela víc při dně, ani nevyskočila. A znovu – váha kolem 28 kg, délka 140 cm. Náhoda? Možná. Ale pravděpodobnější je, že šlo o jednoho a toho samého „štamgasta“.
Zabral na stejnou nástrahu ve stejném místě
Bányai István, zkušený rybář a pravidelný návštěvník revíru, měl pruty osazené klasicky: na jednom 20mm halibut peletu, na druhém tygří ořech, na který běžně loví amury. Jenže právě tenhle tygří ořech zachutnal veslonosovi. A to hned dvakrát na stejném místě. I tahle maličkost nahrává teorii, že se opravdu jednalo o jednu a tutéž rybu, která se vrátila na stejné místo.
Neuvěřitelný „dvojzápas“ se odehrál už loni. Fotografie tehdy István sdílel na svém facebookovém profilu, ale až s odstupem se dostaly do širší rybářské komunity a rozvířily diskuse. Jezero Füzespart, ležící nedaleko Budapešti, je menší, ale intenzivně obhospodařovávané. V seznamu druhů figuruje i právě veslonos americký, což z revíru činí velmi atraktivní rybník.
Smutná vzpomínka: veslonos, který zmizel
Radost z podobného úlovku je dobré vyvážit i připomenutím, že ne všem druhům veslonosů se daří. Jeden z největších sladkovodních obrů – veslonos čínský (Psephurus gladius) – byl v roce 2020 oficiálně prohlášen za vyhynulého. Poslední spolehlivé záznamy pocházejí z roku 2003, další průzkumy už žádného jedince neobjevily. Hlavní viníci? Přehrady, které přerušily migrační trasy, a jejich nadměrný rybolov.
Je to tvrdá připomínka, že i ti největší vodní giganti nejsou nesmrtelní. O to cennější jsou chvíle, kdy máme možnost se s nimi potkat – a třeba i dvakrát během jediné hodiny.
Zdroj: Pecaverzum, foto: InRybar.cz
