Sedíte u vody, přijde jeden záběr, druhý, třetí – a pak ticho. Náhoda? Ne. Ryby téměř nikdy neplavou samy. Když pochopíte tohle jejich chování, máte vyhráno.
Náhoda? Ani omylem. Hejnové chování je jedním z nejdůležitějších principů rybího života – a kdo mu rozumí, má u vody obrovskou výhodu. Tak proč většina našich kaprovitých ryb žije v hejnech?
Více očí = menší šance skončit v tlamě štiky
Hlavní důvod je prostý: bezpečí. V hejnu ryby neustále „hlídají“ okolí. Zatímco část z nich se krmí, jiné sledují, co se děje kolem. Jakmile se přiblíží dravec, většinou si ho všimne jedna ryba – a to bohatě stačí.
Varování se šíří bleskově pomocí řeči těla. Vzpřímené ploutve, prohnuté tělo, trhavý pohyb. Žádné tajemné feromony, žádná chemie ve vodě. Prostě signál, který se během zlomku vteřiny přenese celým hejnem.
A pozor, říká se, že stejné signály mohou ryby používat i při podezření na nebezpečí od rybáře. Ano, i vaše nástraha může spustit poplach.
Dravec útočí na jednotlivce. Hejno mu to komplikuje
Když štika nebo candát zaútočí, málokdy to je bez rozmyslu. Většinou si vybere jednu rybu – často slabší, zraněnou nebo tu, která vybočila z hejna. Jenže ve chvíli, kdy se hejno dá do pohybu, vznikne chaos.
Pro dravce je extrémně těžké udržet pozornost na jediném cíli. A právě proto často čeká, až se některá ryba opozdí nebo vzdálí od ostatních.
Pro rybáře jasný signál: ryba mimo hejno je nervózní ryba. A nervózní ryby dělají chyby.
Hejno šetří energii. Stejně jako cyklistický peloton
Další důvod, o kterém se tolik nemluví, je úspora energie. Ryby plující těsně za sebou čelí menšímu odporu vody – podobně jako cyklisté jedoucí v háku.
Ve větším proudu nebo při delších přesunech drží ryby rozestupy jen na pár délek těla. V klidných vodách si mohou dovolit větší odstup. Výsledek? Méně námahy, více energie na růst, tření i krmení.
Obří hejna nejsou mýtus. Jen je dnes vidíme méně
V minulosti byla zaznamenána obrovská hejna plotic, hlavně v řekách – stovky metrů dlouhá, tisíce ryb pohromadě. Nejčastěji na jaře, kdy ryby migrovaly na trdliště.
Dnes už jsou podobné úkazy vzácnější, ale princip zůstává stejný: když se ryby stěhují, jdou cíleně za bezpečím a potravou.
Hejno není stálá parta. Ryby se neustále „přelévají“
Jedno hejno neznamená stále stejné ryby. Některé kusy se oddělují, jiné se přidávají k dalším skupinám. Někdo zůstane celý život „věrný“, jiný je věčný tulák.
Platí ale jednoduché pravidlo:
čím menší ryba, tím větší hejno. Malé ryby potřebují ochranu. Velcí kapři nebo parmy si často vystačí v menší skupině.
A že ryby drží jen s vlastním druhem? Ano – učí se to už krátce po vylíhnutí.
Krmné hlídky: proč cejni mizí a zase se vrací
Velké hejno znamená hodně hladových tlam. Jakmile potrava dojde, ryby se přesunou jinam. Cejni jsou typickým příkladem – často obcházejí „krmné trasy“, kde se jim v minulosti osvědčila potrava, například patentky.
Cestou sice ochutnávají, ale zastaví se jen tam, kde se to opravdu vyplatí. Někdy urazí i několik kilometrů denně. Náročné? Ano. Ale pořád bezpečnější než být sám.
Zdroj: Angling Times, foto: InRybar.cz
