Na severu Čech se nachází nádrž Farského, která je podrevírem Bíliny 6. Tato lokalita je oblíbenou rybářskou destinací, kam rybáři vyráží rybařit. Jenže! V září loňského roku došlo na této nádrži k propadu dna, což výrazně zhoršilo kvalitu vody v daném revíru. Bohužel, kvůli tomuto propadu dna uhynuli krásní kapři, candáti nebo sumci. Severočeský územní svaz nedávno informoval o tom, že na nádrži je možné už opět rybařit. Ovšem s nasazováním nových ryb rybáři ještě vyčkají. Proč?
Severočeský územní svaz informoval o tom, že kvalita v nádrži Farského se výrazně zlepšila, takže je možné zde opět rybařit. „S okamžitou platností informujeme o obnovení rybolovu na nádrži Farského (Bílina 6, podrevír 9 II). Rybolov bylo možné obnovit s ohledem na zlepšení kvality vody,“ uvedl Severočeský územní svaz.
Na podzim v tomto revíru uhynuly krásné ryby, třeba velcí kapři candáti nebo sumci. A tyhle ztráty bude zapotřebí doplnit. Ovšem severočeští rybáři se rozhodli ještě počkat. „Se zarybněním nádrže bylo prozatím rozhodnuto vyčkat z důvodu ověření dlouhodobé kvality vody, kterou budeme nadále sledovat, a vyhodnocení stavu přeživší obsádky ryb. V případě, že nedojde ke zhoršení kvality vody, přistoupíme na podzim k obnově odpovídajícího druhového složení rybí obsádky,“ vysvětlují severočeští rybáři.
Co se vlastně stalo na nádrži Farského?
Jak vlastně dojde k propadu dna na nádrži typu Farského? Je třeba si uvědomit, že daná oblast je poddolovaná, takže může dojít k propadu. To vysvětluje mluvčí severočeských rybářů Jan Skalský:
„Realita je prostá, buď dojde k propadu do starých štol a chodeb, nebo ještě k tomu vlivem chemických procesů dojde i k tzv. zahoření – část uhlí vyhoří, vytvoří se dutina a ta se následně například tlakem vody propadne (případ nádrže Farského). Sice na území, kde se zahlazovaly stopy hornické činnosti, jsme jako rybáři spousty vod získali, a jistě ještě získáme, ale musí se brát i riziko. Ostatně, i proto se k mnoha stavbám u nás na severu musí vyjadřovat i Báňský úřad.“
S jistou mírou nadsázky se dá říci, že podobné jevy nejsou na severu Čech ničím výjimečným. „Stačí jet po mnoha silnících a člověk dle nerovností pozná, kde se to propadá. Ostatně proč třeba trvala tak dlouho stavba mostu pod Hněvínem? Zjistilo se, že v podzemí, ač to nebylo na povrchu zřejmé, zahořelo také uhlí,“ uzavírá mluvčí Jan Skalský.
Redakce InRybar.cz
Ilustrační foto: Severočeský ÚS
