Kandidát na předsedu Českého rybářského svazu Dušan Hýbner sepsal velice poutavý text o jeho vizích, jak by se měla upravit rybářská pravidla. Dušan Hýbner naráží na hned několik palčivých témat, která prostě trápí rybářskou veřejnost už dlouhá léta. Kandidát na předsedu Českého rybářského svazu například navrhuje zvýšení lovných mír dravých ryb, snížení limitu ponechaných ryb nebo výrazné omezení používání dvoj a trojháčků. Přinášíme kompletní přepis textu Dušana Hýbnera, který byl zveřejněn na webu dusan2018.cz.
Na webu dusan2018.cz se píše:
Sněm Českého rybářského svazu, z.s. se pomalu blíží a já přicházím s dalším tématem, které bylo zařazeno do mého volebního programu.
Bližší podmínky výkonu rybářského práva, dále jen BPVRP, stanoví uživatel rybářského revíru podle § 13 odst. 9 zákona o rybářství v povolence k lovu. V současné době jsou BPVRP hodně diskutovaným tématem mezi rybáři i funkcionáři. Určením BPVRP nesmí podle platného stanoviska Ministerstva zemědělství uživatel rybářského revíru změkčit zákon a zároveň v BPVRP nesmí stanovit výjimky.
Osobně velice vítám možnost pro uživatele rybářských revírů si na svých revírech tyto podmínky určit, a to zejména ve vztahu k ochraně ryb a našich revírů. Každý rybářský revír je totiž specifický a vyžaduje jiný přístup jak z hlediska podmínek lovu, tak k ochraně ryb. Pokud mám být konkrétní, tak se jistě shodneme na tom, že jiný přístup vyžaduje malý potok, jiný velká řeka či přehradní nádrž. A kdo jiný by měl tyto potřeby lépe znát a BPVPR navrhovat, než hospodář daného revíru.
Co je však naprosto špatně pro členskou základnu? Především to, že BPVRP jsou i v základních principech zcela odlišné na jednotlivých revírech, kdy se v této spleti předpisů rybáři ztrácí a popisy revírů se nám rozrůstají. Základní BPVRP by měly být v celém svazu jednotné! Jsem rád, že se nám již podařilo v letošním roce některé z nich nastavit a to zejména v oblasti ochrany ryb. Součástí povinné výbavy rybáře bude povinnost mít při lovu podběrák, byl zakázán používat vylovovací hák (gaf), bude zakázán lov na tzv. srkačku a nově budou zakázány trojháčky v jarním období do zahájení lovu dravců. Všechny tyto novinky vstoupí v platnost 1. ledna 2019 a jistě povedou ke zvýšené ochraně našich ryb. Všemu předcházela dlouhá jednání v Hospodářském odboru při Radě ČRS a v jednotlivých ÚS, neboť se bez většinové podpory pro dané návrhy neobejdeme.
Co je třeba upravit?
Vzhledem k mnohdy až „šílené“ složitosti bližších podmínek vítám a podporuji myšlenku bližší podmínky zjednodušit a strukturalizovat tak, aby rybář jednoduše našel příslušné předpisy a orientoval se v nich. Příkladem může být lov z lodí, který je upraven v různých předpisech. Pokud by rybář v obsahu našel, že na straně č. XY je vše o lovu z lodí a tam si v několika málo jasných větách přečetl, že lov z lodí je povolen pouze tam, kde je to uvedeno v popisu revíru, měl by svůj rybářský život jednodušší. Dalším příkladem může být kapitola „Jak postupovat v případě ponechání ryby“. Jednoduše, stručně a věcně. Určitě by se pak rybářská stráž mnohem méně častěji setkávala s povolenkami, kde chybí kusy ryb, váhy apod.
Snížení počtu ponechaných ryb: Jisté však je, že jen tato opatření nestačí. Jsem připraven prosazovat v rámci dalších kroků vzájemnou dohodu v celém ČRS na omezení úlovků, neboť denní limit je v současné době velmi velkorysý. Není možné, aby nám 5% rybářů odlovilo 30% nasazených ryb (jak vyplývá ze statistik). Omezením všech úlovků by se nám určitě nesnížila výtěžnost revíru. Ryb by se ulovilo nepochybně stejně, ale úlovky by byly docíleny rovnoměrně po delší časový úsek a pro větší počet rybářů. Revíry by poté byly pro více rybářů atraktivní po celý rok a ubylo by takzvaných nájezdů na revíry, kde právě bylo vysazeno. Dokud však budou prostředky z redistribuce rozdělované dle 1 kg usmrcené ryby, nevidím velkou šanci na přijetí omezení úlovků. Redistribuce by měla být dělena procentuálně ve vztahu k rozloze revírů, počtu docházek a úlovkům.
Zvýšení lovných mír dravých ryb a omezení dvoj a trojháčků: Měli bychom také více chránit dravé ryby, a to vzhledem k jejich ceně, dostupnosti násad a vyšší mortalitě. Jako smysluplná opatření vidím ve zvýšení lovné míry štiky obecné na 60 cm, candáta obecného na 50 cm a okouna říčního na 20 cm. Dále bych byl pro zavedení pouze jednoho jednoháčku při lovu na rybku a její části, s výjimkou lovu sumce velkého. Zde bych jako podmínku pro použití více háčků (trojháčků) zároveň viděl minimální velikost nástražní ryby 25 cm.
Důslednější ochrana lína: Řešit bychom měli ale i lína obecného, který z našich stojatých vod mizí před očima. V současné době v našich revírech nenachází optimální podmínky pro přežití a přirozenou reprodukci. Vše řešíme jarním vysazováním dvouletých a víceletých násad, které se bohužel i přes nové omezení (4 ks denně) během několika dní, zejména v jarním období, odloví. Řešením by mohlo být jeho zařazení mezi vyjmenované druhy ryb, zvýšení lovné míry na 30 cm, nebo omezení denního úlovku na 2 ks. Rovněž tak bych souhlasil i se zákazem používat lína obecného jako nástražní rybu. Za současné situace a vzhledem k ceně je to prostě „luxus“, který si nemůžeme dovolit.
Ochrana původních rybích druhů: Jako důležité téma vidím i naše reofilní druhy ryb, které z našich vod také pomalu mizí. Zvýšenou pozornost by si např. zasloužila parma obecná. Bylo by vhodné zvýšit její lovnou míru na 50 cm, nebo ještě lépe ji celoročně hájit. Už samotné zvýšení míry by nepochybně vedlo k větší šanci na přirozenou reprodukci a zvýšení populací této cenné reofilní ryby v našich tocích.
Ochrana pstruhových vod: V rámci úpravy BPVRP spatřuji nutnost větší ochrany pstruhových vod a to zavedením zákazu používat háčky s protihroty. Na pstruhových vodách jde o co nejrychlejší možné vyháčkování ryby ve vodě a omezení manipulace s ní. Uvítal bych kategorizaci pstruhových revírů. A to na revíry, kde budou pouze původní divoké ryby a revíry, kde budeme nasazovat ryby z umělých odchovů hlavně pro spotřebu lovících.
Další palčivá témata, která je nutné řešit
Velmi diskutovaným tématem současnosti je také tzv. „přítomnost lovícího u udic“. Rybářská stráž a ani rybáři nemají zcela jasno, co znamená slovo „neprodleně“ a dochází ke konfliktům a různým výkladům. Nemyslím si, že je řešením stanovení vzdálenosti, která sama o sobě nezajistí okamžitou manipulaci. Domnívám se ale, že je na místě význam slova „neprodleně“ ve smyslu přítomnosti u udic přesně definovat. Podobně vidím problematiku podsekávání ryb na zimovištích, kdy chybí jasná definice, co je myšleno podsekáváním nebo např. zakázaným samosekem. Takových nejasností je v BPVRP více a celé si zaslouží revizi a doplnění definic.
Musíme rovněž lépe pracovat při zachování, či dokonce obnově populací lipana podhorního či pstruha obecného potočního, podporovat chov těchto druhů ryb a vracet je do vhodných toků. Je nutné zachovat a hlavně daleko více podporovat líhně a rybochovná zařízení, která naše MO provozují mnohdy na hranici svého obětování.
Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství si pak musíme dále definovat body, co vše může uživatel v rámci BPVRP na svém revíru určit a na co je již třeba výjimka. Také musíme být silní při vyjednávání na Ministerstvu zemědělství a na Ministerstvu životního prostředí. Musíme umět využívat všechny dostupné dotační programy v oblasti rybářství, životního prostředí a ekologie.
To je jen několik základních myšlenek, co vše bychom mohli nebo měli udělat. Zachování rovnoměrné vyváženosti všech rybích druhů ve svazových vodách je naší povinností. Hleďme do budoucnosti, aby se nám nestalo, že děti našich dětí některé rybí druhy uvidí již pouze v encyklopediích.
Zdroj: dusan2018.cz
Redakce InRybar.cz
Ilustrační foto: archiv InRybar.cz
Souhlasím s vámi ve všech bodech. Navíc jsem pro sjednocení ČRS s MRS. Proč mají rybáři bydlíci na hranici mít problém, když nemohou sedět jednou prdelí na dvou revírech s odlišnými pravidly. Sám chodím na ryby si odpočinout a ne si nachytat na několik obědů a nebo( fuj) ryby prodávat dál. Všem co mají podobné manýry se snažím vysvětlit, že to co dsežerou a nebo prodají užnikdy nechytnou. Naštěstí ty co mám kolem sebe, jsou stejného ražení. Držím Vám všechny palce. 👍🏻🐟
všechno pěkný ale kde je nějaké hájení tekoucích vod?např řeky od 16 červena,takle pomůžeme rybám..
CRS chce aby rybáři pravdivě zapisovali úlovky kvůli statistice, ale výsledky se jim pak nelíbí a následuje řada omezení. Tato omezení ovsem budou vést jen k dalšímu rustu pytlactvi. Navic, všude se sadí tisíce kg kapra… Kaprodrom vedle Kaprodromu, a pan Hýbner by k tomu pak chtěl velikost nastrazky min. 25cm?! Jasný takovou nastrazku dávám na sumce. Už vidím jak chytám na takovou rybku candata a k tomu ještě na jednohacek. Možná by bylo lepší sadit min kapra, min dedků a vanickaru u vody, a hlavně z toho min bordelu po boiliesu a plechovek od kukuřice atd., který tahám pokaždé od vody. Na dravce by zbylo víc peněz. Takže za mě zase zavést průměr boilies min 50mm pro kaprove vanickare, ať je to tedy spravedlivé pro všechny. Petrův zdar všem a min kaprů v našich vodách.
Naprosto souhlasim se zavedenim rocnich limitu ponechanych ryb. Jsem sice zacatecnik rybarici na svazovkach prvni rok, ale za cca 15 vychazek na polozenou se mi kapra chytit nepodarilo. Proste vychytano ( Berounka, Sazava, tunky, Cakovice, Vysoke Myto)…na soukromych mi to funguje takze rukama to uplne nebude.
Potkavam tam ale lidi co maji vedle chatu, ve vezirku pokazde rybu protoze nahozeno maji cely den. Krom toho porybneho tam videli naposled pred 10 lety.
Jak to provest? Nova stranka v povolence se zapisy kusu uslechtilych ryb, s chlivecky pro carkovani treba po 5 rybach (odpovidajici zapisum v predchozi casti) pro kontrolu u vody + kontrola po vraceni povolenky + doplatek pri presahnuti nebo nevydani povolenky na dalsi rok (nebo se snizenym limitem)
Realne bych pocet ryb odvozoval od typu povolenky, jen uzemni nejmene, celorepublikova nejvice…proste podle toho kolik penez nasypu do systemu, na tolik ryb mam narok
P.S. – drzim palce u voleb 🙂
Petrův zdar vážení kolegové. Budu stručný-jakékoli restrikce k lovu ryb v minulosti se míjely účinkem. Rybáři je nepsali,prostě je kradli. A mám zato,že v současné době,kdy je MO ČRS k povolence vydán zdarma duplikát(její pokračování),vyhovuje jak rybářům,tak hospodářům v závislosti statistiky úlovků(protože ryba nezapsaná je z hlediska statistiky pořád ve vodě a i od toho se vyvíjí následné zarybňování).
Petrův zdar,zde,jak vidím,žádný další komentář.. Ani ze strany pana Viktora Kruse..?-rád bych jen podotknul,že s p.Krusem jsem asi na správné vlně,předpokládám že na nějakém vrcholu,ale asi se trochu míjíme.. Vzhledem k různým ‚komentářům‘,kdy různí lidé píší ale z gramatického hlediska naprosto špatně,předpokládám,že neumějí ani správně přečíst rybářský řád(vyložit si,co se v něm píše..jsem asi ‚staromil‘,ale mě je z něj převážně vše jasné). Náš ČRS ‚prohnilý‘ NENÍ!!!(to,pro p.Kruse-je to spíš o tom,že Čech má vždy tendenci nacházet v jakýchkoliv pravidlech dírky,kudy ‚proklouznout‘..!),náš systém vedení-členství,lov,zarybňování,atd.,nám závidí celé širé okolí v Evropě!!! Ale díky různým diskreditujícím tlakům lidí,kteří hledají především svůj zdroj,třeba obživy,se objevují různé tlaky od klaky(tj.tleskačů),jak je ryb.řád špatný,včetně třeba ČRS(to,pro Vás,p.Krusi míněno není! Myslím jen,že se na vrcholcích imaginárních vln někde míjíme..). Pro pochopení ryb.řádu stačí obyčejný ‚selský’rozum,i když souhlasím s tím,že by se mohl v určitých pasážích poupravit.. A teď co?-ztrhne se bouře..?!
Vážení,
a co takhle zrušit míru Sumce velkého? Je to extrémně přemnožený dravec který páchá neskutečné škody na revírech. U Candáta je to s lovnou mírou sporné – vzhledem k jeho úmrtnosti po vrácení do revíru. U Štiky – prosím, u Kapra bych dal míru 45 nebo dokonce 50 cm. A omezil bych týdení limit ušlechtilých ryb.
A zvýšit počet kontrol na revírech. Za takové přestupky jako ponechání si většího počtu ryb či ryb neodpovídajícich povoleným normám, bych vyloučil člena okamžitě a to DOŽIVOTNĚ z řad ČRS. Je totiž divné, že členovi, který neměl u sebe Zemský lístek (zapomněl doma či v autě) zadrží povolenku na stejnou dobu, jako rybáři, jež si ponechal rybu pod či nad měrečnou či chytá na tři pruty.
Osobně já i celá moje rodina máme ryby rádi, ale představa, že každý týden bychom měli sníst jednu rybu , by mi toto chutné zpestření jídelníčku docela zprotivilo.
Ale i tak, jakékoli omezení váhy či kusů nezamezí tzv. řezníkům plundrovat voda RS.
To je můj názor, s kterým souhlasí většina rybářů s kterými se na toto téma u vody bavíme.
Kdo za to může?
Rybařím cca 50 let. Za minula problém s Lipanem či Potočákem nebyl. Kdo nechal líhně přejít do soukromých rukou? Kdo z toho měl profit?
A postřeh za posledních pár let.
Když si organizace nasadí pstruha do revíru, tak jej „vysype“ do dvou – třech tůní a pár zasvěcených jedinců má po tři týdny žně. Ostatní si ani neškrtnou.
Inu, rozvoj je rozvoj,že?
A já si myslím, že za to může přemnožená vydra, kormorán, norek…
Co toto jsou za keci . Nicmene tady mame 10 ryb za mesic a 40 za rok . To se mi zda dost . Kdyz je rybar sikovny a jde cilene po vetsich rybach tak se lehce dostane pres 200 kg . A to uz treba nam staci a to mame ryby hodne radi .