Tato pozoruhodná ryba je důkazem, že příroda si někdy neklade žádné limity. Dýchá vzduch, dorůstá délky menší lodě a o své potomstvo pečuje způsobem, který u ryb nemá obdoby.
Když se na hladině amazonské řeky ozve hlasité „loknutí“ a voda se na okamžik rozestoupí, není pochyb. Připlouvá arapaima gigas – ryba, která spíš než rybu připomíná dávného vodního plaza. Jeden z největších sladkovodních obrů planety, symbol divoké Amazonie a sen dobrodruhů z celého světa. Mezi nimi i českého rybáře Jakuba Vágnera, který se s tímto gigantem setkal tváří v tvář.
Obr s červeným ocasem
Arapaima, místně známá jako pirarucu nebo paiche, obývá pomalu tekoucí řeky, zaplavené lesy a jezera amazonské pánve. Její tělo je dlouhé, silné a chráněné tvrdými šupinami, které mají tmavý střed a světlejší okraje. Směrem k ocasu přechází zbarvení do výrazné červené – právě odtud pochází název pirarucu, tedy „červená ryba“.
Dříve se věřilo, že arapaimy dorůstají extrémních rozměrů běžně. Dnes jsou takoví jedinci spíš legendou. Vlivem rybolovu se většina dospělých ryb pohybuje kolem 1,5 – 2 metrů a váhy do 100 kilogramů. Přesto jde stále o respekt budící zvíře.
Ryba, která musí dýchat vzduch
Arapaima pod vodou vydrží jen zhruba 10 až 20 minut, poté se musí nadechnout. K tomu využívá přestavěný plynový měchýř, který funguje podobně jako plíce.
Její nádech je hlasitý a typický. Zkušený rybář ho dokáže zaslechnout i na desítky metrů. Právě tento zvuk často prozradí přítomnost arapaimy dřív, než se ryba vůbec ukáže.
Dokonalý predátor
Při lovu arapaima nespoléhá na honičku. Otevře tlamu, vytvoří silný podtlak a doslova vysaje kořist z vody. Nejčastěji loví ryby, ale nepohrdne ani hmyzem nebo ovocem spadlým do vody.
Byly zaznamenány i případy, kdy arapaima vyskočila z vody a ulovila ptáka, ještěrku nebo malé zvíře sedící nízko nad hladinou. Přes svou velikost dokáže být překvapivě rychlá a výbušná.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Otec chránící tisíce mláďat
Rozmnožování arapaimy je úzce spojené s rytmem Amazonky. V období nízké vody si ryby vyhloubí hnízdo v písčitém dně, kam samice naklade vajíčka. A tady přichází jeden z nejzajímavějších momentů. Samec je poté inkubuje v tlamě.
Po vylíhnutí mláďat zůstává samec v jejich blízkosti a agresivně je chrání. Když se řeky znovu rozlijí do okolních lesů, mají mladé ryby ideální podmínky k růstu.
Velmi ceněné maso
Díky pevné struktuře a minimálnímu množství kostí si ji amazonští domorodci velmi oblíbili. Po staletí představovala klíčový zdroj bílkovin pro místní obyvatele. Maso se solilo a sušilo, aby vydrželo dlouhé měsíce bez chlazení.
Právě tato popularita ji ale dostala na pokraj vyhynutí. Ryba, která se pravidelně vynořuje k hladině, je snadným cílem harpun a oštěpů.
Nadměrný lov způsobil v minulosti dramatický pokles populací. V posledních letech se však díky přísnějším pravidlům a zapojení místních brazilských komunit daří arapaimu postupně vracet zpět do řek.
Zdroj: Wikipedia, foto:InRybar.cz
