Úhoř říční. Život tohoto fascinujícího tvora je stále opředen mnoha záhadami. Nyní se však úhoří populace nachází v kritické situaci. Proto v Nizozemsku došlo k prodloužení hájení těchto ryb.
Evropská unie reaguje na naléhavou potřebu ochrany úhořů pro budoucí generace, prodlouží se tak zákaz lovu úhořů ze 3 na 6 měsíců. Unie přijala rozhodnutí, že v roce 2024 bude v Nizozemsku po dobu šesti měsíců zakázán lov úhořů jak na pobřeží, tak i na moři.
Kritická situace úhořů v Evropě
Toto opatření platí jak pro komerční, tak i pro sportovní rybáře. Cílem je snaha ochránit populaci těchto pozoruhodných ryb, které jsou typické svým dlouhým tělem, které připomíná hada. Úhoři se totiž nacházejí v zoufalé situaci.
Populace úhořů v Evropě čelí kritickému stavu, což vedlo k tomu, že Nizozemsko již v minulosti uzavřelo vnitrozemský i mořský rybolov úhořů na tři měsíce v roce. Nově schválená dohoda EU prodlužuje toto období na pobřeží i na moři na šest měsíců.
Tento krok zahrnuje současné období hájení, které je od září do listopadu, a Nizozemsko má nyní možnost toto opatření doplnit o další tři měsíce. Na sportovní rybolov se toto opatření nevztahuje, protože již od roku 2009 platí zákaz ponechávání úhořů. Tento zákaz zůstává stále v platnosti kvůli alarmujícímu stavu úhoří populace.
Úhořů rapidně ubývá
Údaje výzkumníků naznačují, že přírůstek mladých úhořů je stále dramaticky nízký. Pro oblast Severního moře dosáhl tento přírůstek v letošním roce dokonce historického minima.
Odhaduje se pouze na 0,4 % hodnoty z období 1960 až 1979. Navzdory opatřením na obnovu populace úhoře říčního, dohodnutým v roce 2007 na úrovni EU, nebyl dosud zaznamenán žádný významný pokrok.
Přestože vědci již od roku 2003 požadují zákaz lovu úhoře ve všech biotopech jak pro komerční, tak sportovní rybolov, zatím tento krok podniklo pouze Irsko a Slovinsko.
Životní pouť do Sargasového moře
Úhoři jsou fascinující ryby, které zaujmou vzhledem a způsobem života. Nyní počty úhořů v našich vodách výrazně klesají. Důvodem úbytku může být celá řada – třeba špatná průchodnost evropských řek kvůli nejrůznějším stavbám.
Když ale úhoři dosáhnou Sargasového moře, tak se vytřou. Tady dospělé ryby uhynou. Pak ale začíná další fáze neuvěřitelného cyklu života. Oceánské proudy totiž odnáší zárodky dospělých úhořů zpátky ke břehům Evropy. Tato cesta trvá až 4 roky!
Naprosto fascinující je i místo, na kterém dochází ke tření úhořů. Ryby se podle dostupných údajů třou v hloubce několika stovek metrů při teplotě okolo 17 stupňů Celsia. Samec úhoře říčního může dorůst až 50 centimetrů, samice poté až 130 centimetrů.
Zdroj: Nizozemský rybářský svaz, ilustrační foto: InRybar.cz
Jako první zamezit a to ne jen úhořům vplutí k turbínám, dostatečně množství rybích přechodů a určitě celoroční hájení po dobu několika let a to celoevropsky.
Máš pravdu turbíny 🙁 , ale co Čína mají rádi úhoří monte na talíři jako všechno co chráníme oni sežerou
Nesváděj všechno na Čínu oni takový Japonci skupují monte ve velkém.
Naprosta pravda to ma největší nasledky na ubytek uhořu po cele zemi. Lidi si nevaží přírody je to smutne.
Zakázat komerční lov a Číňanům zakázat žrát úhoří monté a vše co se hýbe. 🙂
Zdravím kolegové. Tak nevím, Japonci a asiati obecně sežerou opravdu cokoli, včetně monté, žraločích ploutví atd. Ale že příspěvek je z Holandska mně velmi pobavilo. Nedávno jsem viděl dokument o borcovi, který na holandských kanálech chytá ze svýho hausbotu úhoře, tyto při plavbě za jízdy udí a z toho hausbotu je i lidem rovnou, možná taky za jízdy, prodává. Pánové, když jsem viděl ty tkaničky, taky jsem dostal chuť jednu si od něj koupit a hned za tepla ho s ní sešvihat po tej vysmátej hubě. Ale nekupte to, že jo, když je to za pár guldenů a tak krásně to voní. Řešení není v zákazech na židlích sedících, draze placených a naprosto zbytečných chytrolínů, ( tímto se omlouvám línům ), ale v přístupu a hlavně osvětě. Když budu znát celý životní příběh toho pořád vzácnějšího tvora a co všechno ho čeká, tak si opravdu dám raději půl kila točeňáku.
Zdravím,tak se také připojím.Co se týká nás tak velký problém jsou určitě elektrárny i když mají kanály kudy mohou ryby migrovat,ale problém jsou i nádrže kde tak rádi chytáme,protože je to stojaté voda a každý už jste určitě viděl v létě,kdy jak se říká kvete voda desítky uhynulých úhořů.No ale co s tím???
Až se vyřeší turbíny a Asie, tak bude úhořů dost. Nevim, proč bychom se my , jako Evropa, měli uskromňovat na úkor Asie. Žádný zákaz nezastaví úhoře před turbínou a cestou na asijský stůl
Bodejť by neubývali! Zarybňuje se jen kaprem a úhořem jen na papíře…😥
Úhořem se zarybňuje taky, alespoň u nás (Novohradské hory) určitě ano. Kolik se z těchto vysazených úhořů dostane přes vltavskou kaskádu zpět až do moře. U nás „hadi“ jsou, ale kolik z nich se rozmnoží, toť otázka.
Take jsem pro celorocni hajeni uhore.Mohlo by se take vice uhoru vysazovat kapru je vsude dost nekde az moc.Bohuzel uhori monte je drahe a uhorum stoji v ceste za jejich cestou se rozmnozit spousta turbin.Je to skoda protoze uhor je nadherna a tajuplna ryba.
Jak vysoké je v ČR procento návratu úhořů z moře? Ta odborná studie by za ten poznatek stála, sledovat rybí přechody na řekách.
Jste přesvědčen, že když bude u nás celoročně úhoř hájený, tím se přinutí k vytření (stojaté vody) a budeme jich mít více? 🤔