V článku si přečtete
Rád bych touto cestou přiblížil rybářské veřejnosti jednu z důležitých činností místních rybářských organizací, která úzce souvisí se zásahy investorů do vodních toků při realizaci staveb.
Autor: Jan Hořínek, vedoucí záchranných odlovů ČRS MO Ostrava
Hned na začátku musím poděkovat všem dotčeným institucím, které v posledních letech spolupracují s elektrolovnou četou ČRS MO OSTRAVA při provádění záchranných odlovů. Ať už jde o vlastníky toků Povodí Odry či Lesů České republiky, nebo uživatele revírů VÚS pro Severní Moravu a Slezsko, konče odborem životního prostředí Moravskoslezského kraje, který nás v naší činnosti podporuje.
Rybáři vnímají zásahy do vodních toků hodně negativně, a není divu. Tzv. betonová loby napáchla v tekoucích vodách hodně škod a je podle mého názoru právem kritizována. Sám jsem byl za více než 30 let působnosti na úseku záchranných odlovů svědkem amatérských zásahů do vodních toků.
Co dokáže těžká technika pohybující se ve vodním toku přibližuje velice zajímavá publikace z výzkumu autora Miroslava Kubína BAGRY A RYBY.
V podstatě je třeba se smířit s tím, že tyto zásahy budou probíhat, a teď je jen otázkou zda za naší přítomnosti, nebo bez nás. Osobně se přikláním k první možnosti. Vše je o komunikaci a nalezení vhodného řešení.
Zdárným příkladem jsou projekty Povodí Odry na pstruhovém revíru 473 104 Ostravice 2, kde se v letošním roce budují kamenité skluzy, nebo se přímo do toku vpravují balvany, které mají zlepšit členitost toku. A zde vidím jasný pokrok správným směrem! Veškeré zásahy do vodních toků jsou nám s předstihem hlášeny, takže máme možnost pomocí záchranných odlovů provést transfér rybích společenstev do bezpečí.
Před samotným lovem elektrickým proudem
A jak to všechno funguje? Začněme u toho nejdůležitějšího – hrozně nerad bych nudil čtenáře dlouhými projevy paragarfofových znění různých zákonů, ale právě zde musíme začít.
Zákon o ochraně přírody: Pokusím se tedy tento zákon přiblížit čtenářům trošku lidsky. Všichni investoři musí mít na paměti, že všechny druhy živočichů – včetně ryb – jsou chráněny před zničením a poškozováním. Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění stavebních prací a vodohospodářských úpravách postupovat tak, aby nedocházelo ke zraňování nebo úhynu živočichů, nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.
Povinností investora v rámci výstavby a zásahu do vodního toku je předem zajistit na svůj náklad provedení záchranného odlovu a transferu ryb. Vše ovšem začíná daleko dřív, než dojde k samotnému záchrannému odlovu a tady začíná naše práce.
Na začátku je žádost investora o vyjádření k projektové dokumentaci, která se zpracovává s velkým, mnohdy i několikaletým, předstihem. Už zde se jako organizace zajímáme o to, k jakým zásahům do vodního toku dojde a komunikujeme to s investorem.
Hlavní slovo má pochopitelně Magistrát města Ostravy, odbor životního prostředí, který investorovi stanovuje jasná pravidla. Odbor životního prostředí zkoumá zda budou stavbou zasažena místa zvláště chráněného území, ochranná pásma vodních zdrojů a vodních děl, prvků životního prostředí, soustavy chráněných území Natura 2000, ochranná a bezpečnostní pásma atd.
Už na počátku vyjádření k projektové dokumentaci odbor životního prostředí upozorňuje investora o nutnosti konzultace s uživatelem revíru – v našem případě VÚS, příslušnou místní organizací ČRS a nutností provedení záchranného odlovu a transféru ryb.
K výše uvedenému musím dodat, že v naší působnosti je spousta toků s hojným výskytem chráněné střevle potoční, ouklejky pruhované či mihule potoční. K dalším zajímavým druhům patří mřenka mramorovaná, piskoř pruhovaný či hořavka duhová, včetně pstruha obecného, a tak bych mohl pokračovat dále.
Co je pro provádění záchranných odlovů potřeba
Záchranné odlovy a tarnsféry ryb nemůže provádět kde kdo. Záchranné odlovy provádějí řádně proškolení a znalí členové elektrolovné čety s potřebným povolením a osvědčením.
1) Výjimka ze zakázaného způsobu lovu udělená Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství: Právě Krajský úřad je oprávněn udělovat výjimku ze zakázaného způsobu lovu, který stanovuje zákon o rybářství 99/2004 Sb.§13 odst.(2) pism.c)
2) Platné osvědčení z vyhlášky o odborné způsobilosti v elektrotechnice č. 50/1978: V naší organizaci dbáme v prvé řadě na bezpečnost práce, a právě proto práce s elektrolovnými agregáty provádějí řádně proškolení členové vlastnící patřičná oprávnění, kteří se dělí na 2 skupiny:
A) první skupinou jsou členové oprávněni lovit s bateriovým agregátem jehož zdrojem je 12 V baterie, což je bezpečné napětí v prostředí zvlášť nebezpečném, a tím je vodní prostředí, ve kterém se pohybujeme.
B) druhou skupinou jsou členové oprávněni lovit jak s agragátem bateriovým, tak agregátem motorovým, jehož zdrojem je generátor napětí. A tady končí veškerá sradna! Zde bych čtenáře opět rád upozornil, že se při elektroodlovu pohybujeme v prostředí zvlášť nebezpečném, a tato potvora dokáže generovat napětí od 200 do 940V.
S tímto agregátem však v naší organizaci mohou lovit už pouze a jen osoby znalé s vyšší elektrotechnickou kvalifikací schopné samostatné činnosti na elektrických zařízeních, kteří mohou pracovat pod napětím, používají patřičné ochranné pomůcky a jsou pravidelně 1x za rok školeni a co 3 roky přezkoušeni z vyhlášky o odborné způsobilosti v elektrotechnice č. 50/1978, kdy následně získají platné osvědčení dle § 6 a výše.
Každá elektrolovná četa má pak při odlovu vedoucího práce, a tím je v naší organizaci opět člověk pravidelně školený, a co 3 roky přezkoušený z vyhlášky o odborné způsobilosti v elektrotechnice č. 50/1978 ,kdy následně získá platné osvědčení dle § 7 a výše.
3) Pověření uživatele revíru, kterým je v našem případě VÚS pro Severní Moravu a Slezsko: Také v případě VÚS platí, že bezpečnost a pravidelné školení je na prvním místě. Bez patřičných znalostí a pravidelného školení, které VÚS pro členy elektrolovných čet pravidelně pořádá nemá u vody s elektrolovným agregátem nikdo co dělat!
4) Řádně vyplněný pracovní příkaz pro jednotlivé záchranné odlovy: Ten vystavuje vedoucí práce. V pracovním příkazu je kromě data a místa odlovu uveden typ elektrolovného agregátu, vedoucí práce, lovec , obsluhovatel, a následně všichni případní pomocníci, kteří jsou před zahájením prací poučeni a seznámeni s možnými riziky.
Za bezpečnost odpovídá vždy vedoucí práce. Dále se v pracovním příkazu uvedou odlovené druhy ryb, jejich kusy a místo, kde byly odlovené ryby v rámci transféru dle jasně stanovených pravidel vysazeny. Pracovní příkaz následně opatří razítkem a podpisem vedoucí záchranného odlovu, popřípadě biologický dozor či přítomný zástupce zhotovitele pokud jsou přítomni.
Veškeré výše uvedené doklady, pověření a osvědčení musí mít vedoucí práce elektrolovné čety vždy u sebe. Tyto doklady je vedoucí práce povinen předložit ke kontrole kontrolnímu orgánu, a tím je v rámci své působnosti orgán PČR nebo rybářská stráž.
Máme s tím docela bohaté zkušenosti. Není tomu tak dlouho, co jsme při záchranném odlovu byli středem pozornosti nejen přihlížejících. Někdy je to sranda okořeněná zvuky sirén, rozblikaných modrých majáků a přísných pohledů ozbrojených pánů v uniformách, ale nemám jim co vyčítat. Dělají svoji práci a člověk se nenudí.
Existují i velmi silné agregáty
Možná vám vstávají vlasy hrůzou při čtení řádků, kde se mnohokrát objeví slova elektřina, elektroodlov, napětí generované generátorem napětí o síle 200 až 940 V.
Musím vám prozradit, že jsou i silnější mašiny, zvláště pak hlubinné stacionární lovné agregáty, ale to je úplně jiná kapitola. V naší organizaci používáme na úseku záchranných odlovů v současnosti moderní bezpečné agregáty přenosné a to bateriové nebo motorové s maximálním lovným napětím do 950 V.
Tím nejspolehlivějším a nejpoužívanějším je přenosný motorový lovný agregát HANS GRASSL El.FCD.1,3KW 300/500V with pulse 940V.
A co na to chudáci ryby?
Nemusíte mít obavy. Největšímu riziku úrazu jsou vystaveni samotní lovci, protože ve vodě to už funguje trošku jinak a ryby jsou vystaveny daleko menšímu riziku. Pro pochopení si dovolím na začátku použít slovo GALVANOTAXE, které je známé také z botaniky.
GALVANOTAXE je v podstatě aktivní pohyb ryby v elektrickém poli směrem ke kladnému pólu lovné anody (viz obrázek).
V praxi to celé zjednodušeně funguje tak, že ryby za lovnou anodou při odlovu plují jako cvičené opice v cirkusu, přičemž k tomuto jevu postačí, když na ně zapůsobí napětí o síle od 0,15 V do 2,5V (viz obrázek).
Celý princip elektroodlovu, včetně historie, druhů lovných agregátu a spousty dalšího, je nádherně popsán v publikaci LOV RYB ELEKTRICKÝM AGREGÁTEM, kterou vydal Český rybářský svaz. Vřele doporučuji! Možná se najdou mezi vámi noví adepti do elektrolovných čet.
Tvrdá dřina, která zachraňuje ryby od úhynu
Na závěr musím podotknout, že součástí každého odlovu je pravidelná příprava, seznámení s dodanými materiály, předběžná prohlídka dotčeného toku, nutné konzultace se stavebníkem, stanovení metodiky odlovu a příprava odlovných prostředků, nakládka a vykládka prostředků a materiálu potřebného k záchrannému odlovu, cesta z areálu ČRS MO Ostrava do místa záchranného odlovu tam a zpět, včetně transféru ryb do vhodných lokalit.
Lovné čety pracují po celý rok. V chladných dnech a mínusových teplotách, kdy je 5stupňová voda teplejší než teplota okolí, a to co má být chloubou chlapa, naše drahé polovičky marně hledají. V létě, kdy z nás leje jako z konve a vejce v trenclích máte tzv. natvrdo.
V líhních už pomalu dorůstá nová generace a letošní plůdek pstruha obecného, který najde okolo Velikonoc domov v chovných potocích naší organizace. Čeká nás další důležitý krok, protože jak kdo zaseje, tak také sklidí, ale o tom až možná někdy příště.
