Severočeský územní svaz zveřejnil velmi zajímavá data o nasazovaných rybách v roce 2020. Tamní rybáři například uvedli, že do severočeských svazovek nasadili přes 290 000 kaprů. Ale! Rybáři ze severu Čech uvedli, že se snaží dávat „prostor“ i jiným druhům ryb, třeba dravců. Ano! Právě u candáta v roce 2020 Severočeši překročili zarybňovací plán. Co všechno a v jakém počtu Severočeský územní svaz do tamních svazových vod nasazoval? Mrkněte na zajímavá data!
Dominantní rybou, tak jako všude, byl v roce 2020 pochopitelně kapr. Těchto ryb rybáři ze severu Čech nasadili přes 360 000 kilo! „V minulém roce bylo distribuováno celkem 367 000 kg kapra (cca 293 000 ks). Až téměř polovinu těchto ryb se daří distribuovat již v průběhu jarních měsíců. Revíry jsou tak během roku touto rybou dostatečně zarybněny. Zarybňovací plány ale nejsou v případě kapra již několik let výrazněji překračovány, snažíme se dávat více prostoru i jiným druhům (např. lín, štika, candát apod.)“ uvedl Severočeský územní svaz.
Kromě kapra je velepopulárním rybím druhem například i amur. A ani na toho Severočeský územní svaz rozhodně nezapomněl, protože rybáři ho nasazovali v desítkách tun. „Do mimopstruhových revírů bylo v minulém roce distribuováno celkem 21 000 kg amura o průměrné váze 2 kg/ks. Stále se zvyšuje popularita této bojovné ryby nejen mezi rybáři, ale s ohledem na kuchyňské využití se zároveň amur prosazuje i na Vánoce jako oblíbená alternativa místo kapra,“ říkají rybáři ze severu Čech.
A nesmíme ani zapomenout na lína, který patří k nejkrásnějším rybám v našich vodách. U tohoto rybího druhu zvolili severočeští rybáři zajímavou strategii, kdy nasazují odrostlejší ryby. „Podařilo se distribuovat přes 10 400 kg lína o průměrné váze 0,31 kg/ks. To i přes výrazný výpadek ze strany jednoho z našich dodavatelů (ryby se ale podařilo zajistit jinde). Dlouhodobě se ukazuje jako velice úspěšná strategie vysazovat větší ryby. To se odráží i ve statistice úlovků, dle které naleznete jedny z nejlepších revírů na lína právě v Severočeském ÚS, včetně těch, kde tyto ryby dorůstají trofejních velikostí. Lze předpokládat, že roste také počet rybářů, kteří tyto nádherné ryby pouští,“ myslí si Severočeský územní svaz.
Jak to bylo v roce 2020 s dravci?
Dravcům severočeští rybáři v roce 2020 skutečně věnovali více „prostoru“. Jak se to projevilo? Například u candáta Severočeský územní svaz překročil stanovené limity. „Do revírů bylo v minulém roce distribuováno celkem 121 000 ks candáta. Zarybňovací plány tak byly překročeny, což se v posledních letech ne vždy dařilo (oproti roku 2019 nárůst distribuovaných ryb cca o 30 000 ks). Candát je dlouhodobě i s ohledem na náročnost chovu nedostatkovou rybou, u které je poptávka vyšší než nabídka,“ říká Severočeský územní svaz.
Pochopitelně, v rybích násadách nechyběly ani štiky. V roce 2020 jich Severočeský územní svaz vysadil tisíce! „Bylo distribuováno 13 000 ks štiky ve velikosti ročka a starší (5800 kg), dále 240 000 ks štiky rychlené,“ uvádí Severočeský územní svaz. Při nasazování tohoto rybího druhu je ale zapotřebí štiky rozvážet po vícero místech, aby se vzájemně nepožíraly. Proto Severočeši burcují, aby se rybáři zajímali o nasazování štik, a popřípadě přiložili ruku k dílu.
„Štika se chová teritoriálně, cizí ji rozhodně není ani kanibalismus, již jedinci o velikosti několika cm se vzájemně požírají. I proto je třeba zvláště u tohoto druhu dávat důraz na správné vysazení, ideálně roznést nebo rozvést na co nejvíce míst v revíru a rovnoměrně vysadit, čímž je omezen i vliv kanibalismu na úbytek vysazených ryb v revíru, daný i jejich teritoriálním chováním. Čím více se tak např. rybáři v mnoha MO budou zajímat o vysazování štik, a s vysazením pomohou, tím více jich zároveň mohou v revírech očekávat,“ vysvětlují severočeští rybáři.
Pochopitelně, velmi populárním dravcem je i sumec. A tomu se severočeští rybáři také „věnovali“. „Do mimopstruhových revírů Severočeského územního svazu bylo v minulém roce distribuováno celkem 3 000 ks sumce ve velikosti ročka,“ informuje Severočeský územní svaz.
A dalším oblíbeným predátorem je i okoun. „V minulém roce bylo distribuováno asi 7 000 kg okouna a bílé ryby. Okoun je cíleně s podporou ÚS chován v několika MO, je také vítaným pomocníkem při redukci invazivního hlaváče černoústého, ÚS ho proto ve větší míře vysazuje i do Labe a jeho přítoků. Jako pozitivní se jeví stabilizace produkce bílé ryby v MO,“ vysvětlují severočeští rybáři.
„Obecně potřeba těchto ryb narůstá s ohledem na jejich úbytek v některých revírech, část jich proto ÚS kupuje od produkčních rybářských společností, ač i ty se potýkají se stále větším nedostatkem těchto druhů a nejsou schopny územnímu svazu dodat poptávané množství i s ohledem na vysoký predační tlak kormorána velkého a dalších rybožravých predátorů,“ přibližuje situaci Severočeský územní svaz.
A nesmíme zapomenout ani na úhoře. Tato kriticky ohrožená ryba se v severočeských revírech objevila v roce 2020 také. „Úhoř je zajisté velice fascinující ryba, mnohé rybáře proto jistě potěší, že do revírů Severočeského ÚS se v minulém roce podařilo vysadit celkem přes 74 tisíc kusů odkrmeného úhořího monté (15 cm+), což je o cca 20 tisíc kusů více než v roce předchozím. Možný výrazný růst vysazovaných ryb je dán poklesem jejich ceny na trhu, způsobené především zásahem EU, která tyto ryby zakázala vyvážet mimo své území. Vysoká poptávka zvláště v některých zemích jihovýchodní Asie dostávala ještě před několika lety ceny za kilogram této ryby do neskutečných částek,“ vysvětluje Severočeský územní svaz.
Jak to bylo v roce 2020 na pstruhových vodách?
Pochopitelně nemůžeme zapomenout na pstruhové revíry, do kterých rybáři rovněž nasazovali nemalé množství ryb. „Do pstruhových revírů Severočeského ÚS bylo v minulém roce distribuováno téměř 23 000 kusů pstruha obecného. Jejich počty závisí především na možnostech produkce v MO. Bohužel v posledních letech se prohlubují problémy s vysycháním vodních toků, značné škody působí také predátoři (např. vydra, volavka). Severočeský územní svaz ustanovil, že MO proplatí v případě tohoto druhu veškerou produkci, včetně ryb nad rámec zarybňovacích plánů,“ uvádí Severočeský územní svaz.
„Stále větší důraz je kladen také na ochranu původních populací, s čímž souvisí i částečné omezení lovu dravců na části MP Ohře v době tření pstruha obecného. Do pstruhových toků považujeme za nežádoucí vysazování pstruhů z chovů (např. linie Kolowrat), ti jsou v zanedbatelném množství distribuováni primárně do několika uzavřených vod (nádrží). V minulosti došlo rovněž k důsledné kategorizaci pstruhových revírů. Územní svaz si tak jasně stanovil, do kterých revírů je možné distribuovat i jiné lososovité ryby (např. pstruha duhového), a které slouží primárně k rozvoji populací pstruha obecného,“ vysvětlují severočeští rybáři.
Zcela nepřehlédnutelným rybím druhem našich toků je i lipan podhorní. Jak se dařilo tyto nezaměnitelné ryby nasazovat do pstruhových vod Severočeského územního svazu? „Do pstruhových revírů Severočeského územního svazu bylo v minulém roce distribuováno 11 500 ks lipana ve velikosti ročka (cca 18 cm/ks) a dvouročka (cca 24 cm/ks), s převahou dvouleté ryby,“ informuje Severočeský územní svaz.
Populární rybou pstruhových vod jsou pochopitelně i pstruzi duhoví. I tyhle ryby severočeští rybáři v roce 2020 vysazovali. „V minulém roce bylo distribuováno téměř 33 000 ks pstruha duhového o průměrné váze 0,38 kg/ks (celkem cca 12 600 kg). Do vybraných P revírů distribuujeme tyto ryby v průběhu celé pstruhové sezóny. Stalo se již zároveň jakýmsi trendem, že tento druh stále více rybářů vnímá především jako rybu vhodnou pro kulinářské využití, naopak ulovené pstruhy obecné i díky tomu ve stále větší míře pouští,“ uvádí Severočeský územní svaz.
A další populární rybou proudných vod jsou i siveni. Ten totiž můře spokojeně žít i v takových vodách, kde se ostatním druhům tolik nelíbí. „Celkem bylo do pstruhových revírů distribuováno cca 5200 ks sivena (0,47 kg/ks), kterého primárně vysazujeme do revírů, kde se s ohledem na pH tolik nedaří jiným druhům lososovitých ryb,“ vysvětlují rybáři ze severu Čech.
Redakce InRybar.cz
Ilustrační foto: archiv InRybar.cz
Jak se zarybňuje řeka Ohře v úseku mezi Louny a Libochovicemi? Nelze to nikde zjistit. Je tam málo ryb a loni to bylo ještě horší. Připadá mi, že zarybňujete jen rybníky a přehrady.