Resort životního prostředí minulý rok v listopadu svolil k vyřazení kormorána velkého ze seznamu zvláště chráněných druhů. Stalo se tak po jednáních s Ministerstvem zemědělství, které nakonec Ministerstvu životního prostředí v otázce kormorána ustoupilo. „Cílem bylo co nejvíce zjednodušit proces přijímání výjimek na plašení a lov kormorána velkého,“ zní vysvětlení z Ministerstva zemědělství.
Ministerstvo zemědělství se tak dostatečně nepostavilo za produkční rybáře a nebojovalo za ponechání náhrad za škody způsobené kormoránem velkým na rybách. Navíc podle některých rybářů vyřazení kormorána nepřineslo žádné pozitivní změny. Otázkou tedy je, zdali resorty zemědělství a životního prostředí obnoví jednání a začnou celou situaci s rybožravým predátorem nově řešit.
„MŽP v současné době připravuje při řešení problému „Kormorán velký“ pro nejvíce postižené regiony tzv. Opatření obecné povahy, které řeší snižování početních stavů,“ říká tisková mluvčí Ministerstva zemědělství Dana Večeřová. A zároveň dodává: „Uvedená opatření obecné povahy ještě nenabyla právní moci, a proto nelze zpochybňovat jejich funkčnost.“
Ministerstvo zemědělství ale optimismem nehýří, protože neočekává nijak rychlou změnu nepříznivého stavu: „Početní stavy výše uvedeného druhu dosáhly stávající úrovně za dobu přibližně deseti let, kdy byl kormorán zvláště chráněným živočichem. Náprava tohoto stavu není záležitost několika týdnů.“
Změna v zákonech: V nedohlednu
Ministerstvo zemědělství nemá v plánu jakýmkoliv způsobem měnit současnou legislativu ohledně regulace počtu kormoránů. „Vydáním právního předpisu lze velmi obtížně zabránit kormoránovi, aby změnil své stravovací návyky a ryby vyměnil za jiný druh potravy,“ zní z Ministerstva zemědělství.
Podle úřadu je zapotřebí, aby se celá krize řešila na celoevropské úrovni, protože odstřely podle něj nic neřeší a je zapotřebí zasáhnout na velkých kormoráních hnízdištích. Extrémní nárůst početních stavů kormorána podle Ministerstva zemědělství pak zapříčinila jeho zvláštní ochrana.
Změna platné legislativy by pak mohla přinést i další negativní dopady. „Potíž nastane v momentě, kdy se kormorán stane běžně lovným druhem a problém náhrad škod se dostane mezi rybářské subjekty a uživatele honiteb, nebo chcete-li mezi rybáře a myslivce. Ani jedna skupina neměla možnost do nárůstu početních stavů kormoránů zasáhnout v době, kdy to ještě bylo možné,“ vysvětluje Dana Večeřová.
Finanční podpora proti kormoránovi: Žádná
Ministerstvo zemědělství podporuje produkční i rekreační rybářství finančními prostředky z operačních programů. Například podporuje výsadbu nové populace úhoře říčního. Na další rybí druhy tyto programy ale už tolik nemyslí. Další dotace poskytujeme například na uchování genetických zdrojů nebo vědu a výzkum v oblasti rybářství.
Ministerstvo zemědělství finančně podporuje i „rekreační“ rybářství. „V roce 2012 činila tato částka 5 850 000,00 Kč,“ říká Dana Večeřová. Ovšem finanční pomoc na likvidování škod po řádění kormoráních hejn zatím ministerstvo neplánuje.
Dopady na tuzemské vodní prostředí: Existuje řešení?
Z revírů, i kvůli řádění kormorána, mizí původní druhy ryb, čímž vznikají nevyčíslitelné ztráty na našem životním prostředí. Může jít o tlouště, pstruhy potoční, lipany podhorní a mnoho dalších, zejména říčních, druhů ryb. Řešení úbytku těchto ryb ministerstvo přenechává tuzemským rybářským svazům. „Rybářské svazy mají od státu rybářské revíry bezúplatně. Prodávají povolenky a z těchto prostředků mohou částečně krýt zvýšené náklady spojené s životními projevy druhů, které se na našem území nebývale rozmnožily v důsledku neúměrné ochrany ze strany Ministerstva životního prostředí,“ říká Dana Večeřová, a následně dodává: „Otázka by proto měla směřovat přímo na tyto organizace, zda vysazují zmíněné druhy ryb.“
Podle Ministerstva zemědělství pak například za úbytek lipana nemůže pouze kormorán, ale i nevyrovnané průtoky v řekách, povodně, anebo lidské zásahy do členitosti říčních koryt.
Přesto si úřad, pod který rybářství spadá, hrozbu kormorána na původních rybích druzích uvědomuje. Na druhou stranu ale sděluje: „MZe není odpovědné za stávající stav nevyvážené ochrany. Otázku ohledně ochrany vodního prostředí by bylo vhodnější spíše směřovat na MŽP, které je gestorem ochrany živočichů a rostlin.“
Ministerstvo zemědělství před podobnou nadměrnou ochranou, která je k vidění u kormorána velkého, varuje. „Již několik let Ministerstvo zemědělství ukazuje na obdobný případ, jenž do budoucna může přinést významné hrozby, a to je rozšiřování bobra evropského na území ČR,“ uzavírá Dana Večeřová.
Více o kormoránovi
O aktuálních počtech kormoránů na našem území se více dozvíte ZDE.
O řešení vzrůstu populace kormorána v celoevropském měřítku čtete ZDE.
Autor: Viktor Krus
Dobrý den.
Vymlouvat se u úbytku lipaní populace na povodně a regulaci řek je zbytečné. Na řeku Olší chodím již 38 let. Sice sem tam lipan je ale lipana bych si neponechal. Každoročně jsou tady vysazeny asi 3 000 ročku ale do půl roku nezůstane skoro nic. Vymlouvat se že je vychytají rybáři je nesmysl. Kdo by bral rybku 10 -13 cm. Za vše můžou tady ale i jinde vydry , volavky a již zmínění kormoráni. Vydry a volavky potkávám na všech řekách na Moravě běžně. Kormorán je specificky že přiletí hejno , vychytá ryby a odletí. Měl jsem možnost je pozorovat v Karviné z mostu u lázní. 17 kormoránů si nahnalo ryby do proudu a pak se asi 15 minut intenzivně krmili.
Dalším velkým škůdcem a nepřítelem řek i přírody jsou státní povodí řek. Dělají hlavně jen byznys za každou cenu ať mají zpřizněné firmy práci. Pro přiklad. Na řece Ropičance byla do mého mládi tun tvořená vyloženě jen skálou a za celou dobu co tam chodím byla beze změn. Jaké však bylo mé překvapení když po jedné zimě místo tuně je jen proud. Zasypali to lámanou skálou a mezi to nalili beton. Není tam živáčka.
A bobr ? To bude za pár let velký problém. Je na Olší pod Českým Těšínem, V Lučině pod přehradou a u náších sousedu v PL jsem je viděl na řece Wisle na městěm Ustroň. Takže se pomaličku roztahují všude.
Dobrý den, Stanislave,
velice děkuji za Vaši reakci. Mně osobně pod tímto článkem nepřísluší hodnotit vyjádření Ministerstva zemědělství České republiky. Takže tuto část reakce nechávám bez odezvy.
K situaci na řekách. Ta je naprosto kritická, souhlasím. Predační tlak, zásahy do přirozeného prostředí ryb, ale v určité míře i rybářský tlak mění naše toky na mrtvé oblasti. Co s tím? Začínám být zklamaný z přístupu rybářské veřejnosti, protože se obávám, že začínáme vyvěšovat bílý prapor. Na druhou stranu se už ani nedivím. Ta situace je opravdu špatná.
Ještě jednou mi dovolte poděkovat za Vaši reakci. Je to pro mě signál, že se kolem vody stále někteří rybáři dívají, jak to u ní vypadá. A není jim to jedno.
Přeji příjemný zbytek dne.
Viktor Krus