PŘEHLEDNĚ: Jak se rozdělují peníze za krajské povolenky nebo členské známky? Tady je odpověď!

Toto nesmrtelné téma se řeší každoročně. A není se čemu divit! Rybáře prostě zajímá, jak se nakládá s penězi, které v různých podobách svěřují Českému rybářskému svazu. Okolo financování jednotlivých orgánů ČRS panují některé fámy, které se pokusíme s pomocí tohoto přehledného textu vysvětlit. Ano! Rybáři z Územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko sepsali přehledný text o toku financí v Českém rybářském svazu. Takže: Jak se nakládá s penězi za krajské povolenky? A jak je to s rozdělováním peněz z členství. Tady jsou přehledné odpovědi…

Tu situaci zná asi každý rybář: Každoročně se postavíme do fronty, ve které čekáme na novou povolenku. Kromě nové povolenky ale ještě platíme třeba členství, někteří rybáři pak platí ještě náhrady za brigády. Rybáři z ÚS pro Severní Moravu a Slezsko pak ještě platí mimořádný příspěvek do Fondu rozvoje revírů. Když si to člověk sečte, tak dostane zajímavou částku. Jak s ním ale náš rybářský spolek naloží?

Jen jedno upozornění na začátek: Tento text pojednává o rozdělování peněz za krajské povolenky. Na to pozor! 

Rybáři zaplatí krajskou povolenku a další poplatky, a pak častokrát ani neřeší, co se s danými penězi děje. Pro ty rybáře, kteří se zajímají, máme zajímavé informace! 

Kam míří peníze za krajské povolenky?

První položka v podobě ceny za povolenku, která dnes v ÚS pro Severní Moravu a Slezsko činí pro dospělé rybáře v případě mimopstruhové povolenky s územní platností 1 600 korun, je celá příjmem územního svazu. Pouze 30 korun z této částky zůstane v místní organizaci, která tuto povolenku prodá – jako provize z prodeje. Z těchto prostředků pak územní svaz hradí dvě základní položky:

• nákup a distribuce ryb do sportovních revírů
• nájmy/pachty za některé revíry podle uzavřených smluv

Kam míří peníze za členské příspěvky?

V současné době je stanovena usnesením XVI. Republikového sněmu ČRS na částku 500 korun u dospělých členů. Stejným usnesením je také určeno rozdělení této položky:

• 13 % z této částky (65 korun a celkem přes 2,5 milionů korun za ÚS Severní Moravy a Slezska) je odváděno ve prospěch ústředního orgánu ČRS tedy Rady, která z této položky hradí svůj provoz
• 37 % (185 korun) je odváděno ve prospěch územního svazu, který z tohoto hradí částečně provoz sekretariátu, činnost sportovních odborů, náhrady funkcionářů, investice a další výdaje.
• Přesně polovina, tedy částka 250 korun, pak zůstane k dispozici místní organizaci, která z těchto prostředků hradí podobné výdaje jako územní svaz

Kam míří peníze ze zaplacených brigád?

Náhrady za brigádu dnes drtivá většina členů provádí ve finanční podobě. Částka je různá a liší se podle místní organizace a je stanovena členskou schůzí. Tato částka (ve většině místních organizací dnes 800 korun), pak zůstává zcela ve prospěch místní organizace, které je daný rybář členem.

Přehled finančních toků od rybáře k Českému rybářskému svazu v modelovém příkladu dospělého člena v místní organizaci (většinou 18 – 65 let) s brigádnickou povinností ve výši 800 korun, který si kupuje roční územní mimopstruhovou povolenku, shrnuje tabulka.

Kam míří peníze z Fondu rozvoje revírů?

Další položkou je částka 200 korun, kterou musí uhradit každý člen nad 15 let, který si v daném roce kupuje libovolnou roční povolenku. Tato částka je zcela převedena přímo do Fondu rozvoje revírů a její použití je zcela striktně vázáno na statut tohoto fondu, tedy na nákup revírů do majetku územního svazu případně na opravy a údržbu těchto revírů.

Tento fond je dále financován částkou 100 korun z pravidelného členského příspěvku, kdy 30 korun je financováno z podílu místní organizace a 70 korun z podílu územního svazu.

Další zajímavá čísla: Větší organizace pracuje s větším balíkem peněz…

Z uvedených údajů jasně vyplývá, že většina částky vynaložené na „roční chytání“ končí na územním svazu, který zajišťuje to nejpodstatnější pro většinovou část rybářské veřejnosti – nákup a distribuci násad a hrazení nájmů za revíry. Také na územním svazu, avšak ve FRR, pak končí celkem necelá desetina těchto nákladů a jejich použití je psáno výše.

Velká část peněz končí v územních svazech. Není divu, územní svazy se například starají o zarybňování revírů… 

Důležité je na tomto místě také zmínit, že z územního svazu putuje také zpět do MO určité množství prostředků v podobě dotací na revíry, na povolenky pro funkcionáře a rybářskou stráž, na sportovní aktivity a především je nutné zdůraznit to, že ryby vyprodukované v rybochovných zařízeních místních organizací jsou této místní organizaci uhrazeny v tabulkových cenách územním svazem.

Pravdou také je, že některé místní organizace zarybňují revíry, na kterých jsou pověřeny hospodařením, i tzv. nad plán a ze svých prostředků. Někdy se tak například vysazují pstruzi do mimopstruhových rybníků apod.

Jak je také patrné z výše popsaného – je částka, kterou má místní organizace k dispozici na svůj provoz odvislá téměř výhradně od počtu členů, kteří jsou v ní organizováni, a pak také od výše náhrady brigádnické povinnosti, kterou si tito členové schválí.

Pro názornost a lepší představu můžeme zkusit modelovat tři organizace – od malé, přes střední až po velkou – a v tabulce vidíme, jaké prostředky má taková organizace k dispozici. Pro zajímavost je kalkulace nastavena na tři různé výše platby za brigádnickou povinnost. Na tomto místě je důležité upozornit, že tyto prostředky může organizace použít ve prospěch jen svých členů a svého majetku.

Všechny výše popsané modely jsou velmi obecné a slouží jen pro zevrubnou představu členské základny o nakládání s finančními prostředky v Českém rybářském svazu. Nejsou zde zahrnuty všechny možnosti získání prostředků (granty, dotace apod.) ani všechny převody od územního svazu k místním organizacím, které se odvíjejí od různých kritérií. Zároveň jsou pro zjednodušení sjednoceny platby členských příspěvků, přestože děti a mládež mají pochopitelně nižší sazby.

Pavel Hass, Kamil Drobek (ekonom ÚS pro Severní Moravu a Slezsko) a redakce InRybar.cz

Zdroj: ÚS pro Severní Moravu a Slezsko

Ilustrační foto: archiv InRybar.cz