DomůOstatníRybářská publicistikaRybí král, kterému lidé sebrali korunu: Proč je to s pstruhem potočním...

Rybí král, kterému lidé sebrali korunu: Proč je to s pstruhem potočním tolik složité?

- Reklama -

Pstruh obecný potoční. Symbol čistých vod a divoké přírody, ale také sportovní ryba, která vlivem různých faktorů na našich vodách v posledních letech mizí. Rybáři se ale rozhodně nehodlají vzdát.

Autor: Jan Hořínek, vedoucí odchovných pstruhových potoků ČRS MO Ostrava, FOTO: Autor a InRybar.cz, titulní foto: Moravskoslezský ÚS

Každoroční kolotoč jarního vysazování v místních organizacích ČRS pokračuje, a jinak tomu není ani u lososovitých ryb. Den před zahájením pstruhové sezony, kdy se na revíry vydalo velké množství milovníků pstruhů, osadilo 15 dobrovolníků – včetně 3 žen – většinou z řad muškařů, přes 30 kilometrů odchovných potoků ČRS MO Ostrava plůdkem pstruha obecného.

 

Někteří to vzdali: Má to vůbec ještě cenu?

Doby, kdy každý potok hostil velké populace pstruhů obecných jsou dávnou minulostí, stejně jako geneticky původní populace pstruha obecného, které jsou snad jen v několika málo zapomenutých potocích.

Když k tomu připočteme nedostatečnou přirozenou schopnost samovýtěru způsobenou člověkem v podobě nadměrné spotřeby léčiv, antikoncepcí, čistících a dezinfekčních prostředků a drog, které i nejmodernější čističky nejsou schopny odstranit.

Dále pak připočtěme septiky a žumpy z usedlostí a rodinných domů nebo chatových oblastí, kterou jsou vyplachované pravidelně přívalovými srážkami, tak máme zaděláno na pořádný mega problém, a tím to celé nekončí.

Na místě je otázka, zdali za současných podmínek má vůbec pstruh obecný šanci? Díky nadšencům v místních organizacích ČRS a líhních ještě stále má, a to i přesto, že za posledních 15 let tuto práci vzdalo hodně organizací.

 

Titěrná práce: Za vším je dřina s nejistým výsledkem

Odchov pstruha obecného dokážou ovlivnit maličkosti a nebýt několika málo dobrovolníků, kterým patří velké poděkování, kdo ví, jak by to celé dopadlo. Z výše uvedeného je jasné, že za současné situace potřebuje populace pstruha obecného podporu. Hlad mají přirození predátoři – nevyjímaje rybářů – o čemž se přesvědčujeme každý rok ze zpracovaných statistik úlovků na pstruhových vodách.

Nekonečná práce začíná v líhních a věřte mi, že cesta pstruha obecného z líhně na talíř je dlouhá, plná nástrah a překážek, a za touto prací je spousta dřiny, kterou si málokdo dokáže představit. Navíc, ne každý jedinec pstruha obecného má to štěstí dorůst lovné velikosti.

Ruku na srdce: Bez podpory, umělého výtěru generačních ryb, a následného přirozeného odchovu v potocích rybochovných zařízení to prostě nejde. V každé organizaci jdou na to jinak, a zde bych velice rád ocenil práci kolegů z MO Jablunkov, kteří osazují každoročně v zimních měsících chovné pstruhové potoky jikrou pstruha obecného pomocí Vibertboxů ve stádiu očních bodů. Doporučuji navštívit jejich rybářské stránky.

 

Jak to děláme v ČRS MO Ostrava? Tady je naše práce

Rád bych čtenáře předem upozornil, že následující řádky jsou poznatky z praxe odchovu pstruha obecného v naší organizaci, na našich odchovných potocích a v našich podmínkách. To, co funguje na jednom potoku, nemusí fungovat všude.

Hned na začátku musím upozornit, že naše organizace nemá svoji vlastní líheň. Nejde o to, že bychom ji neuměli postavit a vybavit, nejde ani o to, že bychom ji neuměli provozovat, a dokonce není problém ani v tom, že bychom neměli dostatek generačních jedinců.

Problém je v tom, že taková líheň potřebuje zdroj vhodné a kvalitní vody, a hlavně lidi, kteří by se tomu naplno věnovali. To je to podstatné, co nám tolik chybí. Všichni z naší organizace jsme zaměstnaní a veškerou práci provádíme po pracovní době na úkor volna o víkendech či svátcích. Však nám ženské doma také dávají, co proto…

Výběr líhně

V tomto případě jsme měli štěstí ve výběru líhně s rodinnou tradicí produkující plůdek pstruha obecného blízkého beskydské formě. Každoročně nám připraví plůdek v dostatečném počtu a kvalitě ve stádiu se zbytkem váčku, což není jednoduché. Komunikace mezi námi probíhá v podstatě nepřetržitě od doby výtěru, přes vykulení plůdku až po potřebné stádium.

Správná doba pro nasazování plůdku

Jak už jsem výše prozradil, chovné pstruhové potoky osazujeme plůdkem pstruha obecného se zbytkem váčku, který je v podstatě takovou svačinou, kterou mu darovala na strastiplnou cestu plnou nástrah máma jikernačka, a právě tento zbytek váčku pomůže plůdku překonat první dny, a jednu z překážek v novém prostředí.

 

Hodinářská práce v rybářském podání: Co může pstruhům ublížit?

Teplota a chemické složení vody

Plůdek pstruha obecného je z líhně převážen v plastových pytlích pod kyslíkem ve vodě z líhně, která má jiné chemické složení a teplotu ovlivněnou převozem. Ta je pochopitelně rozdílná od teploty vody odchovného potoku. Stačí 2 až 3 stupně rozdílu, a je zle.

Tento problém se dá odstranit tzv. postupnou temperací a překonání teplotního šoku včetně změny chemického složení vody. Celý proces trvá od 30 do 45 minut, kdy převážený plůdek je nejprve umístěn do plastové vany. Následně je odebrána z vany třetina vody nahrazená vodou z odchovného potoku. Po 15 minutách se tento proces opakuje s polovinou vody.

Tento bod považuji za jeden z nejdůležitějších a v naší organizaci ho snad pochopil nejeden zakořeněný „pařez“. Vynecháním temperace riskujeme 50% ztrátu v prvních 24 hodinách po nasazení, a to snad nikdo nechce.

Adaptace na příjem přirozené potravy

Nejde o nic převratného a v praxi neodzkoušeného: V tomto případě jsme zvolili jako vhodné řešení sadit plůdek pstruha obecného do odchovných potoků ve stádiu se zbytkem váčku. Ve váčku má plůdek již zmíněnou svačinu od mámy, která mu v novém prostředí vystačí na 3 až 5 dní. Nový obyvatel potoku si najde vhodný úkryt, pomalu se v novém prostředí adaptuje, tu a tam něco uzobne, a následně nová generace pstruha přejde na přirozenou potravu.

Video: Jak vypadá pstruhové nasazování? Mrkněte na video z roku 2020

Celkem logicky vás napadne, že jsme v předchozích dvou bodech zabili hned tři mouchy jednou ranou, nebo lépe řečeno ušetřili nového obyvatel ve třech případech prvotního šoku. Na internetu narazíte na zajímavá videa z nasazování plůdku pstruha, ale také videa, která nejsou zrovna příkladem. Asi jste pochopili, že vylívat plůdek z pytlů z líhní přímo do potoka jiné lokality je nesmysl, protože jak kdo zaseje, tak také sklidí!

Vyhledání vhodného úkrytu

Plůdek pstruha obecného je teritoriální rybou, která si v novém prostředí v okamžiku vysazení vyhledává vhodný úkryt a zabírá teritorium tzv. velkého kapesníku. Zde je potřeba při vysazování plůdku dbát nato, aby byl plůdek vysazován do vhodných míst s dostatkem prvotních úkrytů v podobě mrtvé dřevní hmoty, velkých kamínků v klidných částech potoka či míst s travním porostem.  

Prvotní predátoři

Plůdek pstruha si do nového prostředí sice přenáší prvotní obranné schopnosti ovšem někteří neopatrní a slabší jedinci přeci jen za svou nerozvážnost zaplatí. Po strávení váčku, adaptaci na nové prostředí, přechod na přirozenou potravu a rozplavání nová populace pstruha obecného naráží na prvního zdatného lovce – lednáčka říčního.

Tento nádherný ptáček a zdatný lovec dokáže populaci pstruhů řádně protřídit, a s postupným růstem jedinců se přidávají predátoři další jako je volavka popelavá, čáp černý, a nakonec i vydra říční.

 

Kolik pstruhů v chovných potocích nakonec přežije?

Vše je otázkou několika faktorů, které do sebe zapadají jako díly skládačky puzzle. Mezi ty nejdůležitější patří dostatek srážek, teplota vody, zastínění potoka, dostatek kyslíku, odchovná kapacita potoku, vhodná lokalita odchovu, členitost toku, dostatek úkrytů a přirozené potravy, a v neposlední řadě co nejmenší zatížení toku reziduy léčiv, antikoncepcí, drog a různých chemických látek používaných, a následně vypouštěných, z domácností a chatových oblastí na horních tocích odchovných potoků.

Shrnuto a podtrženo: Pokud z chovného potoka osazeného 15 000 ks plůdku dostanete výlovek 1200 až 1500 ks mixu 1 až 2leté ryby, pak můžete slavit, ale ne vždy se to podaří. Ano, počítáte správně, přežije pouze 10 % jedinců, a to pouze v optimálních podmínkách. Většinou se výlovky pohybují od 5 do 8 %.

V minulém roce se nám v ČRS MO Ostrava hlavně díky obětavým dobrovolníkům a slušným hydrologickým podmínkám docela dařilo. Pouze z části chovných pstruhových potoků putovala do revíru násada pstruha obecného v počtu přesahující 5 000 ks mixu 1, 2 a 3leté ryby, a v chovných potocích zůstala početná populace odchovaných půlročků a jednoleté populace, kterou jsme letos posílili o další generaci.

Věřme, že se letos matka příroda opět slituje a poskytne nové generaci pstruha obecného optimální podmínky a dostatek srážek pro růst. Doufejme, že i lidé, kteří se podílejí na devastaci toků svých chováním dostanou konečně rozum.

Možná si kladete otázku, proč to vlastně v různých organizacích ještě děláme, když vidina výsledku se spoustou překážek je nejistá? Naše nastupující generace si to zaslouží! Jsme parta nadšenců, která občas díky suchům a otravám vody padne na dno, ale má to jednu výhodu – ze dna vede jediná cesta, a tou je cesta směrem nahoru.

V letošním roce rozjíždíme i díky odkanalizování obcí další odchovný pstruhový potok, a tom si snad povíme něco příště. Pro inspiraci doporučím navštívit web spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního, je to hodně zajímavé čtení.

Přidejte i vy své hodnocení
- Reklama -
- Reklama -
- Reklama -

Nejnovější články

Nejnovější techniky

Nejnovější články

Nejnovější techniky

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama -

Akční nabídky

- Reklama -