Mořská ryba, která se pohodlně zabydlela v Moravě nebo v Labi přicestovala jako „černý pasažér“ z Černého moře. Pro naše původní ryby navíc představuje hrozbu. Co o této podivné rybě víme?
Hlaváč černoústý, známý také jako hlaváč černotlamý, pochází především z oblasti Černého a Azovského moře, kde obvykle obývá ústí řek. Tento drobný vetřelec, který dorůstá do délky přibližně 20 centimetrů, se postupně rozšiřuje i do českých vod.
Mořská ryba, co přežije i ve sladké vodě
Pro české rybáře není hlaváč příliš atraktivní kvůli své malé velikosti, navíc představuje konkurenci pro místní druhy ryb jak v potravě, tak v prostoru. Dalším problémem je, že krade nástrahy určené pro jiné ryby.
„Na našem území byl hlaváč černoústý poprvé zaznamenán v roce 2008 na Moravě. V roce 2015 se již objevil v na Labi Hřensku,“ říká ichtyolog ČRS Pavel Vrána. Tento nepůvodní druh si zdejší prostředí velmi oblíbil, především kamenné břehy, kde žije a klade jikry.
„Hrozně mu vyhovuje, že jsme tady vzhledem k regulaci Labe a lodní dopravě vysypali břehy pevným kamenným záhozem. To on miluje a klade tam snůšky jiker,“ vysvětluje Pavel Vrána. Díky schopnosti přežívat v brakických, tedy sladkoslaných vodách a vysoké přizpůsobivosti novým podmínkám, se hlaváč černoústý šíří po celém světě, včetně Severní Ameriky.
„V zahraničí jsou lidé zvyklí jej pojídat, u nás máme ale větší ryby, a proto nás zde spíše rozčiluje,“ říká Vrána o rybě, která se sem dostala velmi zajímavým způsobem.
Ryba se zvukovými schopnostmi
Rychlé šíření hlaváče černoústého značně usnadňuje lodní doprava. Lodě, které nabírají vodu na cestu, pokud nevezou žádný náklad, mohou s sebou přenést i jikry tohoto vetřelce. „Z přístavu z Hamburgu se pak dostal až k nám,“ objasňuje cestu nezvaného přistěhovalce Vrána.
„Hlaváč využívá své břišní ploutve jako jakýsi přísavný terč, kterým se přisaje nejen na kámen, ale třeba i na loď, kde se přichytí a cestuje tak jako „černý pasažér“, navíc stejně tak může kamkoliv nalepit i svoje jikry,“ objasňuje ichtyolog Vrána.
Jednou z jeho zajímavých vlastností je schopnost vydávat zvuky. Když sameček hlídá nakladené jikry, vydává specifický „mručivý“ zvuk, kterým odhání potenciální nepřátele. Tento jev činí hlaváče černoústého ještě zajímavějším, ačkoli jeho přítomnost v českých vodách přináší spíše problémy než užitek.
Zdroj: ČRS, ilustrační foto: InRybar.cz
Hlaváč je moc chutný, šup s nimi na pánev.
Některé druhy jsme zavlekli úmyslně jako třeba kapra nebo sivena. Jiné druhy přicházejí, stejně jako v minulosti, vlivem změny podnebí a nebo jsou zavlečeny lidskou činností neúmyslně.
Kapr je česká ryba. Tu sem nikdo nemusel zavléc.
Kapra přivezli mniši někdy ve 13. století. Vyskytoval se původně v deltách řek Černého a Kaspického moře. Není to původně Česká ryba
Jedině Třeboňský kapr je český, nebo přesněji jihočeský .
Kapr je naše ryba. Račte si pozorně přečíst o čem se píše. Mniši po celé Evropě zavedli jen velkochovy. Kapři jsou známí už 8 tisíc let a celou dobu se někde více někde méně chovali. U nás tehdy žili pouze na dolních tocích řek na Moravě. Mniši velkochovy rozšířili tak maximálně z Moravy do Čech. Možná něměcka, Polska, Slovenksa, prostě po Evropě. Ale kapři žili všudemožně. nedá se přesně odhadnout kde žili a kam byli v evropě přivezeni. Kapr obecný se dlouhodobě vyskytuje v řekách a jezerech úmoří Černého moře, Kaspického moře a Aralského jezera. Ale kapr je v ČR původním druhem pouze v dolních tocích řek na Moravě. https://cs.wikipedia.org/wiki/Kapr_obecn%C3%BD
Znám další nepúvodní druh který je pro naše reviry daleko škodlivější než nějaký hlaváč.Uhodnete?
Ano. Prozatím se mu říká všeobecně Cizinec. Jeho hlavním znamením je ignorance původního druhu, než bude oficiálně uznáno že škodí zdejšímu prostředí, tak se těší z prozatímní ochrany.