skingbranding-banner

„Ochrana trofejních ryb nefunguje. Rybáři kapitální ryby ukradnou!“ říká Dušan Hýbner, předseda SÚS ČRS


Dušan Hýbner. Předseda středočeských rybářů, který svým chováním připomíná neposedného revolucionáře. Jenže! Jeho nápady a názory nejsou planými výstřely do vzduchu. Naopak! Jeho buldočí povaha plná zarputilosti a výdrže vede k tomu, že se minimálně rybářské organizace ve Středních Čechách začínají měnit k lepšímu. A to docela výrazně. Takže neúnavná chuť ke změnám začíná nést první plody. I možná proto je „postrachem“ pro samotné vedení ČRS. A naopak pro rybáře je vítanou a dlouho očekávanou změnou…

Naprosto přesně si pamatuji ten moment, kdy jsem se poprvé s panem Hýbnerem dostal „do křížku“. Tehdy jsem velice silně nesouhlasil s jeho postojem ohledně dávání povolenek dětem zdarma. K mému překvapení se mi pan Hýbner ozval. Z jeho strany ale nešlo o žádnou „spršku urážek“, na které jsem zvyklý. Ne. Konstruktivně mi vysvětlil, proč prostě s nápadem dávání povolenek dětem zdarma nesouhlasí. I když můj názor na celou věc zcela nezměnil, pochopil jsem, že mám tu čest s funkcionářem, který si stojí za svým. A to i v tom případě, kdy je na něj vyvíjen velice tuhý tlak.

V průběhu dalších měsíců jsem si všiml, že středočeští rybáři, pod vedením Dušana Hýbnera, přistoupili k velice přínosným krokům. Začali například zveřejňovat rybí násady. Jasně, kde kdo by si pomyslel, že nejde o nic zásadního. Jenže já celou věc vnímám jinak. A tenhle krok beru jako zajímavou revoluci. Připadá mi totiž, že se část ČRS začíná otevírat veřejnosti. A to je přesně to, co potřebujeme.

S panem Hýbnerem v některých věcech nesouhlasím. Mám na dané věci prostě jiný pohled, prožil jsem jinou zkušenost. Přesto, ať už spolu nesouhlasíme, vždy vedeme konstruktivní debatu na nejrůznější témata. Jako například teď.

 

Pane Hýbnere, začneme mým postesknutím. Jako řadového rybáře mě na fungování ČRS trápí jedna věc. Jednoduše nevím, kde končí mé peníze, které ČRS dávám. Pravda, jsou tady členské schůze. To je jediná možnost. Ale mám vůbec právo nahlížet do účetnictví dané MO?

Dusan_HybnerTo, že to nevíte, je tak trochu vaše chyba. Když to zlehčím, tak také nevíte, kam jdou odvody z vaší mzdy. U nás je ale rozdíl v tom, že pokud se budete zajímat, dozvíte se to. Není přece nic jednoduššího, než vyrazit na členskou schůzi a tam se ptát a nahlížet do účetních uzávěrek. Nebo během roku máte právo se dotazovat výboru či kontaktovat dozorčí komisi. Odpovědi na vaše dotazy byste měl dostat. Zrovna tak, jako po předložení platného členského průkazu byste měl mít možnost nahlédnout do interních dat.

 

Z mého pohledu tady chybí zásadní věc – transparentní účty, na které by se každý rybář mohl na internetu podívat. A mohl by sledovat, co se s penězi děje, popřípadě se po nich ptát. Technicky to není nijak náročné, proto mě zajímá – co si o tom myslíte Vy?

Transparentní účet je jistě dobrá věc, ale na druhou stranu v současné době takové moderní zaklínadlo, které by mělo řadu věcí vyřešit. I to však má svá úskalí. Tak třeba každý by se mohl dostat k cenám za pronájem našich revírů, kluboven, k různým platbám našich externích dodavatelů – tedy k datům, která by konkurence uvítala. Z vlastní zkušenosti znám několik případů, kdy podobným způsobem přišly MO o rybníky i nájem klubovny.

 

To máte pravdu. Tahle forma kontroly by se mohla zvrtnout. Takže co navrhujete?

predseda_SUS_CRSPodstatné je si uvědomit, že členská základna určuje, co se bude s penězi dělat, kam budou finanční toky směřovat. O tom přece nemůže rozhodovat jednotlivý funkcionář. Tady bych apeloval na všechny rybáře – choďte na členské schůze, během roku se aktivně zajímejte o dění v organizaci. To je jediná cesta, pokud se sám nehodláte stát členem vedení spolku a aktivně se podílet na jeho chodu a směřování.

 

Jak vlastně v ČRS funguje tok peněz? Jakým způsobem se přerozdělují?

ČRS má dva základní zdroje. Prvním jsou členské příspěvky. Z těch se financuje organizační činnost, práce s mládeží a sport a mnoho dalšího. Druhým zdrojem jsou pak povolenky k rybolovu, ze kterých se financuje zarybnění, ochrana revírů nebo nájemné.

MO získávají 55 procent z členského příspěvku a 100 procent z brigád. Případně pak další mimořádné příjmy – například úroky, dary, mimořádné příspěvky, příjmy z vlastní výroby a poskytovaných služeb, příjmy za povolenky u samostatných MO či revírů místního významu.

 

A jak je to s penězi z povolenek?

Z povolenek územních, celosvazových, celorepublikových dostane MO uhrazenu odměnu za výdej povolenky, kalkulované náklady na zarybnění vložených revírů, režii a příspěvek na nájemné spojené s užíváním vloženého revíru. Zbývající část odvádí SÚS Radě za CS povolenky, ze které se hradí náklady na společný rybolov, vzájemná platnost povolenek, nájmy revírů partnerských subjektů.

Pokud skončí hospodaření přebytkem, tak ten bývá přerozdělen ve formě vícezarybnění na všechny sdružené revíry. V SÚS se do vody vrací cirka 80 procent vybraných prostředků za povolenky. Jen pro zajímavost – u našeho partnerského svazu v Německu to bývá kolem 35 procent.

 

O jakou částku se vlastně jedná? S jakými penězi jednotlivé buňky ČRS celkově hospodaří?

Co vím já, tak MO hospodaří s rozpočtem desítky až stovky tisíc korun. U největších MO jsou to potom výjimečně jednotky milionů. Územní svazy hospodaří řádově v desítkách milionů. Rada pak lehce nad sto milionů.

 

Víte, když člověk nad tím uvažuje, tak ho napadne jedna věc. Nemůže se stát, že se i v ČRS objeví případy, kdy peníze jednoduše skončí „ve špatných rukou“? Kdo kontroluje, že peníze řadových rybářů končí tam, kde končit mají?  

Každá MO má dozorčí komisi, která má za povinnost dohlížet na řádné hospodaření a dodržování právních předpisů. Stejně tak to má ÚS a Rada. Navíc odevzdáváme daňová přiznání, takže jsme i pod kontrolou státu.

Ale znovu se vracím k tomu, o čem jsem již mluvil. Nejlepší kontrolou je členská základna, která musí mít však zájem. Každý člen má právo podat podnět příslušné dozorčí komisi k projednání. Pochopitelně, že v dobách porevolučního Klondike jsme zažili leccos i v rybářském hnutí – od ukradené pokladny s větším obnosem peněz, až po letité soudní spory o HZ ČRS. Ale snad jsme se poučili.

Důležité jsou také solidní stanovy, které počítají s riziky a zapovídají kumulaci funkcí či střet zájmu, což v překladu znamená, že například předseda by neměl být zároveň pokladníkem. Dalším krokem je nutnost spolupodepisování zásadních dokumentů dvěma statutárními zástupci, či nutnost zvát na jednání výboru zástupce dozorčí komise. Uvědomme si, že kontrolní mechanismy fungují jen tehdy, pokud fungují lidé. Právní normy samy o sobě vlastní kontrolu nezajistí.

 

O vizích

Pane Hýbnere, rád bych se Vás zeptal na Vaši vizi. Jak by měl z Vašeho pohledu ČRS vypadat?

rybarska_akceJá se budu opakovat – SÚS i já, jako předseda, jsme jen servisní organizací pro naše členy, ničím jiným. To ale neberte jako nějaké líbivé heslo, aby mě rybáři plácali po ramenou, jak to hezky říkám. To je prostě fakt a jsem bytostně přesvědčený, že pokud si ho v hnutí neosvojíme, nepohneme se. Když na toto přistoupíme, automaticky se začneme měnit, začneme některé věci dělat jinak.

My náš územní svaz vedeme maximálně otevřeně. Jsme přístupni jakékoli diskusi ať na úrovni MO či jednotlivých členů, pokud se jedná o relevantní připomínky. Víte, svaz jako takový, je naprosto skvělá myšlenka, byť mnozí nadávají. Ale když to řeknu úplně jednoduše – každý rybář má unikátní možnost lovit za pár korun po celé republice.

A kdo tvoří svaz? Funkcionáři? Ano, někteří funkcionáři si možná ve své hlouposti myslí, že svaz jsou oni, ale to je přece velký omyl. Svaz je každý jeden člen! I ten, co neustále nadává na svaz, na funkcionáře a většinou to bývá ten, co nic pro svaz nedělá.

A jaký by měl náš svaz být? Silný, plný aktivních rybářů, kteří chtějí pro naše rybářství pracovat, kteří vědí, že funkcionáři jsou tam pro ně a tvoří tak spolu jeden celek. Měl by to být svaz, kde funkcionáři nejsou zalezlí ve svých kancelářích, ale jsou v terénu. Svaz, který se snaží vytvářet maximální podmínky pro rybáře, ale zároveň i pro naše ryby. Svaz, který je řádným hospodářem. Svaz, který myslí na budoucí generace. Svaz, který dokáže přilákat děti, zaujme je a vychovává je lásce k přírodě. Svaz, který je dostatečně silný na to, aby byl rovnoprávným parterem orgánům státní správy a politickým reprezentacím. Svaz, který bude odolný a nebude se děsit z konkurence soukromých revírů.

 

To zní moc dobře, ale teď se vraťme z budoucnosti do současnosti. Jak podle Vás současný ČRS vypadá? Jak byste ten aktuální stav z Vašeho pohledu popsal?

Když tvrdím, že současný stav je zakonzervovaný, tak nebudu teď říkat něco jiného. Prostě si představte plechovku sardinek. Jedna, dvě, tři chtějí ven, chtějí se nadechnout. A ostatní se tam na té hromadě jenom mačkají. Sice už mají prošlou lhůtu, ale bojí se pohnout, aby se na jejich místo nevmáčkla nějaká jiná. A hlavně se modlí, aby se ty tři nedostaly ven a nezaváděly nějaké novoty… Takže z toho plyne to, že zatím jedem ve vyjetých kolejích bez ohledu na okolní svět.

 

Chápu, co tím chcete říct. Takže pojďme k podstatě věci. Co si myslíte o vedení ČRS? Pracuje podle Vás efektivně? Směřuje jejich práce někam?

Víte, je pro mě těžké na toto odpovídat, jsem člen vedení ČRS. Nechci být alibista, ale řeknu to jinak a třeba si to mnozí členové začnou uvědomovat. Vedení ČRS pracuje velmi dobře, efektivně a ke spokojenosti rybářů. Pokrok v naší práci je nepřehlédnutelný, protože logicky by se jinak nemohlo stát, aby Rada řadu let pracovala téměř v nezměněném složení.

Kdyby tomu bylo naopak a členové by byli nespokojeni, máme tu demokratické volby, a tak by členská základna musela rozhodnout jinak. To přece dává logiku, že? A platí to na všech úrovních, ne jen na Radě.

 

Dobrá, s touhle odpovědí jste mě dostal. A doufám, že ji pochopí i ostatní. Ale zpátky. ČRS vidíte jako málokdo – vidíte ho zevnitř. Co vám na současném ČRS vadí nejvíce? Kde vidíte největší problémy? 

rybarske_zavodyJá to nechci brát nějak osobně, ale asi největší problémy jsou se mnou (smích). Vadí mi neochota přijímat jiné názory. Ty nové jsou považovány téměř za nepřátelské, které vyvolávají zděšení.

Vadí mi, jak jsme v současné době vyklidili pozice ve státní správě, jak jsme pasivní v jednání s politickou reprezentací. Tedy v tom všem, co profesor Semeniuk roky budoval a my je s klidným srdcem opouštíme.

Vadí mi, že Jakub Vágner má na ministerstvu zemědělství větší slovo a pozici než předseda ČRS zastupující cirka čtvrt milionu členů. Vadí mi ta nekomunikace se členy. Tady to myslím jasně vystihují krátkodobé rybářské lístky, kdy jsme v dostatečném předstihu rybářské veřejnosti nezvládli vysvětlit důvod tohoto návrhu a k čemu má vlastně posloužit, protože to byla naše svazová aktivita a v podstatě nevinně do toho zabředlo ministerstvo zemědělství, které nám pouze vyšlo vstříc. Vadí mi, že hledáme vždy tu lehčí cestu, která však přináší jen krátkodobá řešení.

A když už jsme v tom, co mi vadí, tak mi tedy naprosto nebetyčně vadí pasivita většiny členů rybářského svazu. To věčné nadávání a házení viny jen na funkcionáře, jak to dělají vše špatně, protože i ten poslední Lojza v hospodě ví, jaký jsme my, tam nahoře, spolek hlupáků. Ale už nikdo z nich nepřijde a neřekne: „Pomůžu vám to dělat líp.“ Vadí mi, jak se členové nezajímají o chod svých MO. Vadí mi soupeření některých vyznavačů „chyť a pusť“ s těmi, co si rybu ponechají. Vadí mi netečnost rybářů k chování kolegů u vody, které je v rozporu s platnými předpisy.

Mám ještě pokračovat, co mi vadí? Byl bych velmi rád, aby se ti, kterých se to týká, v tom, co jsem právě řekl, našli!

 

Uf, tak to je dlouhý seznam. Přiznám se, že jsem skeptikem, ale možná to Vy vidíte jinak. Věříte ve změnu? Může se ČRS změnit k lepšímu? Jak?

vylovCo na to říct? Sám svaz se nezmění. Svaz tvoří lidi, pokud ti se nezmění, nezmění se ani svaz. Budeme-li propadat skepsi, jsme dopředu odsouzeni k hořkému konci. My na svých židlích nebudeme sedět donekonečna. Musí přijít chuť pracovat a měnit věci zezdola. Ochota dělat a hlavně na sebe vzít zodpovědnost. U nás ve Středních Čechách situaci měníme – jde nám to pomalu a stojí za tím velké úsilí a přesvědčování, ale začíná se to rozvíjet.

Přiznám se, že jsou chvilky, kdy je z toho úmorného boje ta moje víra nahlodávána, ale pak se něco povede – nějaká drobnost, třeba nějaký úspěch našich malých rybářů, krásná násada, nádherně upravený revír. A to mě nabíjí! Zatím mám štěstí, že ty chvíle radosti přicházejí vždy v pravou chvíli (úsměv).

Dnes už kolem sebe mám několik lidí, kteří jsou zapálení do práce. Vědí, čeho chtějí dosáhnout a jsou mi oporou. K tomu mám pár lidí jako oponenty, stojící mimo hnutí a jsou profíci ve svých oborech. Oni se na nás dívají úplně jinak, oproštěni od rybářství a říkají mi věci bez servítků, předseda – nepředseda. Jejich postřehy bych mnohým funkcionářům přál slyšet. Posouvá nás to dopředu.

Věřím, že se blíží doba, kdy v čele svazu budou stát profíci. Lidé, kteří rybám rozumí, mají vzdělání a zkušenosti v jednotlivých oborech – mediálních, právních, obchodních, PR, ve vedení dětí a mládeže. To je cesta ke změnám. Nevím, zda se ji ještě dožiju já, nebo až ti po mně. Hlavně, aby se toho dožil svaz a sportovní rybolov.

 

O pravidlech

Četl jsem si Vaše odpovědi v jednom on-line rozhovoru, a zaujala mě jedna věc. Pokud jsem to dobře pochopil, tak podle Vašeho názoru by rybářům mohla ublížit nějaká případná novelizace „rybářského zákona“. Můžete mi vysvětlit, jak to myslíte? Já osobně bych nějaké změny v zákoně uvítal, především co se pravomocí rybářské stráže týče.

rybarI já bych některé věci uvítal. Ale! Při všem špatném, je současný stav pro nás stále výhodný. Abychom vstoupili do hry a dali podnět k otevření zákona, musíme splnit dvě základní podmínky. První podmínkou je, že musíme jakékoli změny projednat s členskou základnou. A druhou podmínkou je, že musíme mít vše jasně dané, stanovené a projednané dopředu – jak na úrovni zákonodárců, tak politických stran a odpovídajících ministerstvech.

 

Asi to už vidím. Vypadá to komplikovaně. Takže se ptám: Máme na takové změny sílu?

Dovolím si tvrdit, že toho v současné době nejsme schopni dosáhnout, a tudíž se pouštět do otevírání zákona v dnešním tržním hospodářství je harakiri. Aniž bych více konkretizoval, určitě si umíte představit řadu různých zájmových skupin, které by se snažily do zákona vmáčknout různé přílepky a dodatky.

A zdůrazňuji, že žijeme v tržním hospodářství. Kdo se jen trochu zamyslí, pochopí. Jsem bytostně přesvědčený, že bychom mnohem více ztratili, než získali. U rybářské stráže, pokud je znalá a postupuje v součinnosti s Policií ČR, tak současná legislativa je dostačující. To, že něco nefunguje, je spíše individuální chybou člena RS.

 

porybnyOmlouvám se, ale s tím bych nesouhlasil. Proto ještě chvíli u těch porybných zůstanu. Neměli bychom si vzít příklad ze Slovenska, kde má rybářská stráž mnohem větší pravomoce? Z osobní zkušenosti si totiž myslím, že v současnosti je naše rybářská stráž k ničemu.

Tady mohu mluvit jen za naši středočeskou rybářskou stráž, která rozhodně není k ničemu! Dokazují to i počty zadržených povolenek, nebo pytláků a nejsem si jistý, že platí – čím větší represe, tím větší úbytek přestupků. U nás nově od dubna zřizujeme rybářskou stráž s krajskou působností, v níž v první fázi bude působit 24 členů, které tvoří z větší části členové dozorčí komise SÚS a členové hospodářského odboru SÚS.

 

To zní zajímavě. Co si od toho slibujete?  

Slibujeme si od toho, že se ještě více ztíží prostor pro neoprávněný rybolov na našich revírech, neboť na kontroly budou přicházet lidé, které „domácí“ rybáři nebudou znát. Je to vždy o lidském faktoru a o fungující spolupráci členů RS s policií. Ne o tom, zda bude mít RS za pasem pistoli.

 

Jak se díváte na tresty pro ty rybáře, kteří porušují rybářská pravidla? Jsou nastavena dobře, anebo by měly být přísnější?

Doporučené tresty v rámci jednacího řádu ČRS považuji za dostatečné. Jediné, s čím se stále nemohu smířit, je možnost naturálního plnění v rámci kárného řízení. A tady si přihřeju polívčičku, neboť na posledním republikovém sněmu jsme jako Středočeši navrhovali zrušení tohoto naturálního plnění.

 

Jak to dopadlo?

Zcela demokraticky jsme byli přehlasováni, a tak nezbývá, než to respektovat. Na druhou stranu, alespoň se v jednacím řádu objevilo doporučení nenahrazovat trest naturálním plněním. Kromě našeho kárného řízení v rámci ČRS, pak má RS možnost oznámit přestupek na úseku rybářství i orgánu státní správy rybářství, kde většinou dotyčný v přestupkovém řízení dostane peněžitý trest.

Vše se zase odvíjí od poctivosti a důslednosti funkcionářů v kárném řízení, kdy se často objevuje metoda “ten zná toho a ty zase někoho“ a v tom nám přísnější tresty nepomohou.

 

Chápu. Pak je tady druhá skupina – pytláci. Co si myslíte o trestech pro ně?

Jsou dostačující, jen by to chtělo zjednodušit důkazní řízení a v tomto případě doporučuji všem členům RS postupovat v součinnosti s Policií ČR nebo městskými strážníky. Minimálně však s další osobou, která v případě potřeby podá svědectví.

 

Co konkrétně by „rybářská pravidla“ podle Vašeho názoru potřebovala, aby se ČRS posunul dopředu?

Vidím tři možné cesty. První je absolutní liberalismus, kdy bude vše plně v režii uživatele revíru. Jenže to bohužel asi neprojde legislativou. Druhou cestou je tuhá regulace bez možnosti výjimek. Ale to asi také nebude to pravé. A třetí cestou je to, čeho bych se rád dožil – lovící začnou respektovat pravidla a legislativu.

 

A poslední věc. Jak se díváte na nápady ohledně ochrany trofejních ryb, anebo povolení 24 hodinového lovu?

Souhlasím s ochranou všech trofejních ryb v našich revírech, ale není možné, aby taková ochrana byla jen na některých revírech v rámci ČRS. Cestou by mohly být v tomto směru upravené BPVRP na revírech ČRS schválené republikovým sněmem.

Osobně bych to uvítal. Ubylo by ve statistikách zmatečných zápisů o ulovených trofejních rybách, které byly či nebyly navráceny vodě, tak, jak jsme tomu byli svědky na našem ÚS. Na druhou stranu si přiznejme, že i když vyhlásíme ochranu trofejních ryb, tak přesto mizí.

Příkladem je nedávná zkušenost z našeho revíru Božkov, kde ona ochrana platí. Při revizi obsádky se zjistilo, že polovina nasazených kaprů nad 12 kilogramů byla, i přes zvýšený dozor, ukradena. 24 hodinový lov provádět při současné legislativě celoplošně nelze. Povoluje ho ministerstvo zemědělství na základě omezených výjimek jen na vybraném množství revírů (např. Slapy, Orlík). Další svazové revíry, kde by 24hodinovka byla možná, jsou revíry, které jsou provozovány v režimu rybníkářství.

Díky za rozhovor!

Autor: Viktor Krus

Foto: archiv Dušana Hýbnera

Štítky:
Rubrika: Rozhovory

Nové články v rubrice

Kaprařka Šárka Kaucká: „Z rybařiny se stal byznys. Všichni se honí za kapitálními úlovky.“

admin | přečteno: 5716x | 30.05.2016 | Žádné komentáře

Šárka Kaucká je jednou z nejznámějších kaprařek na tuzemské scéně. Odjakživa …

„Ochrana trofejních ryb nefunguje. Rybáři kapitální ryby ukradnou!“ říká Dušan Hýbner, předseda SÚS ČRS

admin | přečteno: 25210x | 7.04.2016 | 12 komentářů

Dušan Hýbner. Předseda středočeských rybářů, který svým chováním připomíná neposedného …

Tomáš Flajzar o firmě Jakub Vágner Electronics: „Jakub Vágner udělal chybu. Osudovou chybu.“

admin | přečteno: 9870x | 11.02.2016 | 3 komentáře

Kauza o údajném odcizení duševního vlastnictví z firmy FLAJZAR v momentálních hodinách …

Komentáře

  • To je zase žvástů, že nic nejde. S odporem jsem to přečetl. Nevím proč by se u nás nemohlo chytat všude nonstop, když na Slovensku a v celé Evropě to většinou jde. Proč když jdu na sumce nebo na candáty to musím yytahovat a nemůžu u nás svobodně rybařit od večera do rána? Proč to ty budižničemové neudělaj za příplatek a mohlo by se za ty peníze alespoň nasadit, nebo by si za to dřepění a debatování o ničem mohli ještě zvednout výplaty. Furt hovoří o ochraně trofejních ryb a baví se jen o pitomých kaprech, chránit by se měli všechny trofejí ryby – candáti, líni, okouni… Modlím se ať tihle bolševici co v životě nic nezmění pomřou. I když já už se toho nedožiji, když koukám na se mnou stejně starého Dušana Hýbnera, mají dobrou náhradu. Snad se toho dožijí alespoň naše děti.
    A že Jakub Vágner má na ministerstvu zemědělství větší slovo a pozici než předseda ČRS to se není čemu divit. Má víc rozumu a alespoň, ať je jaký chce něco v životě dokázal na rozdíl od vás chytrolínů ze svazu!

    • Teď si mu to nandal, ty hrdino. Takže až dopiješ, sedni si k tomu znovu, pořádně si přečti, co řekl, dej si facku a přečti si ten svůj blábol. Jinak je vidět, co tě na rybařině nejvíc pálí a zdá se, že v tom, co Dušan Hýbner popsal, ses našel…

      • Nechápu proč někoho napadáte kvůli tomu, že zde napíše svůj názor.

    • Trochu drsně napsané, ale je to svatá pravda.

    • To je zase jeden hrdina od klávesnice, jediné o co ti jde je rybolov nonstop ale udělat to jak je popsané v článku tedy přijít na svaz a sám chtít pomáhat něco změnit to ne. Jak říkával můj bývalý parťák “ kecy nemají cenu ukázaná platí „. Tak se zvedni od piva a jdi dělat něco užitečného.

  • Muj nazor je ten, ze by rybari klidne mohli pomahat RS ale aby to melo nejakej smysl, musela by byt povolena nonstop doba lovu. Pytlaka v 50 % pozna snad kazdy uz podle vybavy a nebo zpusobu lovu. Mam za to, ze vetsina pytlaku chyta stejne v noci a ja tam jen tak proste sedet nebudu a cekat az budu moct znovu nahodit… Neni problem vzit lelefon a zavolat RS, kdyz se mi nekdo nebude zdat ale to u ty vody musim byt a rad bych lovil i v noci aby to cele melo nejakej smysl. Bud budem muset mit nejake pravomoce nebo mit aspon moznost se poradne zapojit do ochrany osadky protoze RS to nemuze proste pokryt 24h na kazdem reviru… Na druhou stranu nesouhlasim s nazorem ze vzroste pocet pytlaku a prevazenych ryb, kdyz bych bral v uvahu,ze ti co pytlaci dnes budou pytlacit porad jenze pulka znich si to nedovoli , kdyz tam nekdo bude 24 h denne. A za dalsi je fakt,ze cim vic pokut a sebranych povolenek za lov mimo povolenou dobu tim vic penez organizaci a to je dalsi duvod proc to zrusit… Co je platne, ze za par penez muzu chytat v CR kde chci, kdyz nemuzu kdy chci??? Petruv ZDAR A CHRANTE KAPITALNI LOVKY 🙂 !!

  • Vedouci funkcionáři Črs nic nezmění, nic nepovolí. Dřepí tam a ruka ruku myje. Není těžké si spočítat kolik vydělávají soukromáče. Litr na den, 20 míst, paragon mi nikdy nikde nedali… Takový podnikavci snadno dají nějakou pětku takovým mamelukům jako je Hýbner, aby si nekazili bysnys povolovanim pravidel na svazovkách. Tak to v tomhle státu chodí. Podmazává se všude. Nepochybuji, že i v Črs. Jinak by Črs musel vidět jak jim utíkají peníze za povolenky lidí co jezdí jenom soukromé vody… Řekne se, že na to není legislativa a je vymalováno. 🙁

    • Každý rybář který ze svazovek uteče na soukromáky je dobro pro svaz. Szela svobodně si každý rybář má právo vybrat jestli mu vyhovují „přísná“ pravidla chránící ryby před rybářem na svazovce.. to jest nepovolení NonStop, necoleroční lov přívlačí dravců, nezavedené horní míry trofejních ryb, neomezená docházka na X revírů v rámci celého kraje.. a s tím souvicející náročnější ulovení „trofejní ryby“.
      Nebo si „sportovní rybář rylísák zvolí servis soukromého revíru, kde je mu vyhověno, protože platí. Ochrana ryb na soukromáku je motivována pouze tím že na živé rybě lze více vydělat(pěnez).
      To že se na svazovce trofejní ryby budou krást, vychází z toho že K70 a další kaprařské pičovinky nemají širší podporu v rybářské veřejnosti. Kapraři aktivní si na schůzi prohlasují K70, K60, podložky povinné, ale u vody jim na tyto jejich pravidla hodí bobek 90 procent rybářské základny a kapra přes 70cm bez rozpaků zabijou a nenapíšou do povolenky.
      Každý sportovec který odejde ze svazovky na kapitalistické soukromáky je pro svaz výhrou, zvolil si co je mu bližší= týrání ryb pro legraci. Budiž mu tedy soukromáky s těžbou ryb udicí pohostinné.

  • Chránit by se měli všechny ryby a měli by mit stanovenou nejnižši a nejvyšší lovní miru. Ješte bych neco napsál k rybolovu nonstop. Pocházim ze Sloenská a tam je to asi 10 let co to to plati a funguje to. dobře tam napsal pán Vopat když tam budou rybáři tak pak mohou nekoho nahlásit jestli bude pytlačit.

  • Zapoměl sem tam napsát v takže jsem ze Slovenska. Ješte chci podotknout že u na Slovensku tolik soukromnych rybniku neni a jak tam napsal pán Pular tak asi má pravdu.

  • ahoj.dneska na labi.naproti me dva typci,kapra cc 90,do sitky a sup s nim 20 metru po proudu.rval jsem,volal sem a nic.vifakovali me.SKURVENY MASARI

  • Na svazové vodě už toho moc není .A ty rybáři ,kteří se chovají slušně jak k přírodě tak k rybám je velmi málo.Jezdím na ryby dlouhá léta a co vidím kolem sebe co se děje mi hlava nebere.Proč svaz nepodporuje rybáře ,kteří vyznávají chyť a pusť.Naopak svaz tyto rybáře omezují nejrůznějšími zákazy.Např.zákazy bivakování a limity doby lovu atd.Svaz by se měl uvědomit ,že tyto rybáři jsou pro české vody přínosem.Nejen ,že uklízí bordel po tak zvaných rybářů ,který si zaplatí povolenku a pak drancují ryby a je jim jedno jak vypadá okolí vedle sebe.Ne jednou jsem byl svědkem a zažil ne jednu hádku když jsem upozornil na nevhodné chování tak zvaných rybářů.Závěrem jen chci říct každý rybář si měl uvědomit ,že ryby a okolí kolem rybníků a řek nejsou jen pro tuto generaci ,ale i pro další .Petrův Zdar .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *