Marco Turrini patří k známým italským rybářům, kteří často „provokují“ gigantickými úlovky. Teď Marco přichází s dalším rekordním kouskem. Známý italský rybář ulovil v italském veletoku Pád rekordního candáta o délce 104 centimetrů a váze 11,5 kilogramů! Některé zdroje hovoří i o tom, že jde o světový rekord candáta. Podívejte se na úžasné fotografie!
Řeká Pád v Itálii je známá především díky rekordním úlovkům sumců. Jenže sumci nejsou jediné obrovské ryby, které v tomto veletoku žijí. O tom nás teď přesvědčil Marco Turrini, který v Pádu ulovil perfektního candáta o váze 11,5 kilogramů. Rekordní candát vypadá na fotografiích naprosto fantasticky! Ryba je v perfektní kondici a z fotografií lze vidět mohutnost nádherné ryby. Takového candáta prostě neuvidíte každý den!
Tip: Získejte rybářské dárky ZDARMA!
Marco Turrini rekordní rybu ulovil s pomocí přívlače. Jako nástrahu použil 13 centimetrů dlouhé „kopyto“, které osázel 20 gramovou jigovou hlavičkou. Nástraha, na kterou byl candát uloven, měla světle červené a bílé zbarvení. Guma byla navíc potažená perletí.
REKORDNÍ CANDÁT
Řeka Pád: Území gigantů!
Italský veletok je skutečně nejznámější díky jeho sumčím obyvatelům, kteří dorůstají monstrózních velikostí! Poslední fantastickým gigantem, který přesáhl váhu 120 kilogramů, byl sumec, kterého ulovil další známý italský rybář Dino Ferarri.
Tip: Získejte rybářské dárky ZDARMA!
Ten, při testování prutu od firmy Sportex, zapřáhl neskutečného sumce o váze 127 kilogramů a délce 267 centimetrů (některé zdroje hovoří až o 271 centimetrech). Rybu vám samozřejmě přinášíme v přiloženém videu. Na záběrech můžete vidět majestátnost ryby, kterou řeka Pád vydala. Jedná se o naprosto úžasného sumce v perfektním zdravotním stavu. Jeho mohutnost je až dech beroucí. Majestátnost ryby si užijete ve videu, které jsme pro vás přiložili níže.
Redakce InRybar.cz
Děkujeme Marcovi Turrinimu za poskytnut jeho fotografií. Více nádherných úlovků můžete vidět i na jeho profilu na facebooku.
Rád bych se vyjádřil k článku:
Italský rybář ulovil rekordního candáta o váze 11,5 kilogramů! Podívejte se na úžasné fotky!
Úlovek italského rybáře je krásný, ale zas ne tak fascinující, jak ukazují fotografie. Zdařilý snímek je spíše výsledkem šikovnosti fotografa než rybáře, i když jedinečnost úlovku tomu jistě přispívá.
Foto je děláno z blízka širokoúhlým objektivem s mírným předsazením ryby před rybáře. Výsledným efektem je mohutnost ryby oproti rybáři, který stojí v pozadí.
V roce 1993 můj kamarád Bohumil Kuchař chytil na Orlíku Candáta s velkým C, který při prvním změření měřil 102 cm. Celý den ho kamarád „trápil ve vezírku, a když jsme večer přijeli do Příbrami, zajeli jsme se s ním pochlubit na MO ČRS Příbram, kde byl hospodářem a předsedou organizace za přítomnosti dalších funkcionářů a členů MO ČRS přeměřen a zvážen. Výsledek byl 101 cm a váha 10,20 kg. Bohouš za něj dostal stříbrný odznak ČRS.
Toho roku ulovila „největšího candáta“ na Trotině Eva Srbová -95 cm a 11,50 kg. Podle fotografií srovnáním poměrů výšky a délky, prověšenosti břicha osobně pochybuji, že to byl v roce 1993 největší – nejtěžší chycený candát. Rybáři mají tendenci trochu přehánět, alespoň se to o nich tvrdí, navíc při stanovování váhy se řídí spíš odhadem než vážením, nebo používají vydané tabulky, které nemusí přesně odpovídat skutečnosti. U velkých ryb navíc tabulky nejsou zpracovány důsledně po cm, protože by to zabralo mnoho místa, ale po větších délkách s tím, že by se mělo aproximovat.
Je docela možné, že Bohoušův candát, protože byl celý den „trápen“ ve vezírku a jistě utrpěl i převozem, ten centimetr na délce ztratil ošoupáním ocasní ploutve a nějaké to deko ztratil vysušením při transportu. Přeci jen byl uloven v parném, slunečném letním dnu. A světe div se, na plavačku při chytání cejnů, na malou kuličku uhnětenou z kolínka a to hned po nahození.
Jen pro úplnost, ve stejném roce 1993 ulovil Miroslav Nedomel, také na Orlíku candáta o délce 98 cm a váze 10,15 kg.
A určitě byli v jiných letech u nás chyceni candáti ještě větší.
Ale budiž, nebudeme se přít o největší chycenou rybu, kdo a kdy. Komu čest, tomu čest a Petrův zdar!
Ale o to nejde.
To vše jen dokazuje, že i u nás, v našich revírech, lze chytit kapitální úlovky. Od roku 1993 v našich vodách ryby určitě zase povyrostly, takže v jejich tajemných hlubinách na rybáře číhá nejedno velké překvapení a záběry skutečných monster a můžeme se docela dobře dočkat mnohých světových rekordů i z našich vod.
Sám jsem kolem své lodě viděl mělčinou projet majestátně amura, který patří do kategorie rybářských snů, který by patřil mezi ryby, které lámou pruty, trhají nejpevnější vlasce, ztrhávají navijáky, převracejí lodě, koupu rybáře a …, a kdybych se o tom rozepsal více, určitě bych byl podezříván svými kolegy z rybářské latiny a nestrannými pozorovateli za opak tichého blázna. Jak se říká: „Mluviti stříbro, mlčeti zlato!“
Na závěr chci popřát našim rybářům, když ne hned světové rekordy, tak pěkné úlovky a hlavně krásné a vzrušující chvíle prožité u vody. Vždyť nemusíme hned chytit svůj životní úlovek. Přece nejkrásnější je čekání na ně. Čekání, které poskytuje novou naději, novou šanci. Že čekání na kapitální úlovek a nezapomenutelné okamžiky prožíváme v krásné přírodě, u tajemného a milovaného živlu, jenž rodí život, při němž regenerujeme svou mysl i tělo. A největší ryby nejsou ty, které chytíme a které končí na pekáči, ale ty, co nám uniknou, když se prut ohýbá pod náporem, když vlasec napjat k prasknutí sviští mezi očky, když naviják kvílí a když v největším nervovém napětí, v těžkém, vysilujícím zápase … rup … a ryba je pryč. To se rybáři rozklepou ruce, musí si dřepnout a není schopen něco udělat. Pak začíná pracovat jeho fantazie, jeho představy. Ryba, která končí na pekáči, na tu se brzy zapomíná. Ale ta, co pláchne, budí nejsmělejší představy a touhy po nových setkáních a nových soubojích a probouzí krásné vzpomínky ještě po mnoho a mnoho let. To jsou ty nesmrtelné ryby, které stále rostou a kvůli nimž jsme považováni za blázny, přeháněče, snílky … Ale my o tom víme své!
S pozdravem Petrův zdar!
Petr Noha