Velká Británie už není součástí Evropské unie, což ve výsledku znamená nové podmínky pro dovoz a vývoz živočišných produktů. Část Velké Británie je v současnosti považována za „třetí zemi“, takže proto se mění podmínky, které řeší tuto problematiku. V praxi to znamená, že dovoz živočišných produktů z Velké Británie například pro výrobu rybářských nástrah a návnad se může zkomplikovat, protože to může znamenat více „papírování“. Znamená to tedy, že někteří výrobci rybářských nástrah budou kvůli tomu zdražovat?
Některé rybářské firmy pro výrobu rybářských nástrah nebo návnad používají živočišné produkty z ryb nebo z mořských živočichů. A právě některé tyto moučky pochází například z Velké Británie, která patří k významným hráčům na rybářském trhu. Tady se prostě tyto živočišné produkty vyrábí ve velkém! Ovšem potíží je, že kvůli brexitu bude možná zapotřebí více papírování – tedy v případě, pokud živočišné produkty zamíří do Česka z Anglie, Walesu nebo ze Skotska.
„V souvislosti s brexitem musím v první řadě zdůraznit, že podmínky dovozu nejsou od ledna 2021 pro celé území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska jednotné. Velká Británie (Anglie, Wales a Skotsko) se od 1. ledna 2021 stala pro EU třetí zemí, tudíž zvířata, živočišné produkty a ostatní veterinární zboží vstupující do EU z Velké Británie musí splňovat podmínky uplatňované na dovoz jednotlivých komodit ze třetích zemí do EU. V Severním Irsku se od ledna 2021 i nadále uplatňují sanitární a fytosanitární předpisy EU. Přesun zásilek se tak řídí pravidly platnými pro členské státy EU,“ řekla magazínu InRybar.cz Mária Čemanová ze Státní veterinární správy.
Čeká živočišné produkty otravné papírování?
Firmy, které dovážejí živočišné produkty z Velké Británie, se musí obrnit pořádnou trpělivostí. Zásilky, ve kterých jsou živočišné produkty ze „třetí země“, totiž musí projít pohraniční veterinární kontrolou. Velkou otázkou je, jak budou kontroly probíhat, protože například v roce 2018 doputovalo z Velké Británie 36 104 tun veterinárních produktů v hodnotě přes 950 miliónů korun. Budou veterináři stíhat kontrolovat dané zásilky v rychlém tempu?
„Každá zásilka produktů živočišného původu musí být při vstupu do EU předložena k pohraniční veterinární kontrole, při které úřední veterinář provádí kontrolu dokumentační, totožnosti a kontrolu fyzickou. Součástí fyzické kontroly může být i odběr vzorků na laboratorní vyšetření, a to namátkový odběrem, odběrem na základě podezření nebo v rámci zpřísněných kontrol. V případě, že zásilka splňuje všechny požadavky pro vstup do EU, propouští se následně z pohraniční veterinární stanice do volného oběhu,“ vysvětluje Mária Čemanová.
Na první pohled zní tento postup velmi jednoduše, ovšem dovoz živočišného zboží a jeho propuštění do volného oběhu je podmíněno dalším „papírováním“. Tak například: Pokud firma očekává dovoz zásilky živočišného původu, musí kontaktovat veterináře dopředu.
„Provozovatel odpovědný za zásilku má povinnost oznámit dovoz zásilky produktů živočišného původu příslušné pohraniční veterinární stanici nejméně jeden pracovní den před očekávaným příjezdem zásilky. Nicméně platí, že pokud logistická omezení brání dodržení stanovené lhůty, může se uplatnit lhůta pro oznámení s předstihem v délce minimálně 4 hodiny před očekávaným příchodem zásilky. Informace se zasílá prostřednictvím systému TRACES NT, a to vyplněním první části Společného zdravotního vstupního dokladu (SZVD) nebo CHED,“ doplňuje Mária Čemanová ze Státní veterinární správy.
V praxi to znamená, že firmy musejí vyplňovat formuláře, aby jejich zásilky s živočišným obsahem mohly být vpuštěny do volného oběhu na území Evropské unie. „Příslušná pohraniční veterinární stanice rozhoduje o zásilce s živočišnými produkty. Propuštění zásilky do volného oběhu je podmíněno tím, že celním orgánům je předložen řádně finalizovaný CHED, který potvrzuje, že zásilka podstoupila pohraniční veterinární kontrolu a je v souladu s příslušnými pravidly,“ dodává Mária Čemanová.
Co je to CHED? „Společný zdravotní vstupní doklad slouží k oznamování příchodu zásilek na pohraniční veterinární stanici s předstihem a k zaznamenání výsledku provedených úředních kontrol a rozhodnutí přijatých příslušným orgánem ohledně zásilek, které tento doklad provází,“ píše se na webu Státní veterinární správy.
Pojmy, které je zapotřebí znát
Aby dovoz živočišných produktů z Velké Británie do České republiky proběhl hladce, je zapotřebí znát i pojmy, které se tohoto zboží týkají:
Rybí moučkou se rozumějí: zpracované živočišné bílkoviny získané z vodních živočichů s výjimkou mořských savců.
Zpracovanými živočišnými bílkovinami se rozumějí: živočišné bílkoviny získané v souladu s platnými předpisy, aby byly vhodné k přímému použití jako krmné suroviny nebo k jakémukoli jinému využití v krmivech, včetně krmiva pro zvířata v zájmovém chovu – nezahrnují však krevní výrobky, mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo, výrobky z mleziva, kal z odstředivky a separátoru, želatinu, hydrolyzované bílkoviny a hydrogenfosforečnan vápenatý, vejce a vaječné výrobky, včetně skořápek, fosforečnan vápenatý a kolagen.
Krmnými surovinami se rozumějí: takové krmné suroviny, které jsou živočišného původu, včetně zpracovaných živočišných bílkovin, krevních výrobků, tavených/ škvařených tuků, vaječných výrobků, rybího tuku, tukových derivátů, kolagenu, želatiny a hydrolyzovaných bílkovin, hydrogenfosforečnanu vápenatého, fosforečnanu vápenatého, mléka, mléčných výrobků, produktů získaných z mléka, mleziva, výrobků z mleziva a kalu z odstředivky a separátoru.
Krevními výrobky se rozumějí: výrobky získané z krve nebo jejích frakcí s výjimkou krevní moučky; zahrnují též sušenou/zmrazenou/tekutou krevní plazmu, sušenou plnou krev, sušené/zmrazené/tekuté červené krvinky nebo jejich frakce a směsi.
Krevní moučkou se rozumějí: zpracované živočišné bílkoviny získané tepelným ošetřením krve nebo krevních frakcí v souladu s platnými předpisy.
Redakce InRybar.cz
Ilustrační foto: archiv InRybar.cz
